Spořicí státní dluhopisy pro občany. Vánoční dárek, nebo chyták?

Obrysy systému prodeje spořících dluhopisů

O hrubých rysech plánu zavést spořící dluhopisy hovoří Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2011. Spořící státní dluhopisy budou zaknihovanými cennými papíry, vedenými v samostatné evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů. Prodávat a distribuovat je mají banky i jiní finanční zprostředkovatelé, ale prostor je ponechán i pro jiné distribuční sítě, jako jsou kontaktní místa Czech POINT. Jako první série by světlo světa měly spatřit dva typy spořících státních dluhopisů, první typ by měl splatnost 1 až 2 roky, druhý pak 5 až 6 let.

Dosavadní zaměření financování státního dluhu finančními institucemi by se mělo rozšířit o úsilí dostat na financování dluhu více přímo z kapes občanů. Státní dluh ČR je doposud jen v nízké míře financován domácnostmi a neziskovými institucemi, a plán spořících dluhopisů by to měl změnit. V roce 2010 tak například domácnosti a neziskové instituce držely pouze 1,2 % celkového státního dluhu (viz. tabulka). Podle představ Ministerstva financí by se to do budoucna po zavedení spořících dluhopisů mělo změnit až na 10 %.

Struktura držitelů korunových státních dluhopisů v letech 2001 až 2010 (%)

Zdroj: Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2011, MF ČR

Kde jsou slibované podmínky občanských dluhopisů?

Občanské dluhopisy se staly horkým tématem již před takřka dvěma roky. Tehdy si chtěl stát začít urychleně půjčovat z přebytků v našich peněženkách novým způsobem. Foukal studený vítr ze strnišť, a jak šla nejistota a rizikové prémie nahoru, stoupaly náklady na dluhovou službu a rizika pro udržitelnost státních financí. A tak možná právě obava, že by finanční trhy mohly stát za nadměrné zadlužování vytrestat a žádat větší úrokové výnosy, byla hledána levná varianta financování v podobě občanských dluhopisů.

V roce 2009 se v této souvislosti slibovaly úroky vyšší, než úroky za vklady v bance, hovořilo se o roční čtyřprocentní úrokové sazbě. Občan také měl mít za poplatek kdykoliv možnost proměnit dluhopisy v hotovost za plný nominál bez jakékoliv ztráty. Již tehdy se objevovaly informace o tom, že v příštích letech by dluh státu u občanů mohl dosáhnout až 15 procent celkového objemu dluhu, v absolutních číslech to mělo být až 140 miliard korun. Uvažovaná nominální hodnota dluhopisu měla být pět až deset tisíc korun a dluhopisy se neměly prodávat prostřednictvím bank, ale s využitím přepážkové sítě České pošty nebo prostřednictvím RM-Systému.

Původní slibované výhody spočívající v tom, že bude možné státu dluhopis kdykoli odprodat, jsou minulostí. Stejně tak je minulostí skutečnost, že výnosy ze státních dluhopisů určených pro občany by nepodléhaly zdanění ve výši 15 %. Reakce bank tehdy moc příznivá nebyla. Byly vyslovovány obavy, že lidé budou pro nákup dluhopisů využívat peníze, uložené v bankách, a odliv vkladů může tyto finanční instituce poškodit. První návrhy občanských dluhopisů pak spadly k ledu. Možná to bylo v souvislosti s uklidněním na finančních trzích, možná s lepším propracováním strategie, jak občany k investování do státních dluhopisů namotivovat.

Spořící státní dluhopisy pro drobné investory

A tak dnes světlo světa spatřila Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2011, která hovoří o spořících státních dluhopisech pro drobné investory jako budoucí součást financování státního dluhu. Zavedení dluhopisů je obhajováno jako nástroj, běžný v řadě vyspělých zemích. Jako příklad je uváděna Kanada, Německo, Rakousko, Spojené státy americké, Švédsko, nebo Maďarsko a Polsko.

Má jít o naplnění dlouhodobých cílů zařazení spořících státních dluhopisů mezi stálé nástroje financování státu. Podle oficiálního textu Strategie má jít o:

(1)  zpřístupnění možnosti bezpečné a výhodné investice do státního dluhu pro segment 
domácností a neziskových institucí a diverzifikace investorské báze, 

(2)  posílení fiskální zodpovědnosti vlády prostřednictvím přímého finančního vztahu mezi 
majetkem občanů a závazky státu jako vyvážení stávajícího převažujícího daňového 
vztahu, 

(3)  rozšíření dostupných produktů pro kapitálový spořící penzijní pilíř návaznosti na 
přípravu důchodové reformy. 

Už se ale ví, že maximální nákup pro jednu fyzickou osobu nebude neomezen, a že minimální objednávka bude činit 1000 korun. Již pro rok 2011 je připravováno první kolo prodeje spořících státních dluhopisů domácnostem a neziskovým institucím. V pilotní fázi by se ověřil zájem drobných investorů a funkčnost i efektivita prodejních kanálů.

Naplno by se součástí financování státního dluhu tyto cenné papíry měly stát v roce 2012. Strategie hovoří takto: Rozvoj a případné rozšíření nabídky dalších typů spořících státních dluhopisů bude probíhat na základě reakce cílové skupiny držitelů, na základě analýzy jejich preferencí a v souladu s aktuálním tržním vývojem v budoucích letech. Čtěte také: Kupuji dluhy, dělám dobře?

Správná agitace je důležitá

Je tomu již téměř dva roky, co čeští politici a vysocí státní úředníci začali hovořit o tom, že si chtějí na financování chodu státu půjčovat u občanů. Možnost, že by si stát mohl půjčovat přímo od občanů, se dostala do běžného povědomí a nikdo se nad tím dnes ani nepozastaví.

Marketingově se ovšem změnil název, dnes se již nemluví o občanských dluhopisech, ale o spořících státních dluhopisech. Je to nástroj na spoření, který mu stát nabízí (a teprve odvozeně nástroj pro financování státního dluhu). Agitace jde ještě dál, a snaží se občany motivovat k financování vládních dluhů dalšími výhodami:

• bude to absolutně bezpečný, konzervativní nástroj, rozšiřující možnosti spoření občanů,

• nebudou již vydělávat jen velké finanční společnosti, profitovat bude konečně i občan,

• budou to „spořící státní dluhopisy“, do kterých si Češi budou ukládat své rezervy na stáří,

• lidé si budou dávat větší pozor na to, jak stát hospodaří, protože budou chtít aby se jim peníze vrátily.

Rizika zmiňována nejsou, bylo by to podobné, jako vyprávět oslovi popoháněného mrkví kupředu, kolik kilometrů těžkého terénu ho ještě na cestě čeká.

Aby spořící státní dluhopisy byly skutečně ekonomicky motivující investicí, měla by se hladina nabízených úroků pohybovat v hodnotách dosažitelných v alternativních bezpečných investicích. Z logiky věci by mělo jít o produkt podobně výhodný, jako jsou termínované vklady. Úroky by měly být vyšší, než nabízejí banky v případě spořicích účtů. I když zatím nebyly zveřejněny úroky, které by mělo půjčování státu vynést, ale pravděpodobně nebudou nijak závratné.