Jádrové ceny, které nejlépe odráží poptávkové tlaky, rostly od konce loňského roku hlavně vlivem vyšších dovozních cen kvůli slabšímu kurzu koruny. Druhý meziměsíční pokles jádrových cen v řadě (SA) reflektuje slabé domácí poptávkové tlaky a slabé inflační tlaky z okolních zemí, ze kterých inflaci dovážíme. S uvolněním svého kurzového závazku ČNB čeká, až v ekonomice vzniknou právě poptávkové tlaky, které budou tlačit ceny nahoru. Klíčový bude zejména zrychlující se růst mezd, kterému pomůže klesající nezaměstnanost. Meziročně jádrová inflace v říjnu mírně poklesla z 1,1 % na 1,0 %.
Celková inflace se v říjnu nacházela 0,1 pb pod prognózou centrální banky. Na svém posledním zasedání, které proběhlo minulý čtvrtek, centrální banka viděla rizika prognózy jako vyrovnaná. A dnešní údaje o inflaci se od výhledu centrální banky příliš neodchylují, i když jádrová inflace byla v říjnu nižší. Stále je v jádrových cenách patrné, že domácí poptávka není natolik silná, aby generovala dostatečné inflační tlaky v době, kdy efekt slabší koruny skrze dovozní ceny oslabil. Dle našeho názoru ovšem centrální banka přistoupí ke změně úrovně kurzového závazku pouze v případě, že by hrozila opět deflace podpořená recesí v domácí ekonomice. Ačkoliv vidíme nízkoinflační vývoj i v příštím roce, prozatím naše prognóza na deflaci neukazuje. Předpokládáme, že centrální banka opustí intervenční režim až v polovině roku 2016.
Inflace bude nízká letos i v příštím roce, což je pozitivní zpráva pro domácnosti a jejich spotřebu. Červnová meziroční inflace se nacházela na nulové úrovni, což bylo i letošní dno. Do záporných hodnot se i díky intervenčnímu režimu s velkou pravděpodobností nepodíváme. Ke konci roku by meziroční inflace měla mírně decelerovat k 0,3 %, opětovnou akceleraci očekáváme až v druhé polovině příštího roku. Na konci příštího roku by tak měly ceny být meziročně vyšší o 1,3 %. V průměru v letošním roce by inflace měla dosáhnout pouze 0,4 % a v příštím roce 0,7 %.
