Tento týden bude na data z USA a Evropy chudý

Minulý týden byl pro dolar vůči euru neutrální. Až do pátečního reportu z trhu práce dolar posiloval, když kurz USD/EUR se posunul z úrovní těsně pod hladinou 1,3300 USD/EUR až na 1,3200.

Zprávy a události

Americká ekonomika vytvořila v červenci 162 tis. nových pracovních míst (mimo zemědělský sektor), když trh čekal 185 tis. Minulý měsíc byl mírně revidován dolů ze 195 tis. na 188 tis. V soukromém sektoru se vytvořilo 161 tis. míst. Míra nezaměstnanosti na druhou stranu pozitivně překvapila, když poklesla ze 7,6 % na 7,4 % (trh 7,5 %). Průměrná hodinová mzda se v červenci zvýšila o 1,9 % meziročně (trh +2,2 %). Osobní příjmy se v červnu zvýšily o 0,3 % meziměsíčně (trh +0,4 %), v souladu s očekáváním rostly osobní výdaje (+0,5 %). ISM index z okolí New Yorku v červenci vyskočil ze 47,0 bodu na 67,8 bodu. Tovární objednávky se pak v červnu zvýšily o 1,5 % (trh +2,3 %).

Tento týden bude na data z USA a Evropy chudý

Po údajích z trhu práce však své zisky dolar ztratil a dnes ráno se obchoduje okolo úrovně 1,3280 USD/EUR. Minulý týden byl týdnem zasedání centrálních bank, ani jedna však významněji nepřekvapila. Další směřování měnové politiky Fedu bude závislé na příchozích datech (zejména z trhu práce). Pokud se předpovědi našich kolegů z SG naplní, snižování nákupu aktiv by mohlo být oznámeno na zářijovém zasedání. Podle očekávání skončilo zasedání ECB, která udržela holubičí tón navzdory zlepšujícím se ekonomickým indikátorům. Povzbudivé byly i ekonomické údaje z obou stran Atlantiku. Zejména americká čísla potvrzují, že tamní ekonomika má velmi dobře našlápnuto do druhé poloviny roku, když naši kolegové z SG vidí velmi solidní akceleraci růstu.

Dobrou situaci v USA pak potvrdily i páteční údaje z trhu práce, ačkoliv zaostaly mírně za očekáváními. Americká ekonomika totiž v červenci vytvořila „pouze“ 162 tis. nových pracovních míst, když trh očekával 185 tis. Na druhou stranu míra nezaměstnanosti poklesla ze 7,6 % na 7,4 % (trh očekával 7,5 %), když podle jiného průzkumu mezi domácnostmi relativně silně rostla zaměstnanost (o 227 tis.).

Tento týden bude na data ve světě chudý. Dnes bude nejdůležitější číslo zveřejněno z USA. ISM index ze služeb by se měl v červenci zvýšit z 52,2 bodu na 53,0 bodu. V úterý a ve středu se dočkáme zajímavých údajů z Německa. Tovární objednávky za červen by po předchozím poklesu o 1,3 % meziměsíčně měly přidat 0,5 % a průmyslová produkce by po předchozí stagnaci měla v červnu růst o mírných 0,2 %. Tyto údaje jsou mimo jiné velmi důležitý indikátor i pro český průmysl, zejména pak německé tovární objednávky, které v dubnu a květnu zaostávaly za tím, co vidíme u indikátorů důvěry mezi manažery podniků. V pátek bude zveřejněna ještě francouzská průmyslová produkce. Trhy budou pozorně sledovat i čínské exporty a importy (čtvrtek) a čínskou inflaci, průmysl a maloobchod (pátek).

Tento týden bude plný nových dat z české ekonomiky, nicméně jejich vypovídací schopnost může být ovlivněna povodněmi

Česká koruna se během minulého týdne vůči euru moc nezměnila, nicméně ztráty ji ještě čekají. Česká koruna začala předchozí týden okolo hladiny 25,90 CZK/EUR. Až do středečního poledne koruna posilovala pod 25,80. Kurz CZK/EUR se ovšem od technické podpory 25,73/80 odrazil, čemuž pomohlo i blížící se zasedání ČNB, od kterého hrozily případné intervence či holubičí tón. V pátek v poledne se koruna obchodovala okolo 25,95 CZK/EUR, ve večerních hodinách však své ztráty vymazala. Členové bankovní rady ČNB nakonec ve čtvrtek přímé intervence na trhu neschválili, poprvé však o tomto kroku hlasovali. Navíc dle guvernéra Singera nová prognóza ukázala na potřebu dalšího uvolňování měnové politiky, pravděpodobnost intervencí se tak zvýšila. I kdyby k nim nakonec nedošlo, možnost jejich spuštění bude v nejbližší době korunu tlačit směrem ke slabším úrovním, kurz okolo 26,30 by mohl prozatím centrální bance vyhovovat. Tato úroveň je totiž o přibližně 2 % vyšší, než ukazuje prognóza ČNB pro Q3 i Q4 13 (25,80 CZK/EUR). To by mohlo být dostatečné měnové uvolnění v případě nemožnosti dále snižovat sazby.

Tento týden bude zveřejněna z domácí ekonomiky spousta ekonomických údajů. Už v pondělí se dočkáme maloobchodních tržeb za červen, v úterý pak údajů z průmyslu, stavebnictví a ze zahraničního obchodu za stejný měsíc. Údaje z června však budou ovlivněny povodněmi, což bude snižovat jejich vypovídací schopnost ohledně zlepšování stavu ekonomiky. Nakonec ve čtvrtek se dočkáme míry nezaměstnanosti za červenec a v pátek inflace za stejný měsíc.

