Squeeze-out: Prodej mi mé akcie a já ti řeknu za kolik

Víte, že o své akcie můžete přijít? Majoritním akcionářům dává obchodní zákoník páku, jak vás donutit k prodeji svých akcií bez toho, abyste mohli mluvit do jejich prodejní ceny.

Vlastníte pár akcií a to vám dává pocit klidu ohledně zajištění v budoucnu. Pak si jen dejte pozor, čí akcie vlastně máte a co s vámi majoritní vlastník zamýšlí. Pokud ten totiž získá zpět na svých emitovaných akciích 90% podíl, může ty vaše vyvlastnit. Čtěte také: Jak investovat do akcií? Nakoupit a zapomenout

Squeeze – out je pro opravdu majoritní vlastníky

Možnost vyvlastnit minoritní akcionáře upravila naposledy novela z roku 2005. Ta předepisuje, že k vytěsnění těchto akcionářů může přistoupit majoritní akcionář poté, co dosáhne minimálně 90% podílu na společnosti. Ačkoli novela dost věcí ujasnila, některé otázky zůstávají neřešené. A tak přesto, že většinoví vlastníci už se nemusí bát, že by je minoritní akcionáři přes své podíly vydírali, odklon od práv menšinových vlastníků je zde přece jen příliš výrazný.

Prodej nám akcie teď, my ti řekneme za kolik

A v čem zákon není příliš spravedlivý? Pokud majoritní vlastník, který dosáhne onoho 90% podílu, rozhodne o vyvlastnění, musí minoritní akcionář jeho výzvy uposlechnout a podíl mu prodat. Nemá tak šanci rozhodnout o tom, kdy chce s ohledem na momentální cenu na trzích akcii prodat, ani za kolik.

Většinový vlastník musí mít ocenění společnosti soudním znalcem a v případě obchodovaných cenných papírů  musí squeeze-out schválit Česká národní banka. Majoritní vlastník vyvlastnění následně musí oznámit minoritním akcionářům formou v souladu se stanovami. To znamená buď oznámením v tisku nebo dopisem akcionáři, pokud má společnost listinné akcie na jméno, doplnila pro server Měšec.cz Petra Štěpánová z České kapitálové informační agentury (ČEKIA). Čtěte také: Pět mýtů o investování do akcií

Určitě je správné, že minoritní vlastníci nemají právo požadovat po majoritním akcionáři přemrštěnou cenu svého podílu. Teď už ale nemohou do toho, za kolik budou muset své akcie prodat, mluvit vůbec. Nemluvě o tom, jak zajistit, aby byl soudní znalec opravdu nezávislý a ne závislý na tom, kolik od společnosti za svůj posudek dostane do vlastní kapsy.

Zákon nijak přesně nedefinuje, jak musí soudní znalci, podle kterých pak majoritní akcionářů cenu určí, cenu stanovit. Jak už to tak u zákonů bývá, ten obchodní říká, že cena musí být tzv. přiměřená. Co to znamená, to je nutno luštit z hvězd.

Znalec není poslední eso v rukávu

Po tom, co je stanovena výše protiplnění na 1 akcii, dochází ke svolání valné hromady, zápisu do obchodního rejstříku a oznámení nových skutečností. Pokud jako minoritní akcionář vlastníte cenné papíry v listinné formě, musíte se s nimi dostavit na určené místo a zde je odevzdat. Toho majoritní vlastníci mohou využívat a místo pro předání akcií stanovují ve špatně dostupných lokalitách,  takže mnohým drobným akcionářům se s ohledem na počet vlastněných akcií a cenu za jednu akcii nevyplatí vážit cestu, upozornila Petra Štěpánová na další možnost, jak své převahy mohou majoritní akcionáři využít. Čtěte také: Nejdůležitější při obchodování s akciemi je trpělivost

 Možnosti minoritního akcionáře: malé nebo žádné

Co si tedy může minoritní vlastník počít, pokud se dozví o rozhodnutí o vyvlastnění s cenou, která se mu nelíbí?  V zákonem stanovené lhůtě, která je poměrně dost krátká, může podat  návrh na určení přiměřené výše protiplnění či návrh na zaplacení protiplnění v požadované výši nebo doplacení poskytnutého protiplnění do požadované výše, vyjmenovala Štěpánová s tím, že teoreticky tak může učinit, pokud nebudou dodrženy procesní pravidla. Na ty si ale bude majoritní vlastník z logických důvodů dávat velký pozor. Samotná žaloba či návrh na zvýšení výše protiplnění neznamená zrušení celého vyvlastnění, ale pouze spor peníze, dodala Štěpánová.

Pokud je tedy celé řízení o vyvlastnění procesně bez nedostatků, jedinou možností je žaloba o přezkoumání výše protiplnění. 

Anketa

Souhlasíte s vyvlastněním minoritních akcionářů?

Minulý rok vyvlastnilo drobné akcionáře 16 firem

Podle poslední zprávy, kterou ČEKIA na téma squeeze-outu zveřejnila v polovině srpna 2010, přistoupilo k vyvlastnění minoritních akcionářů 16 firem. Nucené vykoupení akcií je přišlo na více než 1,9 mld. Kč. Dosud tak vytěsnění drobných akcionářů podle společnosti ČEKIA české firmy přišlo na 16,5 mld. Kč. Čtěte také: Panika na akciových trzích je skvělou nákupní příležitostí

Proces vyvlastňování v Čechách ale stále není u konce a majoritní vlastníci i nadále posilují své postavení, upozornila Štěpánová s tím, že na základě analýzy vlastnické struktury českých akciových společností podle databáze MagnusWeb, podmínky dané právními předpisy splňuje dalších zhruba 900 firem, které by tak vytěsnění mohly uskutečnit. 

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 4. 2013 13:28