Středoevropské měny navzdory solidním fundamentům slabší

Na rozdíl od předchozího týdne se v tomto týdnu středoevropským měnám příliš nedařilo

 I když ztráty nebyly nijak markantní, kurzový vývoj byl spíše klidnější. Nejvíce ztratil v celotýdenním hodnocení maďarský forint, a to zhruba 0,4 %. Poloviční znehodnocení zaznamenal polský zlotý a česká koruna. Zatímco její kurz se ještě na počátku týdne nacházel těsně pod 27,40 CZK/EUR, ve středu týdne se kurz dostal na dohled hladiny 27,50 CZK/EUR, aby se nakonec v závěru týden stabilizoval v okolí úrovně 27,45 CZK/EUR.

Středoevropským měnám se nedařilo navzdory tomu, že publikované první odhady HDP za Q1 14 potvrdily, že region roste rychleji než eurozóna. Polská a maďarská ekonomika si během prvního čtvrtletí polepšily měřeno reálným HDP o 1,1 % q/q, Slovensko o 0,6 % q/q. České hospodářství v mezičtvrtletním pohledu stagnovalo. I tak se ale jednalo o lepší než očekávaný výsledek, který byl navíc negativně ovlivněn přechozím předzásobením tabákovými výrobky v souvislosti se zvýšením spotřební daně na tabák od ledna letošního roku (na druhou stranu lepší výsledek mohl být způsoben i možnou revizí růstu za Q4 13 směrem dolů). Ekonomika eurozóny si za sejné období polepšila pouze o 0,2 % q/q, tedy stejně jako v předchozím čtvrtletí. Výsledek tak zaostal za očekáváním trhu. Oslabení středoevropských měn spíše než dosavadní příznivá data z regionu odráží obavy ze slabší výkonnosti eurozóny jako nejvýznamnějšího obchodního partnera středoevropských zem, a to i ve světle napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Výsledek českého HDP za Q1 rozhodně nelze brát jako zklamání. Za stagnací české ekonomiky během prvních tří měsíců letošního roku totiž stál zejména pokles zásob související s lednovým zvýšením spotřební daně na tabák a předzásobením tabákovými výrobky v Q4 13. Z poptávkového pohledu totiž jinak dle komentáře ČSÚ všechny ostatní složky rostly. Nejvýrazněji podle prvního odhadu čistý export, pozitivní příspěvek měla i spotřeba domácností a fixní investice. Z pohledu tvorby hrubé přidané hodnoty platí, že za oživení ekonomiky stojí zejména zpracovatelský průmysl.

dan_z_prijmu

Oživení tuzemské ekonomiky se již začíná odrážet na trhu práce. Dubnová statistika podílu nezaměstnaných ukázala na solidní pokles na 7,9 % z březnových 8,3 %. Po očištění o sezónní vlivy se podíl nezaměstnaných snižuje od počátku roku, kdy nezaměstnanost kulminovala. A co je podstatné, předpokládáme, že příznivé trendy budou pokračovat.

Dubnová statistika vývoje spotřebitelských cen potvrdila, že růst české ekonomiky je neinflační. I když trh očekával, že po stagnaci meziročního růstu cen během prvního čtvrtletí na 0,2 % y/y dojde v dubnu k mírnému zrychlení na 0,3 %, opak byl pravdou. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na pouhých 0,1 %. Během samotného dubna se pak ceny pro spotřebitele meziměsíčně nezměnily. Nízkoinflační charakter českého prostředí by měla doplnit dubnová statistika cen průmyslových výrobců, která bude zveřejněna v pondělí. Ceny průmyslových výrobců by měly v dubnu podle našeho odhadu pouze mírně vzrůst o 0,1 % meziměsíčně. Hlavním proinflačním faktorem by měly být sekundární dopady oslabující koruny z listopadu a prosince loňského roku. Meziroční dynamika produkčních cen by se měla v dubnu zvýšit z březnových –0,8 % na –0,2 %. Poté až do srpna by se měla pohybovat okolo nuly.


Zveřejněná data potvrzují, že se skutečně zvyšuje pravděpodobnost, že intervenční režim ČNB bude trvat déle, než s čím ČNB počítá ve své prognóze.
Výsledek HDP za Q1 14 i dubnová inflace skočily pod prognózou ČNB. Zatímco aktuální prognóza počítá s intervenčním režimem minimálně do počátku roku 2015, my stále držíme názor, že k opuštění této politiky dojde nejdříve v polovině příštího roku.