Středoevropské měny na úvod týdne proti sobě

Na středoevropských devizových trzích se na úvod týdne žádný společný trend neprosazoval.

Tradičně nejklidnější vývoj panoval na české koruně. Ta měla vůči euru tendenci oslabovat. Zatímco první ranní kotace se nacházely u 27,40 CZK/EUR, v odpoledních hodinách byla testována hladina 27,45 CZK/EUR. Výraznějších ztrát dnes doznal polský zlotý, který během dne ztrácel i více než půl procenta. Naopak maďarský forint dnes ve výsledku o zhruba třetinu procenta zhodnotil.

widgety

Vývoj polské a maďarské měny reflektoval rozdílné informace, které přinesly květnové PMI indexy průmyslové aktivity. Zatímco polský index poklesl ještě více, než se očekávalo, jeho maďarská obdoba zaznamenala naopak silné zlepšení. Z pohledu úrovní je na tom ovšem nejlépe český průmyslový sektor, kde se PMI index za květen vyšplhal na 55,5 bodu z dubnových 54,7 bodu. Zatímco vstup do druhého čtvrtletí českému PMI úplně nevyšel, když hodnota byla nejnižší za poslední čtyři měsíce, květnové číslo vše vynahradilo. Výsledek předčil očekávání trhu i dlouhodobý průměr. Aktivita v českém průmyslovém sektoru roste již 26 měsíců v řadě. Květnové číslo ukázalo na další expanzi výroby v tomto sektoru, pozitivní je i zlepšení situace v oblasti nových objednávek, což je příslibem růstu i pro další měsíce. Průzkum ukázal na výrazné zlepšení ve složce zaměstnanosti – pozitivní trendy v sektoru se tak více a více projevují i ve vyšší zaměstnanosti. Složka průzkumu hodnotící zaměstnanost zaznamenala nejvyšší hodnotu za poslední více než čtyři roky. Pohled nákupních manažerů na cenový vývoj ukazuje na zintenzivňování cenových tlaků potvrzujících tezi, že deflační obavy začínají být opravdu minulostí. Ceny vstupů rostly podle respondentů nejrychleji od loňského února, výstupní ceny dosáhly nejvyšší hodnoty za posledních 17 měsíců.

Pozitivní obrázek současné cyklického vzestupu v českém hospodářství potvrdila i statistika hospodaření státního rozpočtu ke konci května. Státní rozpočet za období leden až květen uzavřel v deficitu 22,1 mld. CZK, což znamená meziroční zhoršení o 12,6 mld. CZK. Přestože se na první pohled jedná o výrazné zhoršení, pohled na strukturu příjmů a výdajů rozpočtu odhaluje relativně příznivý obrázek. Nejdůležitější je fakt, že květen potvrdil trend z posledních měsíců, kdy stát vybírá meziročně více na DPH i spotřební dani z tabáku. Meziroční propad výběru daně ze začátku roku tak byl opravdu dán vysokou srovnávací základnou z prvních měsíců roku 2014. Březen, duben i květen letošního roku ale ukazují, že především díky vyšší ekonomické aktivitě výběr daní roste. Velmi dobrou zprávou pro státní rozpočet je výrazný meziroční růst odvodů na sociální pojištění. To souvisí se silným oživením na trhu práce, ke kterému dochází už od loňského roku a letos na jaře dále toto oživení zrychluje. Na straně výdajů je patrný prudký meziroční vzestup výdajů na programy spolufinancované EU fondy (o téměř 13 miliard korun). Vrcholí tak snaha státu vyčerpat poslední prostředky z programového období 2007–2013, což je patrné na zrychlujícím růstu ekonomiky taženém do jisté míry prudkou obnovou stavební činnosti.

Na domácím dluhopisovém trhu dnes panoval naprostý klid. Česká výnosová křivka se proti pátečnímu závěru v podstatě nepohnula.