Turecká riviéra je v kurzu – jak je na tom ale turecká ekonomika?

Turecko bylo v posledních několika letech zvyklé na svižný růst a zájem zahraničních investorů. Nicméně krize na trzích tyto zlaté časy ukončila stejně jako jinde ve světě. Od posledního čtvrtletí loňského roku je ekonomika v recesi. Navíc snaha Turecka o přistoupení k EU stále více naráží na odpor některých členů unie.

Propad světového hospodářství dolehl těžce také na tureckou ekonomiku. Ta zažila v 1. čtvrtletí nejvyšší propad v ročním vyjádření od roku 1987, odkdy tamní statistický úřad začal tento makroekonomický údaj sledovat. Ekonomika poklesla o 13,8 %, poté co v posledním čtvrtletí loňského roku započala propad – o 6,2 %. Lze tedy říci, že turecká ekonomika se nachází v tzv. technické recesi, což je poprvé od roku 2001. Vývoz se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 26 %, průmyslová produkce o 18,5 %, stavebnictví ztrácí 18,9 % a domácí poptávka klesla o 9,2 %. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 16,1 %, nejvíce od roku 2005.

Přestože ještě před pár měsíci ekonomové neočekávali, že by Turecko bylo jednou z nejvíce zasažených zemí propadem světového hospodářství, zdá se, že tento fakt se stává skutečností. Turecko nepatří mezi země s vysoce otevřenou ekonomikou jako například Česká republika, Maďarsko nebo Slovensko, nicméně celosvětový pokles poptávky, propad automobilového průmyslu a zhoršení podmínek na trhu s půjčkami zhoršily podstatně zdraví tureckých firem, které byly nuceny propouštět a utlumovat výrobu. Čtěte více: Analytici hlásí lepší časy, uvěří tomu investoři?

Krize ve světovém hospodářství zpomalila především zahraniční investice, současně se investoři stahovali i z kapitálových trhů. Turecká lira proto podobně jako jiné měny rozvojových zemí ztratila v loňském roce půdu pod nohama. Lira oslabila prudce k dolaru (asi 35 %) i euru (27 %). Klesající příliv zahraničních investic zatlačil deficit běžného účtu platební bilance a zvýšil tak potřebu Turecka externího financování. Před několika měsíci proto premiér Erdogan započal vyjednávání o půjčce od Mezinárodního měnového fondu (MMF). V lednu došlo ale k přerušení vyjednávání kvůli neshodám v požadavcích MMF na státní výdaje a daňovou politiku. Turecko a MMF se posléze k vyjednávání vrátili, finální dohoda zatím ale nepadla. Premiér Erdogan dal prozatím přednost vyšším fiskálním stimulům a opatřením pro zachování pracovních míst. Veřejné výdaje vzrostly v prvním čtvrtletí o 5,7 %, což zvýšilo jejich podíl na HDP na 11,1 % z 9 % ve stejném období v loňském roce. Deficit státního rozpočtu byl tak oproti prvnímu kvartálu 2008 téměř čtyřnásobný.

Centrální banka přistoupila v listopadu loňského roku ke snižování úrokových sazeb. Doposud sazby klesly o 8,0 % na historicky nejnižší úroveň 8,75 %. Vzhledem k tomu, že ekonomika je v recesi, nemusí se centrální banka s velkou pravděpodobností obávat inflace. Meziroční míra spotřebitelské inflace se v květnu nacházela na 5,2 %. Centrální banka má tedy stále prostor sazby snížit, reálné úrokové míry se ale již v současnosti nacházejí na nevídaně nízké úrovni.

Přistoupí Turecko na podmínky MMF?

Ministerstvo financí prozatím stále očekává celoroční pokles ekonomiky o 2–3 %, Mezinárodní měnový fond a analytici hovoří o propadu až o 5 %, nicméně vláda již připravuje revizi svých odhadů, které se podle náznaků budou blížit odhadům MMF. Nepříznivé statistiky vládu zřejmě přinutí, aby s představiteli Mezinárodního měnového fondu uzavřela dohodu o poskytnutí úvěru a přistoupila na podmínky finanční výpomoci. Čtěte více: Jak porozumět měnovému trhu?

Poslední údaje spotřebitelské důvěry a očekávání naznačují sice zlepšení nálady tak jako i v jiných koutech světa, reálná ekonomika ovšem stále nevykazuje výraznější zlepšení. V posledních měsících lze spíše jen pozorovat zpomalení poklesu – stabilizaci. Se zvýšenými fiskálními výdaji roste zadlužení Turecka, situace na kreditním trhu (trhu s půjčkami) se nezlepšuje, banky stále nejsou ochotny půjčovat, a to ani přesto, že centrální banka se nižšími sazbami snaží trh s půjčkami podpořit. Na konci června došlo k dalšímu kolu vyjednávání mezi Tureckem a MMF, kde se pohledy na společnou spolupráci výrazně přiblížily.

Ministr pro ekonomiku Babacan uvedl, že pomoc od fondu pokryje Turecku potřeby externího financování. Očekává se, že k dohodě dojde v průběhu července. Prozatím se hovořilo o sumě 20–45 miliard dolarů. Jedním z klíčových prvků dohody je, že Turecko nebude zavádět nová opatření, aby si zvýšilo příjmy jako náhradu za úlevy některých daní. Důležitým krokem bude i omezení výdajů, aby se naplnil limit rozpočtového deficitu. Dohoda s MMF podle analytiků snižuje investiční rizika v Turecku a její dopad na finanční trhy bude pozitivní. Turecká lira a istanbulská burza na poslední kolo jednání reagovaly posílením. Čtěte více: Co takhle trochu exotiky do portfolia? Exkurze po arabských a afrických burzách

Turecko do EU?

Turecko získalo status kandidátské země v roce 2005, ale právě odmítání tureckého členství ze strany Francie, Německa, Rakouska nebo Holandska, stejně jako spor o otevření přístavů a letišť v turecké části Kypru, narušily přístupové rozhovory. Členské země mají největší obavy z faktu, že Turecko se svým počtem obyvatel by mělo hned po Německu nejvíce členů v Evropském parlamentu. Poslední průzkumy navíc ukazují, že polovina obyvatel EU je proti tomu, aby Turecko přistoupilo k EU. Turecký předseda vlády Recep Erdogan je přesto odhodlán vést Turecko dále do Evropské unie a protestuje proti „společným prohlášením“ Francie a Německa v předvolebním klání do Evropského parlamentu. Přední politici těchto zemí slibovali svým občanům, že Turecko se nestane členem EU, že za nejlepší variantu stále považují „privilegované partnerství s EU“. Právě ucházení se o členství v EU umožnilo tureckým vládám nastartovat motor nutných reforem v posledních letech. Prozatím Turecko otevřelo 10 z 35 kapitol, které je nutné vyřešit před samotným přistoupením, což je podstatně pomalejší tempo než v počátcích, kdy Turecko zvládalo otevřít 2 kapitoly každý půlrok.

Anketa

Jaká země by měla být do Evropské unie přijata jako první?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 2. 2010 11:34