Téma divergence mezi USA a eurozónou zpátky na scéně

Na trzích se začínají měnit klíčové vztahy, které byly loni jasně zřetelné. Např. negativní korelace mezi výkonností čínských akcií a kurzem eurodolaru. Poslední dny tento vztah staví na ruby.

Na globálních trzích se začínají měnit klíčové vztahy, které byly velmi jasně zřetelné v druhé polovině loňského roku – např. negativní korelace mezi výkonností čínských akcií a kurzem eurodolaru. Poslední dny tento vztah staví na ruby, když čínské akciové indexy prudce padají, přičemž eurodolar klesá rovněž. Co je za tím?

Odhlédneme-li od nevyzpytatelného chování čínských akciových trhů, tak na eurodolarovém trhu se v tomto čtvrtletí opět začíná rozehrávat hra hospodářské divergence mezi americkou a evropskou ekonomikou. Ta je přitom nyní opepřena novými mediálními hity, jakým je třeba Brexit. Nicméně vezmeme-li v úvahu poslední čísla z americké a evropské ekonomiky (a teď máme na mysli ta páteční), tak ona divergence je do očí bijící. Zatímco meziroční inflace v eurozóně (ta únorová v Německu, Španělsku a Francii) spadla zpátky pod nulu, tak americká inflace (zejména ta jádrová) se drží – a světe div se – dokonce mírně stoupá. Vezmeme-li navíc v úvahu konjunkturální data, tak ta ukazují na to, že americký růst se v tomto čtvrtletí vrátil na svou trendovou dráhu (náš běžící odhad pro růst HDP indikuje anualizovaný růst 2,4 %), takže i situace na klíčovém trhu práce v USA by měla vykazovat známky hospodářského vzestupu. Tento dojem by nakonec měla potvrdit i data z trhu práce za únor zveřejněná na konci tohoto týdne.

Aniž bychom tedy chtěli bagatelizovat vliv Číny na chování trhů, tak v případě hlavního měnového páru na světě – EUR/USD – se opravdu zdá, že určující faktory nejsou nyní to, jak se soudruzi na burze v Šanghaji vyspí, ale opravdu fundamenty americké ekonomiky a eurozóny. A zde je z posledních dat opravdu vidět, že ekonomika za velkou louží si vede v tuto chvíli lépe a navíc jí nehrozí deflace a ještě více absurdně záporné úrokové sazby.