Spotřebitelské ceny – růst cen zase o něco pomalejší

Inflace, čili meziroční růst spotřebitelských cen, v únoru podle Českého statistického úřadu zpomalila o 0,2 procentního bodu.

Za zboží a služby jsme si tak v porovnání s loňským únorem připlatili 1,7 %. Meziměsíčně jsme si z hlediska cen pohoršili o 0,1 %. Viníkem jsou především ceny pohonných hmot.

V únoru se peněženka průměrného Čecha smrskla meziměsíčně kvůli růstu cen o 0,1 %. Vrásky na čele nám přidělal především růst cen pohonných hmot, na které směřuje zhruba 3,5 % našich celkových útrat. Ceny benzínu a nafty se ke konci loňského roku snižovala, leden ale přinesl první zdražení po třech měsících. V únoru se ceny pohonných hmot u čerpacích stanic dále zvyšovaly – meziměsíčně o 2,3 %. Za litr naturalu jsme tak zaplatili zhruba 36,30 Kč, tj. o 1,20 Kč více než před měsícem. V druhém březnovém týdnu tento negativní trend pokračoval. Důvodem je růst cen ropy na světových trzích.

Potraviny v nákupním košíku v únoru zlevnily o 0,3 % především vlivem nižších cen pečiva, mléka a jogurtů. Oproti tomu vepřové maso, kterého každý z nás spotřebuje v průměru více než 40 kg ročně, zdražilo o 1,50 Kč (o 1 %). V meziročním srovnání je pak vepřové o necelých 15 % dražší. Z hlavních potravin oproti únoru nejvíce zdražily brambory (+11 %). I tak byl ale růst jejich cen částečně tlumený levnějšími dovozy, bez kterých bychom si museli za brambory připlatit ještě více.

V meziročním srovnání růst cen potravin zpomalil z 5,7 % na 5 %, k čemuž částečně dopomohla i změna cen (mezi lednem a únorem) v loňském roce. Pokud jsme v únoru kupovali obuv, oblečení, mobilní telefony či nový automobil, tak jsme v porovnání s minulým rokem ušetřili.

Zajímavý je pohled do domácností důchodců, které díky jinému složení spotřebního koše pociťují cenové změny jinak než průměrný Čech. Od loňského prosince zpomalila inflace pro důchodce z 3,3 % na 2,4 %, tedy o 0,2 procentního bodu více než pro běžného spotřebitele. To by na první pohled bylo pro naše důchodce pozitivní.

Důvodem je ale podstatně nižší růst cen léků v lednu a únoru (zhruba +3 %) oproti loňskému prosinci (+6 %), k čemuž dopomohly výhradně daňové změny v roce 2012. Když uvážíme, že průměrný důchodce utratí za zdraví přes 5 000 Kč ročně, tedy více než 4 % veškerých výdajů (průměrný spotřebitel vynaloží na zdraví 2,7 %), je zřejmé, že ceny léků ovlivnily zpomalení inflace u důchodců výrazněji. Podobný cenový vývoj s obdobným dopadem je vidět i u cen bydlení a potravin.