Trhy čekají na data z USA i eurozóny

Na trhu již začíná být patrná nervozita z klíčových amerických dat z trhu práce, která budou zveřejněna tento pátek. V eurozóně nás dnes zas čeká zveřejnění indexů nákupních manažerů z oblasti průmyslu

Zprávy a události

Důvěra spotřebitelů v americkou ekonomiku v březnu vzrostla na vysokých 101,3 bodu z únorových revidovaných 98,8 bodu (trh 96,4 bodu). Lednový index S&P/CaseShiller mapující vývoj cen nemovitostí ve 20 největších metropolích meziměsíčně vzrostl shodně jako v prosinci o 0,87 % (konsenzus 0,6 % m/m), v meziročním srovnání ceny nemovitostí vzrostly o 4,56 % (konsenzus 4,60 % y/y). Index nákupních manažerů z okolí Chicaga v březnu zaostal za tržním očekáváním, když dosáhl 46,3 bodu (konsenzus 54,7 bodu). ISM index z okolí Milwaukee dosáhl 53,25 bodu (konsenzus 51,50 bodu).

Deflace v eurozóně se v březnu podle předběžného odhadu snížila z přechozích –0,3 % y/y na –0,1 % y/y (konsenzus –0,1 %). Jádrová inflace činila 0,6 % y/y (konsenzus 0,7 % yoy). Míra nezaměstnanosti v eurozóně v březnu o jednu desetinu vzrostla na 11,3 % (trh 11,2 %). Italská harmonizovaná inflace se v březnu opět propadla do záporných hodnot na úroveň –0,1 % y/y (trh +0,1 % y/y). Míra nezaměstnanosti v Německu poklesla v březnu z předchozích 6,5 % na 6,4 %. Ve Francii spotřebitelské výdaje vzrostly o 0,1 % m/m (trh –0,1 % m/m), v meziročním srovnání spotřebitelské výdaje vzrostly o 3,0 % (trh 2,6 %).

Růst HDP české ekonomiky byl potvrzen ve srovnání s předchozím čtvrtletím na úrovni 0,4 % q/q, meziroční údaj byl snížen z 1,5 % na 1,4 %. ● Maďarské ceny průmyslových výrobců v únoru poklesly o 1,5 % m/m a o 3,2 % y/y.

Trhy se připravují na data z amerického trhu práce

Společná evropská měna si včera ze svého konta vůči americkému dolaru odepsala 0,7 %, když oslabila na úroveň 1,0735 USD/EUR. Dnešní den však otevřela opět na hladině 1,077 USD/EUR.  Na trhu již začíná být patrná nervozita z klíčových amerických dat z trhu práce, která budou zveřejněna tento pátek (Nonfarm Payrolls).

Ve Spojených státech bude hlavní událostí dnešního dne zveřejnění ADP reportu mapujícího vývoj zaměstnanosti v soukromém sektoru. Podle ekonomů SG vzniklo v této oblasti v březnu 230 tisíc nových pracovních míst. Toto relativně optimistické očekávání naznačuje, že i páteční data z trhu práce by mohla přinést dobré zprávy. To by pochopitelně opět nahrálo americkému dolaru. I další data, která by dnes měla být zveřejněna, by měla hovořit v jeho prospěch. Březnový ISM index z oblasti zpracovatelského průmyslu by měl po čtyřech poklesech v řadě vzrůst o 0,9 bodu na 53,8 bodu, zatímco PMI index by si měl polepšit o dvě desetiny na 55,3 bodu. Z centrálních bankéřů dnes vystoupí Lockhart a Williams.   

V eurozóně nás dnes čeká zveřejnění indexů nákupních manažerů z oblasti průmyslu. Jedná se však pouze o oznámení finálních výsledků, které zřejmě velké překvapení nepřinesou. Index PMI za celou eurozónu by měl být potvrzen na úrovni 51,9 bodu, což ve srovnání s únorovými 51 body představuje výrazné zlepšení. Tato úroveň by byla konzistentní s růstem HDP v Q1 15 o 0,4 %, což je v souladu s očekáváním ekonomů SG. Za celý letošní rok by si ekonomika eurozóny měla polepšit o 1,4 %.  

Regionální indexy PMI pravděpodobně mnoho vzruchu nepřinesou

Regionální měny včera marně hledaly jednotný trend. Zatímco česká koruna společně s maďarským forintem vůči euru mírně ztrácely, polský zlotý si naopak připisoval zisky. Kurz české koruny se v průběhu dne vyšplhal nad hladinu 27,50 CZK/EUR, ve srovnání s předchozím dnem se však jednalo o oslabení o pouhou desetinu procentu (na 27,51 CZK/EUR). Maďarský forint oslabil o 0,2 %, stále se však drží pod psychologickou hranicí 300 HUF/EUR (na 299,9 HUF/EUR). Polský zlotý posílil o 0,2 % na 4,18 PLN/EUR.

Na domácí půdě byl včera zveřejněn třetí odhad vývoje HDP za poslední čtvrtletí loňského roku. Mezikvartální růst byl potvrzen na úrovni 0,4 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 si domácí ekonomika polepšila o 1,4 %, tedy o jednu desetinu méně, než s čím počítal předchozí odhad. Růst HDP v posledním čtvrtletí byl opět výrazně ovlivněn výběrem daní, když změna spotřební daně z tabáku přiměla výrobce cigaret předzásobit se kolky. Z pohledu vývoje hrubé přidané hodnoty, která od výběru daní abstrahuje, ekonomika vzrostla o 1,2 % q/q, což odpovídá meziročnímu růstu o 3,0 %. Tahounem českého hospodářství zůstala průmyslová produkce, dařilo se však i odvětví služeb, a to v soukromém i veřejném sektoru. Negativní vývoj přidané hodnoty byl naopak zaznamenán v zemědělství a ve stavebnictví.  V letošním roce očekáváme, že ekonomika přidá 2,2 % po loňském růstu o 2,0 %. Těžit bude zejména z domácí uvolněné fiskální a měnové politiky, rychlejšího růstu v Německu a v eurozóně a z nízkých cen ropy.

V České republice, Polsku i Maďarsku budou dnes zveřejněny březnové indexy nákupních manažerů (PMI). Ve všech třech zemích se tyto indexy drží v zóně expanze, tedy nad 50 bodovou hranicí. Český PMI index by měl oproti únorové hodnotě (55,6 bodu) mírně zpomalit na 55,1 bodu. V Polsku by si měl naopak nepatrně polepšit na 55,3 bodu z únorových 55,1 bodu. V Maďarsku se tento index v únoru držel na úrovni 54,9 bodu, odhady trhu pro březen nejsou k dispozici.

widgety

V České republice se pozornost trhů zaměří i na dynamiku výběru daní do státní kasy. Ty zatím zaznamenávají výrazný meziroční pokles (v únoru kumulativně –13,8 % y/y), za což ale mohou pravděpodobně technické faktory, které vedly k mimořádnému nárůstu příjmů v prvních měsících loňského roku. Příjmy v letošním roce by měly během dalších měsíců tyto faktory vyrovnávat; v celkovém (celoročním) hodnocení čekáme, že rostoucí ekonomika výběru daní pomůže.

Česká swapová výnosová křivka zůstala včera prakticky beze změny.