Tuzemskou měnu nepodporují makroekonomické indikátory

Data trhy utvrdila v tom, že česká ekonomika trpí velmi slabou domácí poptávkou, kterou již není schopen kompenzovat ani zájem o české zboží ze zahraničí, a operuje v prostředí snižující se inflace.

Údaje o zahraničním obchodu překvapily pouze na první pohled, když detailnější struktura ukázala na výrazně horší výkonnost importů, která souvisí nejen se slabou spotřebitelskou poptávkou, ale také svědčí o obavách tuzemských podniků. To dokládají i data za listopadovou průmyslovou výrobu a maloobchodní tržby. Obě čísla zaostala výrazně za očekáváním trhu. Nelichotivá situace podniků se nepříznivě promítá i na vývoji na trhu práce. Nedostatečná tvorba pracovních míst vede k rostoucí míře nezaměstnanosti. Míra inflace pak postupně zpomaluje, ke konci loňského roku činila 2,4 %. Její korigovaná složka svědčí o záporných poptávkových tlacích v ekonomice.

Z pohledu ČNB jde jednoznačně o protiinflační data. Hrozba stupňujících se deflačních tlaků se zvyšuje. Během letošního roku by se měla inflace dle naší prognózy držet nad inflačním cílem, v roce 2014 by však měla centrální banka svůj cíl výrazně podstřelovat. Bude tak zajímavé, zda se bankovní rada rozhodne dále uvolnit měnovou politiku. Prakticky od každého centrálního bankéře jsme zaslechli, že dalším nástrojem budou devizové intervence, nicméně vůbec není jasné, kdy k nim ČNB skutečně sáhne. Sama bankovní rada není v načasování jednotná. Na současných úrovních se nám zdají nyní intervence nepravděpodobné. Zároveň nevidíme ani důvod, proč by měla koruna zpevňovat, spíše nemůžeme vyloučit, že by mohla pokračovat v oslabování. Rozuzlení by tak mohlo spíše přijít až v polovině roku. Odhady analytiků i našich kolegů z SG ukazují na určité oživení eurozóny v druhé půlce letošního roku. Pokud by s těmito lepšími daty přišlo i výraznější zpevnění koruny a vezmeme-li v potaz náš odhad průměrné inflace pro rok 2014 na 0,9 %, můžeme se živější debaty o devizových intervencích dočkat i v závěru letošního roku.

V tomto týdnu se dočkáme prosincových cen průmyslových výrobců, které by měly poklesnout o 0,1 % m/m, respektive růst o 1,4 % y/y (trh +0,1 % m/m, resp. +1,6 % y/y). Zajímavý bude pohled i na vývoj cen v zemědělství, které mají bezprostřední dopad na ceny potravin v rámci spotřebitelského koše. V pátek bude zveřejněn běžný účet platební bilance za listopad, kde čekáme deficit na úrovni 10 mld. CZK (-8,4 mld. CZK). Dopad na finanční trhy by však měl být minimální.

Koruna tak bude v tomto týdnu ovlivněna vývojem na globálních trzích. Vzhledem k poměrně razantnímu oslabení koruny od počátku roku a nedávnému vývoji kurzu USD/EUR očekáváme pro tento týden možnou korekci letošních ztrát. Nemělo by však jít o trvalejší trend.

Zprávy a události

Deficit amerického zahraničního obchodu se v listopadu prohloubil na 48,7 mld. USD, zatímco trh v průměru předpovídal jeho zúžení na 41,3 mld. USD z říjnových 42,1 mld. USD.

České maloobchodní tržby se v listopadu meziročně snížily o 1,8 %. Oslovení analytici čekali v průměru stagnaci.

Slovenská průmyslová výroba zaostala za očekáváním, když v listopadu vzrostla pouze o 5,2 % y/y, zatímco konsensus ukazoval na vzestup o 7,8 %.

Vydařený týden pro evropskou měnu

Euru se během uplynulého týdne dařilo, když proti dolaru získalo přes 2,5 procenta. Kurz USD/EUR vystoupal na hranici 1,3404, což je nejvyšší úroveň od loňského února. Evropská měna zpevnila především v závěru týdne, kdy jí pomohlo zasedání ECB. Tisková konference totiž překvapila především investory spekulující na další snižování úrokových sazeb. Ve skutečnosti ale ani jeden člen bankovní rady nezvedl ruku pro tento krok a ECB tak jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Navíc i hodnocení makroekonomické situace bylo optimističtější než na předešlém zasedání.

Reálná data z evropské ekonomiky by měla v tomto týdnu potvrdit slabý závěr loňského roku. Nicméně předstihové indikátory ukazují na lepší start do nového roku a přinášejí naději, že to nejhorší je již za námi.

Ve Spojených státech bude tento týden makroekonomický kalendář nabitý. Největší pozornost si zaslouží maloobchodní tržby společně se spotřebitelskou důvěrou michiganské univerzity. Dočkáme se ale i dat za průmyslovou výrobu či z trhu nemovitostí. Očekávání jsou relativně příznivá, u klíčových indikátorů se předpokládá další meziměsíční vzestup. Rovněž předstihové indexy by měly ukazovat na přívětivější vyhlídky. Lepší data opět přinesou debatu nad tím, kdy Fed ukončí svůj program nákupů aktiv. I z tohoto pohledu by mohlo být zajímavé dnešní vystoupení guvernéra Fedu Bena Bernankeho. Zasedání centrální banky největší světové ekonomiky se pak bude konat na konci ledna. Pokud data nezklamou či naopak přinesou i překvapení, měl by to být stimul pro americký dolar. Poslední posílení eura bylo velmi razantní, z tohoto pohledu tak nelze vyloučit v průběhu týdne korekci.