Státní dluhopisy pro občany jsou ambiciózní plán s nejistou budoucností

V Čechách padla vláda, a tak nejen lisabonská smlouva či americký radar se stávají nejistou záležitostí. Před pár týdny ministerstvo financí zveřejnilo ambiciózní plán státních dluhopisů dostupných běžným občanům a nejen finančním institucím. Dle vyjádření se jedná o dlouhodobý plán způsobu financování státního dluhu. Co by ale tento krok přinesl či nepřinesl?

Globální krize nutí země po celém světě emitovat nebývalé množství státních dluhopisů, které se snaží umístit mezi investory. Velmi diskutovaným je samozřejmě plán výdajů na podporu ekonomiky v USA a tedy nárůst zadlužení, který bude nutno financovat. V následujících letech se tak rýsuje vysoká nabídka „kvalitních“ amerických dluhopisů na trhu. A nejen USA budou nuceny nějakým způsobem financovat své schodky státních financí, evropské země na tom nebudou o mnoho lépe, nabídka dluhopisů na trhu se proto výrazně zvýší. V tomto konkurenčním boji se samozřejmě země snaží sehnat peníze na financování svého dluhu co nejlevněji.

České ministerstvo financí by rádo začalo získávat peníze od občanů, kteří by si mohli přímo kupovat státní cenné papíry. Doposud je od něj mohli kupovat přímo jen institucionální investoři, například banky. Ministerstvo přitom říká, že novinka nemá nic společného s krizí, jedná se prý o dlouhodobý záměr. Podle něj dosud trh, tedy velcí institucionální investoři, kteří dluhopisy nakupovali v miliardových objemech, na pokrytí finančních potřeb státu stačil. Nabízet dluhopisy občanům bylo dříve drahé a náročné. V současnosti ale stát platí za svůj dluh až o 1,5 % ročně více než kdyby zde nebyla žádná finanční či ekonomická krize. Občané, pokud mají o státní dluhopisy zájem, je nyní mohou získat například prostřednictvím RM-Systému nebo od nějaké finanční instituce. Předpokladem ale je, že je tato instituce nabídne k prodeji. K tomu však dochází výjimečně. Čtěte více: Kdy se akciové trhy postaví na nohy?

Naposledy si vláda půjčovala od českých rodin po povodních v roce 1997 prostřed­nictvím dluhopisů o nominální hodnotě jednoho kusu 1000 nebo 10 000 Kč. Tehdy ministerstvo financí vydalo dluhopisy za 5 miliard korun. Každá investovaná tisícikoruna přinesla výnos, který za pět let po odečtení daně činil 349 korun.

Podívejte se, jak se daří akciím, které jsou u nás obchodovány: akcie.mesec.cz

3–4 % ročně zní atraktivně

Ještě v letošním roce by stát chtěl začít nabízet lidem dluhopisy s výnosem až 4 % ročně, což by bylo rozhodně výhodnější než sazby na spořících kontech či na termínovaných vkladech, které se pohybují většinou do 2 %. Současně by nabídnutý výnos byl výhodnější pro stát, který aktuálně za desetiletý dluhopis vydá do splatnosti okolo 5,2 % ročně, pětiletý dluhopis stojí státní kasu zhruba 4,2 % ročně. Takto by MF rádo upsalo v následujících letech až 140 miliard korun. Překážkou pro tento plán by nebyl ani nedostatek volných prostředků, neboť občané dle statistik drží v různých formách až biliony korun. Plán by neměl překazit ani nezájem obyvatel. Čtěte více: Vyplatí se ještě pracovat v zahraničí?

Většina české populace je téměř permanentně nespokojena s nabídkami bank, kdy výnosy bankovních produktů téměř nikdy v Česku nepokryjí ani inflaci a výhodné nabídky bank jsou jen pro movitější klienty. Finanční krize navíc vymazala část úspor uložených v podílových fondech, proto jistý výnos 3–4 % ročně by mohl být pro spoustu lidí velice atraktivní. Přesto 140 miliard v dluhopisech pro občany se může zdát jako ambiciózní plán. Lidé nemají se státními dluhopisy zkušenosti, určitá informační kampaň by byla téměř jistě nutná.

