Svěřenské fondy: k praní peněz ani jako schovka před exekutorem se nevyplatí

Svěřenské fondy jsou častým terčem kritiky – údajně mohou sloužit k praní špinavých peněz. Je tomu opravdu tak? A umožňují skrýt peníze před exekutorem?

Nový občanský zákoník přinesl od počátku roku 2014 jednu důležitou novinku. Umožnil vznik takzvaných svěřenských (uvádí se také svěřeneckých) fondů, kdy Češi můžou svůj majetek vyčlenit s tím, že ho bude mít na starost jimi jmenovaný správce. Budou sloužit k předávání majetku z generace na generaci nebo k praní špinavých peněz?

Trocha historie

První záznamy o konceptu svěřenského fondu (trustu) jsou ze starověkého Egypta. Dále byly součástí islámského práva.

Novodobější podoba fondů má kořeny v Anglii 12. století, odkud se koncept rozšířil do britského společenství (Austrálie, Spojených států amerických, Kanady, Indie, Keni a dalších) a od 20. století mezinárodně, ať už se jedná o Mexiko, Brazílii nebo Čínu. V Evropě jsou rozšířené v zemích s tradičním občanským právem jako Francie, Švýcarsko, Kypr a další. Dnes jsou svěřenské fondy rozšířené po celém světě.

Výhody svěřenských fondů?

  • ​​správa, ochrana, plánování převodu a zachování celistvosti majetku
  • mezigenerační transfer majetku mimo dědické řízení
  • ochrana majetku před nenadálými událostmi a právními riziky
  • zajištění provozu podnikatelské činnosti a rozdělení výnosů
  • finanční zabezpečení partnera či partnerů a dětí

Umožní praní špinavých peněz?

Česká podoba svěřenských fondů totiž vychází převážně z právní úpravy kanadského Québecu, jsou zde však určitá česká specifika. Terčem kritiky je především skutečnost, že neexistuje nějaká centrální evidence svěřenských fondů, což nahrává různým možnostem praní špinavých peněz. To se však ale brzy změní: Dle příslušné evropské direktivy musí vzniknout registr svěřenských fondů. Český registr má být spuštěn asi v roce 2016. V zahraničí mimo EU se registry nepoužívají, nikdy to nebylo potřeba, uvádí James Turnbulla, ​člen výkonného výboru Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů (APRSF), kterého jsme na téma možnosti zneužití svěřenských fondů vyzpovídali. 

Podle něj nejsou české svěřenské fondy vhodným nástrojem pro tzv. skrývání majetku. Hromadnému zájmu se nejspíše u nás těšit nebudou. Důvod podle oslovených právních analytiků je především ten, že v ČR je tradice ochrany soukromí velmi krátká, právní prostředí je nestálé a může neustále docházet k různým legislativním změnám. Navíc zde hrají roli různá politická rizika, například podle Amerického magazínu pro zahraničí politiku (FP) je u nás podobné politické prostředí jako v Itálii za Silvia Berlusconiho.

Druhým důležitým faktem je také nestálost legislativního prostředí taktéž v samotné EU a plánované změny v oblasti svěřenských fondů, včetně budoucího plánu na vytvoření registru. Zatímco tedy EU bude mít registr a politici budou mít přehled ohledně bohatství majetných lidí, v některých zahraničních zemích žádné přehledy neexistují. Majetní lidé si tak zajedou například do Dubaje. Je také potřeba zmínit, že čeští „boháči“ jsou rovněž velmi kreativní v tom, jak skrývat svůj majetek před právem. Více v článku: Jak „odklánět“ peníze?

Co když ho zneužije správce?

Velkým rizikem také může být zneužití svěřenského fondu ze strany správce. Prostě nad ním zakladatel ztratí kontrolu a správce finanční prostředky v něm zneužije. Koneckonců, před několika lety jsme například psali o obdobném případu, kdy advokát zneužil peníze v úschově. Čtěte více: Podvedla vás realitní kancelář nebo advokát? Postup, jak se bránit

Někteří advokáti varují, že ke zneužití skutečně může dojít: Jako možnou hrozbu vnímáme především zneužití postavení svěřenského správce. Pokud by vznikla novela NOZ, která by zvýšila na správce nároky, moc dalších hrozeb by už nezůstalo, říká Štěpán Holub z advokátní kanceláře Holubová advokáti v článku Svěřenecké fondy. Pračka peněz nebo způsob spravování majetku?.

Zakladatel svěřenského fondu může údajně správce kdykoliv odvolat, když nebude spokojen se způsobem, jak je majetek spravován. Dojde-li k poškození zájmů obmyšleného či majetku vyděleného do svěřenského fondu, zodpovídá správce v intencích českého trestního a občanského zákoníku, přitom ve většině zemí platí přísnější tresty, správce svěřenských fondů majetek zneužije, nebo jej nespravuje s péčí řádného hospodáře, uvádí Turnbulla. Upozorňuje také na to, že slovo „trust“ v angličtině znamená „věřit“, čeština nazývá fond svěřenským („svěřit“).

widgety

Prvním krokem tedy podle něj je vybrat si takového správce, kterému věříte, s tím, že by správce měl spolupracovat s profesionály, kteří mají zkušenosti se správou majetku a znají české reálie a české právo.

Bude mít manželka nebo exekutor smůlu?

Umožňují svěřenské fondy například skrýt majetek před exekutorem nebo při rozvodu? Koneckonců, dlužníci vymýšlejí nejrůznější způsoby, jak svůj majetek zatajit. Můžou ti opravdu bohatí s velkým majetkem využívat svěřenské fondy? Svěřenské fondy slouží jako prostředek, jak spravovat a ochraňovat majetek v rámci platné české legislativy. Ta jasně říká, že majetek musí být dohledatelný exekutory nebo rodinnými příslušníky. Fakticky není rozdíl mezi svěřenským fondem a darováním majetku. Zásadní rozdíl je v tom, že se tento majetek spravuje či nespravuje pro další generace. České svěřenské fondy neslouží ke skrývání majetku,ale k jeho ochraně a správě. Tím se Česko řadí se svou legislativou vedle stále většího počtu zemí, které umožňují ochranu majetku před riziky, jakým je například rozmělnění rodinného jmění. Svěřenský fond je nástrojem vůle jednotlivce, zakončuje Turnbulla.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 5. 2015 13:31