Střední Evropa si udržela růst

Střední Evropa si ve 3. čtvrtletí udržela solidní růst HDP: region v prvních třech čtvrtletí letošního roku profitoval.

Z vnějších podmínek jistě stojí za zmínku hospodářský růst v eurozóně a nízké ceny ropy. Na straně domácích faktorů, podporujících hospodářský růst, je uvolněná měnová politika a prorůstové nastavení rozpočtové politiky, kde navíc v roli žolíka vystupuje financování investičních projektů z evropských fondů.

Česká republika, Maďarsko, Polsko a také Rumunsko: všechny tyto ekonomiky letos vykáží silnější růst HDP, než co bude průměr v eurozóně a v Evropské unii jako celku.

Ne vždy je však stávající růst HDP udržitelný (což je případ české ekonomiky), v některých případech pak aktuální silný růst HDP nemá zcela zdravou strukturu (což je případ Rumunska).

Středoevropský region, zde konkrétně země stojící mimo eurozónu, hlásí pro 3. čtvrtletí velmi solidní výkony HDP. Předně to platí o české ekonomice, kde HDP meziročně vzrostl o 4,3 %, pozitivně pak překvapilo Polsko (kde meziroční růst HDP po sezónním očištění činil 3,6 %) a také Rumunsko (růst HDP 3,6 %). Maďarsko poněkud zaostává: sezónně očištěný růst HDP zde ve 3. čtvrtletí zpomalil na 2,2 %, nicméně i zde by letos měl být růst HDP výrazně nad průměrem Evropské unie jako celku: Evropská komise ve své nedávno zveřejněné prognóze odhaduje růst HDP Evropské unie za celý rok 2015 na úrovni 1,9 %. Můj odhad pro růst HDP České republiky činí 4,2 % s tím, že nelze vyloučit i silnější růst, maďarský HDP poroste tempem zhruba 2,5 %, růst polské ekonomiky může překonat 3,5 % a v oblasti 3,5 % by se měl pohybovat nárůst HDP také v Rumunsku.

Středoevropský region letos profituje jednak ze skutečnosti, že ekonomika eurozóny si ve smyslu hospodářského růstu letos dosud vedla dobře, velmi příznivým faktorem pro náš region je také levná ropa, která na ekonomiku působí coby příznivý šok na straně nabídky, neboť levná ropa znamená pro regionální ekonomiky, tedy jak pro výrobce, tak pro spotřebitele, nižší náklady. Centrální banky napříč regionem zároveň drží velmi uvolněnou měnovou politiku s úrokovými sazbami na historických minimech (v případě České republiky je to na víc doplněno režimem devizových intervencí centrální banky s cílem držet domácí měnu na slabších úrovních), prorůstově je nastavena také rozpočtová politika a investiční výdaje v regionu jsou navíc živeny přílivem prostředků z evropských fondů, což je zejména v letošním faktor v některých případech obzvlášť silný. V tomto prostředí se ve středoevropském regionu zlepšuje situace na trhu práce a domácnosti tak s větší ochotou zvyšují svou spotřebu.

Ne vždy bude ale stávající tempo růstu HDP udržitelné. Platí to zejména o české ekonomice, kde souběh několika faktorů (výkyv zásob v důsledku změn spotřební daně z tabáku; silný příliv prostředků z evropského rozpočtu) vede k nadprůměrně silnému růstu HDP v roce letošním, odeznění či zeslábnutí vlivu těchto faktorů ale povede ke zpomalení tempa růstu HDP v roce 2016, kdy dle mého názoru růst české ekonomiky přechodně spadne pod 2,5 % (můj konkrétní odhad růstu pro rok 2016 činí 2,1 %).

V některých případech pak stávající růst HDP nemá úplně zdravý základ, což platí v prvé řadě pro Rumunsko, kde akceleruje spotřeba domácností v důsledku snížení sazby daně z přidané hodnoty na potraviny: rumunská vláda takto přišla s výrazným fiskálním impulsem v momentě, kdy to domácí ekonomika ani nepotřebovala a nyní hrozí, že se rumunská ekonomika začne přehřívat, což se projeví ve zrychlení růstu indikátorů jádrové inflace.

widgety

Růst HDP v oblasti 3,5 % by měl být udržitelný v Polsku, finanční trhy a podnikatelé nyní nicméně očekávají na konkrétní kroky nové vlády a na dopad těchto kroků na podnikatelské prostředí v polské ekonomice. Udržet či dokonce mírně zrychlit se v roce 2016 může tempo růstu HDP v případě Maďarska, zde ovšem tempo hospodářského růstu letos za zbytkem regionu zaostává.

Důležité pro výhled do roku 2016 bude, jak si povedou ceny komodit (zda cena ropy zůstane na nízkých úrovních, což je pro středoevropský region velmi příznivý faktor) a jak si povedou rozvíjející se ekonomiky. Tento segment globální ekonomiky prošel v letošním 3. čtvrtletí zpomalením: dle některých názorů se dynamika růstu již opět začíná oživovat (například v Číně), nicméně zlepšení musí být potvrzeno dalšími daty z rozvíjejících se ekonomik. Delší a výraznější zpomalení růstu těchto ekonomik by se negativně projevilo na exportech z Evropy a tedy i na průmyslové výrobě, což by se následně negativně filtrovalo do trhu práce. Zatím jde spíše o hrozbu, nicméně zprávy z rozvíjejících se ekonomik by měly být bedlivě sledovány i zde ve střední Evropě.