Spotřebitelská inflace v září propadla na 1,0 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v září dále zpomalil z 1,3 % na 1,0 %, níže inflace byla naposledy v březnu roku 2010.

Z meziměsíčního pohledu ceny klesly o 0,4 % (náš odhad –0,2 %, trh –0,2 %). Překvapení směrem dolů se koncentrovalo pouze do potravin a korigovaných cen. Ceny pohonných hmot (+0,2 % m/m) a regulovaných položek (+0,1 % m/m) se vyvíjely v souladu s našimi odhady. Potraviny v září poklesly o 0,8 % meziměsíčně (po sezónním očištění –0,6 %) a konečně tak více reflektují vývoj v cenách zemědělských výrobců, které jsou již od začátku roku nižší o 6,5 % kumulativně. Ceny ostatního zboží a služeb (tzv. korigované ceny) pak byly nižší o 0,52 % (-0,16 % SA). Meziročně se korigovaná inflace nachází stále v červených číslech (-0,83 % v září po –0,65 % v srpnu). Poptávkové tlaky do inflace i přes mírné oživení ve spotřebě ještě delší dobu v cenách patrné nebudou, prozatím se v korigovaných cenách neprojevuje významně ani slabší koruna. Zpoždění je však v této složce daleko delší než například u pohonných hmot či potravin, kde je vliv koruny vidět téměř okamžitě či maximálně do několika málo měsíců. Je také možné, že zpoždění se u korigované inflace ještě prodloužilo, když prodejci kvůli stále slabé poptávce se zdražením vyčkávají.

Meziroční růst cen ve výši 1,0 % se nachází 0,4 pb pod prognózou ČNB, což je výraznější odchylka než v předchozím měsíci (v srpnu –0,3 pb). Na druhou stranu reálná ekonomika se vyvíjí oproti předpokladům ČNB daleko lépe (zejména HDP za druhé čtvrtletí, cyklické oživení v zahraničí s pozitivním dopadem do českého průmyslu musí být pro centrální banku také příjemná zpráva). Riziko přímých intervencí samozřejmě zůstává vysoké, zvláště když inflace ještě nemá ani zdaleka své dno za sebou. Z našeho pohledu by však bylo jednodušší používat verbální intervence účelněji, například si stanovit pásmo, ve kterém by si centrální banka přála korunu mít. Prognóza centrální banky na korunu vůči euru by také měla reflektovat více přání centrálních bankéřů, je totiž indikací i pro tržní účastníky. Výhody pro centrální banku a ekonomiku jsou více než zřejmé, centrální banka by omezila budoucí ztráty z držby vyšších devizových rezerv, za druhé by nepřinesla na trh zvýšenou nežádoucí volatilitu.

Poptávková inflace v české ekonomice prozatím neexistuje a inflační tlaky nepramení ani z trhu práce. Hlavním proinflačním faktorem se stal vývoj koruny. I tak by se ovšem celková meziroční inflace měla držet pod inflačním cílem ČNB. Letos ji čekáme v průměru okolo 1,5 %, v roce 2014 se pak dočkáme výrazné decelerace. Důvodem je vývoj regulovaných cen (zejména cen energií), které v příštím roce nebudou působit proinflačně jako tomu bylo v minulých letech. Dokonce by se mohla inflace podívat na začátku příštího roku do červených čísel, určitě se však nebude pohybovat daleko od nulové úrovně. Pro spotřebu domácností je další pokles inflace jednoznačně dobrá zpráva, zejména pokud se pokles cen týká regulovaných položek jako je elektřina, plyn a podobně.

Dle ČSÚ meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura ovlivnilo podobně jako v minulých letech hlavně snížení cen dovolených s komplexními službami o 13,4 % v důsledku končící letní sezóny. Pokles cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo především snížení cen zeleniny o 5,6 % (z toho cen brambor o 13,2 %) a cen ovoce o 5,1 %. Ceny mouky klesly o 1,2 %, jogurtů o 4,5 %, cukru o 1,1 %, kakaa o 1,7 %, kávy o 1,6 %, čaje o 2,2 %. V oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti byly mírně nižší zejména ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti. V oddíle pošty a telekomunikace klesly ceny mobilních telefonů o 1,5 % a ceny telefonických a telefaxových služeb o 1,3 %.

Na zvyšování celkové úrovně spotřebitelských cen působilo především zvýšení cen oděvů o 2,3 % a obuvi o 5,5 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák vzrostly ceny tabákových výrobků o 1,6 %. Z potravin byly vyšší ceny vepřového masa o 2,7 %, mléka o 1,7 %, másla o 1,6 %, rostlinných tuků o 3,5 %. V souvislosti se zahájením nového školního roku vzrostly poplatky v mateřských školách o 2,2 %, ve školních družinách o 3,9 %, v základních uměleckých školách o 1,1 % a za výuku cizích jazyků o 3,0 %. Podobně v oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny ve školních jídelnách o 2,0 %, za ubytování v internátech o 0,9 % a na vysokoškolské koleji o 1,8 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,1 % a ceny služeb o 0,8 %.