Maloobchodní tržby by měly v červnu poklesnout o 0,7 % m/m (SA, WDA) a částečně tak vykompenzovat silný růst z předchozího měsíce. Na pokles prodejů v automobilovém průmyslu ukazují nové registrace aut (očekáváme –1,0 % SA, WDA), když negativní dopad záplav by mohl být viditelný právě v tomto segmentu. Nicméně nižší by měly být i prodeje mimo automobilový sektor (-0,6 %). Meziročně by maloobchodní tržby měly v červnu poklesnout o 2 %.

Situace v průmyslu se již pomalu zlepšuje, když od začátku roku výroba kumulativně vzrostla o 1,1 % (SA, WDA). Zlepšení zaznamenávají i předstihové indikátory důvěry, například šetření ČSÚ dosáhla minima v lednu letošního roku o od té doby se zvýšila o 1 bod. Ještě lepší pohled nabízí PMI indikátor, který dosáhl minima v prosinci loňského roku na úrovni 46 bodů a v červnu 2013 se již nacházel na 51 bodech, což už je mírně v pásmu expanze. Určitým problémem prozatím zůstává zahraniční poptávka po autech, jelikož nové registrace aut v EMU a Německu se stále nacházejí blízko svých minim dosažených v prvním čtvrtletí letošního roku. Pozitivní zprávou ovšem je, že to nejhorší z hlediska poptávky má již automobilový průmysl s velkou pravděpodobností za sebou. Dopad červnových záplav na výrobu bude patrně pouze marginální. V samotném červnu by si průmysl měl dále polepšit o 0,4 % meziměsíčně (SA, WDA), meziročně by si průmyslová výroba měla pohoršit o 2,5 %.

Stavební výroba klesá nepřetržitě od roku 2009. Problémy stavebního sektoru jsou dlouhodobé a odráží nízkou výkonnost české ekonomiky – nižší investiční aktivitu podnikatelského sektoru a omezenou poptávku po nemovitostech ze strany domácností. Svoji roli nakonec sehrály i škrty ve veřejných výdajích na infrastrukturní projekty. Od začátku letošního roku do května stavební výroba dále poklesla o 15,1 % kumulovaně (SA, WDA), v červnu by si však měla polepšit o 1 % m/m. I zde lze od záplav očekávat negativní dopad. Na druhou stranu v dalších měsících by měla stavebnictví podpořit popovodňová obnova. Meziročně by stavební výroba měla v červnu poklesnout o 12,2 %, což je lepší výsledek než v květnu (-15,5 %).

Bilance zahraničního obchodu dosahuje během letošního roku dobrých výsledků s průměrným přebytkem necelých 29 mld. CZK měsíčně (SA). V červnu očekáváme obdobný výsledek jako v květnu (cca 29,5 mld. CZK), když zhoršení v obchodu s komoditami by mělo být vykompenzováno zlepšením v obchodu s ostatním zbožím. Obchodní bilance bez sezónního očištění by měla vykázat přebytek 31,2 mld. CZK, což je meziročně o 2,8 mld. více. Nominální exporty by měly meziročně poklesnout o 0,7 %, importy pak o 2,0 %. Ve srovnání s předchozím měsícem však očekáváme růst vývozů o 2,5 % (SA, WDA).

Optimističtější začíná být i výhled na trh práce, konkrétně na míru nezaměstnanosti. Ta se na sezónně očištěné bázi začala zvyšovat v dubnu loňského roku ze 6,6 % na letošních červnových 7,7 % (metodika MPSV), nicméně v posledních dvou měsících se tempo růstu výrazně zpomalilo. Známky stabilizace pak vykazuje i míra nezaměstnanosti měřená výběrovým šetřením ČSÚ. Pozitivní jsou i zprávy o tom, že manažeři z průmyslu očekávají růst zaměstnanosti a ve stavebnicí nehodlají v průměru propouštět. Trh práce je tak patrně na bodu stabilizace či velmi blízko něho, naše výhledy počítají se stabilní mírou nezaměstnanosti až do konce příštího roku. Neočištěná míra nezaměstnanosti by se měla zvýšit ze 7,3 % na 7,5 %. Během letních měsíců začínají na trh práce tradičně vstupovat noví absolventi, kteří budou až do září míru nezaměstnanosti zhoršovat.

Spotřebitelská inflace v minulém roce dosáhla v průměru vysokých 3,3 % y/y, nicméně od listopadu jsme svědky relativně rychlé decelerace. V červnu 2013 se inflace nacházela na úrovni 1,6 % y/y a stejný výsledek očekáváme i v červenci. Z meziměsíčního pohledu vidíme mírný růst regulovaných cen o 0,1 %, výrazněji rostly ceny pohonných hmot (+1,9 %). Ceny potravin by naopak měly poklesnout o 2,6 % (-1,5 % SA) kvůli efektu brambor. Cena brambor totiž v předchozím měsíci vzrostla o silných 85,8 % (dopad do inflace potravin ve výši +2,2 pb), což bylo nad rámec typické sezónnosti spojené s nástupem nových brambor na trh. V červenci a srpnu by měl být tento růst vymazán. Ceny ostatního zboží a služeb (korigované ceny) by měly přidat 0,32% m/m, po sezónním očištění by však měly stagnovat. Meziročně by se měla korigovaná inflace stále nacházet v červených číslech (-0,5 %), do kladných čísel by se měla vrátit až na začátku příštího roku.