Týdenní start České spořitelny

Podívejte se na rozsáhlý Týdenní start od analytiků České spořitelny

(PL) Polské maloobchodní tržby pokračují v silném růstu, v únoru meziročně 13,7%. Pozitivně překvapily zejména auta (proti lednu +10%). To by mohlo nahrát jestřábům v CB – a jeden už se vyslovil pro hike na nejbližším zasedání (začátek dubna). Proti ale mluví horší data za průmysl z minulého týdne, slabý trh práce (včerejší nezaměstnanost o něco horší než očekávání, 13,5%) a nevyhnutelné zpomalení ekonomiky. Pokud nedojde k výraznějšímu oslabení zlotého, tak by sazby v nejbližších měsících růst neměly.

(HU) Maďarská centrální banka podle očekávání ponechala základní sazbu na 7%. Snížení brání obavy o forint a domácí bondy a vysoká inflace. Proti působí také stále otevřená otázka kreditní linky u MMF. CB také vydala novou inflační zprávu. Inflaci revidovala pro letošní i příští rok směrem nahoru (5,6% resp. 3,0%), hlavním faktorem jsou nepřímé daně, slabý forint a vysoké ceny ropy. BR se ale stále drží přesvědčení, že se do roku 2013 dostane na cíl. Růst ekonomiky ponechala CB prakticky beze změn (0,1% resp. 1,5%) – změnila se ale struktura, více se očekává od exportů, méně naopak od domácí spotřeby.

(SK) Svou novu prognózu vydala také slovenská CB. Pro letošní rok snížila růst z 2,3% na 2,1%, přičemž rizika vidí hlavně směrem dolů z důvodu fiskální konsolidace jak na Slovensku tak v EMU.

(CZ) ČNB podle očekávání ponechala hlavní sazbu na 0,75%, kde je již od května 2010. Hlasování bylo 6/1, což je lehké překvapení – za zvýšení sazeb patrně hlasovala E. Zamrazilová (poprvé od srpna se hlasovalo o vyšších sazbách), která hlasovala za zvýšení sazeb na každém zasednutí v loňském roce, kdy se pro zvyšování sazeb hlasovalo. Hlasování o sazbách je podle nás předčasné – dluhová krize není zdaleka u konce (úleva, kterou přinesly LTRO, je jenom na finančních trzích, evropská reálná ekonomika je a zůstane kvůli kombinaci nervozity u firem, domácností, utaženějších podmínek a fiskální restrikce slabá), prostor pro eskalaci napětí je obrovský (Španělsko, Portugalsko, nadále i Řecko). ČNB by se – kdyby názor E. Zamrazilové převládl – lehce mohla na podzim ocitnout v pozici ECB v minulém roce.

(RO) Rumunská centrální banka sazby snížila na 5,25%. Hlavním důvodem série snížení sazeb je slabost ekonomiky způsobující pokles inflačních tlaků. Lei oslabil, šlo však o regionální pohyb (podobně oslabily i koruna a forint), ne o reakci na očekávané rozhodnutí centrální banky.

Svět

(EMU) LTRO operace sice pomohly sentimentu, reálná ekonomika z nich však – dle očekávání – neprofituje. Data za úvěrovou aktivitu jsou toho jasným důkazem – celkový stav úvěrů se v minulých 3 měsících u firem snížil průměrně o 12 mld. EUR, což je srovnatelné s nejnižšími úrovněmi po Lehman Brothers (u domácností je také patrné výrazné zpomalení proti minulým měsícům, ne však takové jak u firem). U firemních je to evidentně jak důsledek horší dostupnosti úvěrů, tak opatrností firem. Obojí ukazuje na propad investic v 1Q/12, což je v souladu s naším názorem–utažené podmínky úvěrování jsou společně s fiskální restrikcí faktorem, který bude růst v 1H12 táhnout dolů.

