Summit chce projednávat větší integraci. "Jen přes mou mrtvolu" brání se Merkelová

Prezident EU představil plány na hlubší fiskální a bankovní unii i eurobondy. Pro Merkelovou podle vlastních slov přes některá opatření „nejede vlak“, dokud bude naživu.

Prezident EU H. Van Rompuy včera představil dokument, který by měl být projednáván na zítřejším summitu. Objevuje se v něm hlubší fiskální a bankovní unie a evropské ministerstvo financí, které bude vydávat eurobondy.

A. Merkelová nečekala ani minutu a rázně možnost vzniku eurobondů odmítla. EMU prý nebude sdílet zodpovědnost za dluhy „dokud bude ona na živu“. Na druhou stranu se ale zdá, že by Němci mohli souhlasit s pružnějším zapojením záchranných fondů při rekapitalizaci bank.

Také se objevil návrh, aby ESM přišel o status preferovaného věřitele. Problém je totiž v tom, že ve chvíli, kdy ESM vstoupí do hry, hrozí ostatním (soukromým) věřitelům větší haircut. A ty tak rázem dále ztrácejí zájem dluhopisy dané země držet.

Výnosy španělských pokladničních poukázek se ve včerejší aukci meziměsíčně ztrojnásobily. 3M byly za 2.36%. Úspěchem sice je, že se je vůbec podařilo udat, tím hlavním a možná i jediným kupcem jsou ale zřejmě španělské banky. A jejich větší provázanost s vládou nic dobrého nepřinese.

V USA opět potěšil trh s nemovitostmi. Ceny domů předčily očekávání a přidaly 0,7% m/m (vs. očekávaných 0,3%). Další důkaz, že se realitní trh pomalinku zvedá.

Zklamání naopak přinesla spotřebitelská důvěra, která se propadla z 64,9 na 62,0. Čekala se stagnace. Nejvíce se na tom podepsal pokles očekávání spotřebitelů, zřejmě důsledek pomalejšího zlepšování na trhu práce.

Jak Demokraty tak Republikány začíná strašit konec roku, kdy by se měly spustit některé automatické škrty ve vládních výdajích, pokud nedojde k navýšení dluhového stropu. A to bude před prezidentskými volbami hodně tvrdý oříšek. Baví se tak o možnosti, že by škrty zákonem o 3 měsíce posunuli, aby byl po volbách čas na jednání. Zároveň s tím by se prodloužily daňové úlevy, které mají vypršet také ke konci letošního roku.

Maďarská centrální banka ponechala podle očekávání sazby na stávající úrovni 7%. Zároveň vydala novou prognózu, ve které snížila výhled růstu ekonomiky v letošním roce na –0,8% (v březnu ještě čekala nepatrný růst). S tím souvisí i snížení inflačního výhledu na 5,3%. Tiskovka se nesla v hodně holubičím tónu, což nás utvrzuje v našem očekávání, že sazby do konce roku klesnou; na 6,25%.

V Polsku včera vyšla data za maloobchod. Tržby rostly meziročně o 7,7%, v podstatě v souladu s očekáváním trhu (7,3%) i nás (7,8%). Je to sice zlepšení po dubnových 5,5%, ale tam se projevil efekt Velikonoc, které letos přišli brzy. Květnová čísla již zase zřejmě ovlivnil blížící se fotbalový šampionát (nákup televizí apod.). Celkově tak maloobchod postupně slábne a potvrzuje, že ani Polsko se dopadům krize v EMU nevyhne. O důvod víc, proč by CB měla dát další hiky k ledu.

Včera vyšla i Polská nezaměstnanost. Ta se sice propadla z dubnovýchn12,9% na 12,6%, ale pokles jde na vrub sezónnosti. Navíc byl letos o něco slabší než jindy. Trh práce tak zůstává slabý.