Konkurence prospívá

Jako první se proti plánu ozvaly banky. Obávají se odlivu depozit a prostředků, který by lidé použili na nákup dluhopisů. Je zde totiž jen jeden balík peněz a ministerstvo se svými dluhopisy by se tak stalo konkurentem bankovních produktů. Otázkou zůstává, jak velký dopad by odliv těchto vkladů měl na banky a jejich produkty, ať už v negativním či pozitivním smyslu. Negativně by se tento krok promítl do možnosti poskytování úvěrů soukromému sektoru, což je financováno právě vklady, zejména v poslední době kvůli zhoršenému fungování mezibankovního trhu. Vklady ale v českých bankách převyšují úvěry v daleko vyšší míře než jinde např. na vyspělých trzích, a ani směna vkladů za zamýšlený objem státních dluhopisů by tento stav v dalších letech neohrozila. Čtěte více: Nejistota na trzích zvyšuje cenu zlata. Jak do něj investovat?

České banky nemají problémy s likviditou, tedy volnými peněžními prostředky, přestože v zahraničí několik bank právě kvůli vysokým odpisům a následnému nedostatku likvidity zkrachovalo. Dá se říci, že české banky jsou finančně zdravé a tento krok by je výrazně neohrozil. Naopak by se dalo pozitivně chápat to, že by tento krok mohl pomoci ozdravit i podstatu hospodaření bank a přinutil by snad alespoň některé zvýhodnit podmínky pro soukromý sektor, zvýšením úroků na spořících kontech, apod. Ostatně banky v reakci na tyto zprávy již vyrazily s prohlášeními ohledně zlepšení konkurenceschop­nosti svých produktů. Pěkným příkladem je také konání jednoho z nejvýznamnějších hráčů na trhu, který přišel s obdobným nápadem a předběhl tak stát.

Nabídka ovšem zdaleka není tak výhodná, jako by byla ta státní. Jedná se totiž o tzv. podřízený dluh, který je v případě insolvence (neschopnosti splácet závazky) splacen až jako poslední, popřípadě vůbec. Státní dluhopis by byl garantován státem, který má kreditní ohodnocení jedno z nejlepších v regionu a přeci jen, státy nekrachují tak často jako banky. Dluhopisy pro občany by tak mohly nejen prospět českému bankovnímu sektoru, Česko by se také přiblížilo vyspělejším zemím, kde je obvyklé, že občané drží 10–15 % státních dluhopisů. V Česku je to prozatím jen zhruba 1 %. Pomocí modelu vydávání dluhopisů pro občany by stát chtěl (snad stále) tento podíl navýšit, aby se „zlevnil“ státní dluh, což je v konečném důsledku výhodné pro nás pro všechny. Čtěte více: Kurz koruny spadl střemhlav dolů, kudy povede její cesta?

Výnos 10letého českého státního dluhopisu

Výnos 10letého českého státního dluhopisu
Zdroj: Bloomberg.com

Podnět k úsporám?

Jako argument proti dluhopisům pro občany lze také uvést, že státní dluhopisy by mohly stáhnout volné prostředky obyvatel do státních dluhopisů, které by tak nebyly použity na spotřebu, ale úspory. Úspory na úkor spotřeby si ale česká ekonomika nemůže dovolit, vzhledem k tomu, že se očekává pokles hospodářství až o 2 % a spotřeba domácností by recesi mohla zmírnit. Faktem ale také je, že ministerstvo prostředky potřebuje na financování schodku státního rozpočtu a ten letos také vzroste díky opatřením na podporu ekonomiky. Část ze získaných prostředků by tedy nešla jen na refinancování dluhů, ale i na balíček opatření na podporu ekonomiky, to znamená, že by se získané prostředky zase vrátily do oběhu – ovšem přerozdělením.

Balíček na podporu ekonomiky měl původně dosáhnout až 2 % HDP. Kvůli pádu vlády a vyjednávání mezi parlamentními stranami balíček opatření postupně narůstá, a s tím i potřeba financování deficitu státního rozpočtu. Přesto, že se zájem o české dluhopisy na trhu se v posledních měsících zvýšil, což je jedině dobře, stojí za tímto zájmem výhodná cena – průměrný úrok, který stát musí zaplatit. A ten se v poslední aukci vyšplhal až na 6,13 %, což bylo nejvýše od roku 2001. Právě narůstající výše úroku se stává nepříjemnou realitou, která dále zdražuje financování narůstajícího státního dluhu. Přestože se tedy v současnosti může zdát plán dluhopisů pro občany nejistý, nový ministr financí se může také rozhodnout tento plán urychlit. Poslední zprávy hovoří o první emisi na podzim.

Anketa

Uvažujete, že si koupíte státní dluhopisy?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 3. 2010 11:09