(EMU) Co tedy banky s LTRO penězi udělaly? 1)nakoupily bondy svých vlád – ITA, SPA banky zvýšily držbu dluhopisů svých vlád v únoru o nějakých 40 mld. (před tím, za 11/11– 01/12 v rámci celé EMU o 100 mld.). Tušili jsme, že se to stane (viď. naše sázka na utažení ITA-FRA spreadu z 01/12), ale dlouhodobě to zvyšuje provázanost státu a bank. A to, jak jsem včera někde četl, je jak když „přivážete k sobě dva tonoucí a doufáte, že se spolu udrží nad hladinou“…Zejména ze SPA mám strach – baráky ještě budou dál klesat (→banky zranitelné), vláda deficity nedodržuje…Mám obavu, že SPA bude letos žadonit o pomoc od ECB/EMU a že právě SPA bude další epizoda dluhového dramatu 2) splatí (splatily) maturující dluh 3) uložily peníze u ECB. Depozitní facilita je na historickém (800 mld. EUR). Co mě v této souvislosti zajímá je, jak by ECB řešila případnou snahou o konverzi těchto rezerv do cashe bankami..Zvýšení hlavní refinanční sazby by moc nepomohlo (objem main-refi je nízký), aktiv reálně na prodej až tolik nemá (teda, pokud nechce prodávat bondy v rámci SMP, CBP), zvýšení depozitní sazby → -P/L atd…No, tak ono snad ty banky v EMU budou jak ty americké – spousta rezerv u centrální banky, bez snahy o jejich „vpuštění“ do ekonomiky… Ok, let’s stop rambling…

(EMU) Činitelé ECB se dušují, že jejich úmyslem bylo pouze udržet dostatek likvidity v bankovním systému a že v žádném případě nemysleli na pomoc EMU v dluhové krizi. Myslel za ně francouzský prezident Sarkozy, který bankám poradil (pokud by je to náhodou nenapadlo samotné) kam by peníze půjčené od ECB mohly investovat. Evropa se sice ještě jen sotva sotva začíná vzpamatovávat z dluhové krize (která se navíc kdykoliv může v celé své kráse vrátit), ale jestřábí člen bankovní rady ECB a prezident Bundesbanky 

Weidmann už vyzývá k úvahám o odstranění měnového polštáře. Bojí se, že dojde k divergenci v rámci EMU kvůli vyšším inflačním tlakům v Německu. Situace Německa je v rámci Evropy sice relativně velmi dobrá, ale na nějaké výraznější poptávkové inflační tlaky to zatím nevypadá, protože spotřeba domácností je stále až příliš opatrná. Potvrdily to i zveřejněné maloobchodní tržby v Německu, které místo očekávaného meziročního růstu o 1,1% o 1,1% klesly. Rozumný růst mezd by pak prospěl jak Německu tak zbytku Evropy: mohl by konečně oživit spotřebu domácností a také by zmenšil rozdíl mezi náklady na pracovní sílu v Německu a zbytku Evropy.

(GER) Německé Ifo roste už pátý měsíc v řadě, v březnu přidalo další 2 desetiny na 109.8. Trh čekal naopak o jednu desetinu pokles. Je to povzbuzující zpráva, která trochu napravuje dojem z horšího PMI v minulém týdnu. Euro se po třech týdnech podívalo nad 1,33.

(GER) Německá m/m inflace dle předběžných dat (ze 6 zemí) zvolnila z 0,7% na 0,3%. Struktura není, takže těžko říct proč – pokud se to potvrdí, ECB bude mít o něco volnější ruce k případnému uvolnění měnových podmínek.

(EMU) V ECB roste tlak německé kliky, aby banka začala připravovat strategii pro exit z podpůrných nástrojů, které dosud použila. Hlavním strašákem je inflace. Na to reagoval M. Draghi, když řekl, že zlepšení na peněžním trhu nepředstavuje riziko pro cenovou stabilitu.

