Spotřebitelská inflace v srpnu dále poklesla na 1,3 %

Meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil z 1,4 % na 1,3 %, inflace se tak opět přiblížila květnovému lokálnímu minimu na úrovni 1,2 %.

Z meziměsíčního pohledu pak ceny klesly o 0,2 % (náš odhad –0,1 %, trh –0,1 %). Ve skutečnosti však odchylka od našeho odhadu byla zanedbatelná, pokud bychom čísla nezaokrouhlovali (skutečnost –0,16 % m/m, náš odhad –0,12 %). A žádné větší překvapení nepřinesla ani struktura.

Do cen tabákových výrobků se nakonec promítá změna daní, která nastala již v lednu (příspěvek změn nepřímých daní do inflace dosáhl v srpnu 0,04 pb, když ceny tabákových výrobků byly vyšší o 1,1 %). Regulované ceny v srpnu meziměsíčně stagnovaly. Růst zaznamenaly ceny pohonných hmot, které se zvýšily o 0,7 %. Důvodem jsou vyšší ceny ropy v korunovém vyjádření, které poženou ceny pohonných hmot nahoru i v září. Na druhou stranu poklesly ceny potravin o 1,1 % (nicméně po sezónním očištění byly mírně vyšší o 0,2 %). Nakonec ceny ostatního zboží a služeb (tzv. korigované ceny) poklesly o 0,08 %, po očištění o pravidelnou sezónnost však de facto stagnovaly. Meziročně se korigovaná inflace nachází stále v červených číslech (-0,65 % v srpnu). Poptávkové tlaky do inflace i přes mírné oživení ve spotřebě ještě delší dobu v cenách patrné nebudou, prozatím se v korigovaných cenách neprojevuje významně ani slabší koruna. Zpoždění je však v této složce daleko delší než například u pohonných hmot či potravin, kde je vliv koruny vidět téměř okamžitě či maximálně do několika málo měsíců. Je také možné, že zpoždění se u korigované inflace ještě prodloužilo, když prodejci kvůli stále slabé poptávce se zdražením vyčkávají.

Dle ČSÚ meziměsíční pokles spotřebitelských cen ovlivnilo především snížení cen zeleniny o 13,9 %, z toho cen brambor o 24,2 % a plodové zeleniny o 30,0 %. Ceny ovoce klesly o 1,9 %, z toho ceny peckovin a bobulovin o 23,2 %. Mírně (v rozmezí 1,1 až 1,4 %) se snížily ceny jedlých olejů, luštěnin, čokolády a čokoládových výrobků, nečokoládových cukrovinek, kakaa, kávy, čaje. V oddíle odívání a obuv se snížily ceny oděvů o 0,9 % a obuvi o 1,0 %. Na zvyšování celkové úrovně spotřebitelských cen působilo především zvýšení cen v oddíle alkoholické nápoje a tabák vlivem vyšších cen tabákových výrobků o 1,1 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly sezónní ceny dovolených s komplexními službami o 2,1 %. V oddíle pošty a telekomunikace se zvýšily ceny poštovních služeb o 19,8 %. Ceny pohonných hmot byly vyšší o 0,7 %. Finanční služby vzrostly o 0,8 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,4 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,1 %.

widgety

Meziroční růst cen ve výši 1,3 % se nachází 0,3 pb pod prognózou ČNB, což je stejná odchylka jako v předchozím měsíci. Na druhou stranu reálná ekonomika se vyvíjí oproti předpokladům ČNB daleko lépe (zejména HDP za druhé čtvrtletí, nicméně cyklické oživení v zahraničí s pozitivním dopadem do českého průmyslu musí být pro centrální banku také příjemná zpráva). Úrovně v pásmu 26,00–26,50 CZK/EUR by mohly centrálním bankéřům vyhovovat. Riziko přímých intervencí samozřejmě po posledním zasedání centrální banky narostlo, když dokonce již o tomto kroku bankéři hlasovali. Z našeho pohledu by však bylo jednodušší používat verbální intervence či stanovit pásmo, ve kterém by si centrální banka přála korunu mít. Za prvé by centrální banka omezila budoucí ztráty z držby vyšších devizových rezerv, za druhé by nepřinesla na trh zvýšenou nežádoucí volatilitu.

Poptávková inflace v české ekonomice prozatím neexistuje a inflační tlaky nepramení ani z trhu práce. Hlavním proinflačním faktorem se stal vývoj koruny. I tak by se ovšem celková meziroční inflace měla držet pod inflačním cílem ČNB. Letos ji čekáme na průměrných 1,5 %, v roce 2014 pak ještě o jednu desetinu nižší. Nicméně vzhledem k posledním informacím o cenách elektřiny, které by mohly v lednu propadnout, je riziko pro příští rok na dolní straně. Pro spotřebu domácností je další pokles inflace jednoznačně dobrá zpráva, zejména pokud se týká regulovaných položek.