(US) Šéf Fedu B. Bernanke okomentoval aktuální ekonomický vývoj. Prohlásil, že trh práce zůstává slabý a ekonomika bude muset růst rychleji, aby dále srazila nezaměstnanost. Za aktuálním zlepšením může stát jen korekce po „přestřeleném“ propouštění. Zopakoval také, že Fed – 2 - 

(EMU) Ministři financí EMU se v pátek dohodli na navýšení celkového valu na 800 mld. eur. K tomu to číslo došli sečtením 500 mld. v ESM (ten bude ale dostávat prostředky postupně), volných 200 mld. v EFSF (ten mělo být původně ukončen) a přičtením 100 mld Řecku v rámci bilaterálních úvěru. Již v průběhu týdne vyzval šéf OECD A. Gurria, aby „ohromili“ trhy novou velikostí záchranných fondů, doslova volal po „the mother of all firewalls“ . Poměrně logicky argumentuje tím, že abyste na trzích vyvolali pozitivní reakci, nestačí očekávání naplnit, ale je potřeba je překonat. Gurria by rád viděl celkovou kapacitu 1 bilión eur, tedy dvojnásobnou. S tím se dá souhlasit, čím radikálnější řešení přijde, tím větší je šance, že jeho efekt nebude jen prchavý. No, tak tohle volání EMU nevyslyšela a pokračuje tak v postupném záplatování těch největších děr. Evropští představitelé se mezitím snaží šířit optimismus. Kancléřka Merkelová řekla, že evropská dluhová krize slábne a italský premiér Monti dokonce řekl, že je téměř u konce. Ve vší úctě si dovolíme nesouhlasit. Problémů je stále hodně, mezi nejakutnější patří situace ve Španělsku (v posledních dnech se na něj soustřeďuje pozornost trhu) a také blížící se předčasné volby v Řecku můžou zamíchat situací.

(Španělsko) A Španělsko se snaží nebýt za černou ovci, která jako první nedodrží fiskální kompakt – v pátek oznámilo škrty na tenhle rok v objemu 27 mld. eur. Minulý měsíc Španělé oznámily, že nedodrží původně slíbený deficit 4,4%, ale bude to spíš 5,8%. Pod tlakem Bruselu nově slíbily 5,3% (v roce 2011 to bylo 8,5%), a tyto úspory by tomu měly pomoct.

(GER) Německé maloobchodní tržby v únpru nečekaně poklesly o 1,1% m/m. Částečně jde o efekt revize lednových čísle směrem nahoru, lednový m/m propad tak nebyl 1,6%, ale jen 1,2%. Svůj díl také zřejmě sehrálo nepříznivé únorové počasí. Za to nezaměstnanost v březnu klesla na nový rekord od sjednocení Německa, 6,7%.

(Řecko) PM Papademos jako asi první politiky oficiálně připustil to, o čem trhy v podstatě nepochybují – že Řecko možná bude potřebovat další, už třetí, záchranný úvěr.

(Japonsko) Guvernér BoJ prohlásil, že likvidita, kterou banka pumpuje v rámci svého QE do ekonomiky, ji sama o sobě neposílí. Svou pro-růstovou roli musím sehrát i vláda a soukromý sektor. Dále varoval, že nákup bondů má své limity. Pokud by ho trhy začaly vnímat jako čistou monetizaci dluhu, znamenalo by to růst sazeb na delším konci s negativním dopadem na ekonomiku.

(US) Spotřebitelská důvěra v březnu v USA klesla na 70,2, o jednu desetinu víc než se čekalo. Negativní nádech zprávě dodává fakt, že únorové číslo bylo revidováno směrem nahoru (z 70,8 na 71,6), což v m/m srovnání dává horší výsledek a signalizuje vyšší riziko dalšího poklesu.

(US) Data za objednávky zboží DD spotřeby v USA so,so – 3M průměr m/m temp růstu je kolem 0%, což indikuje q/q stagnaci. To je samozřejmě rozdíl proti minulým kvartálům (od 2009), kdy investice každý kvartál růstu pomáhaly, ve stávající situaci (konec investičních pobídek v USA – rychlejší odpisy, evropská dluhová krize) to však musí stačit. Tato data by – společně s daty za spotřebitelská vydání – měla trochu chladit optimismus ohledně USA, který v minulých 14 dnech dorazil i na bondové trhy a který je vesměs daný zlepšováním se trhu práce.