Společné evropské měně se včera proti dolaru dařilo

Společné evropské měně se včera proti dolaru dařilo, když si v průběhu dne připsala dokonce 1,4 % a vyšplhala na úroveň 1,1389 USD/EUR

Euro se tak postupně vzpamatovává ze ztrát, které utrpělo minulý týden v důsledku oznámení programu kvantitativního uvolňování evropskou centrální bankou a napětí spojeném s volbami v Řecku. Posilování eura nezabránila ani mimořádně vysoká spotřebitelská důvěra ve Spojených státech za měsíc leden (102,9 bodu), ani překvapivě vysoký růst prodejů nových domů (11,6 % m/m vs. očekávaných 2,7 % m/m).

Hlavní událostí dnešního dne bude zasedání americké centrální banky. Po tomto zasedání nebude následovat tisková konference s její hlavní představitelkou Janet Yellenovou ani není na programu revize stávající ekonomické prognózy či výhledu na úrokové sazby. Pozornost Fedu se bude nepochybně zaměřovat na nedávný pohyb cen ropy, kurzu dolaru a úrokových sazeb. Od posledního prosincového zasedání, statistiky z trhu práce a reálné ekonomiky příjemně překvapily, na druhou stranu inflační čísla byla nižší, než se očekávalo. Přestože vliv nízkých cen ropy a silnějšího dolaru na inflaci bude pravděpodobně i nadále hodnocen jako dočasný, rizika se vychýlila směrem dolů. Poslední medián odhadu úrokových sazeb Fedu, který byl zveřejněn v prosinci, počítal s růstem úrokových sazeb na 1,125 % na konci roku 2015, na 2,5 % na konci roku 2016 a na 3,6 % na konci roku 2017. To je zhruba v souladu s tím, co očekávají ekonomové SG (utažení měnové politiky o 75 bb v roce 2015 a o 150 bb v roce 2016.

V Evropě nás čeká pouze zveřejnění německé spotřebitelské důvěry podle institutu Gfk. Ta by měla vzrůst na 9,2 bodu z lednových 9 bodů. Důvěra spotřebitelů bude zveřejněna i ve Francii, kde by si v lednu měla o jeden bod polepšit na 91 bodů. 

Středoevropské měny pokračovaly ve svém oslabování

Regionální měny včera pokračovaly v sestupném trendu, který zahájily již na počátku tohoto týdne. Za jejich oslabováním však zřejmě nestály fundamentální důvody, jako spíše korekce zisků z minulého týdne. Polský zlotý během dne oslabil o 0,5 % na 4,24 PLN/EUR, zatímco maďarský forint si odepsal 0,2 % na 311,7 HUF/EUR. Česká koruna během dne oslabila v důsledku korporátních objednávek až na 27,88 CZK/EUR. Vyjádření českých centrálních bankéřů Kamila Janáčka a Vladimíra Tomšíka českou korunu příliš neovlivnila. Kamil Janáček zdůraznil, že nízká nebo mírně negativní inflace způsobená poklesem cen ropy není pro centrální banku znepokojující, přičemž intervenční režim neskončí před rokem 2016. Podle Vladimíra Tomšíka momentálně není nutné uvažovat o posunu kurzového závazku. Změna kurzového závazku je podle jeho vyjádření v principu možná, ale teprve pokud by došlo k dlouhodobému zvýšení deflačních tlaků spojených s negativním dopadem do poptávky. V této chvíli podle jeho vyjádření nicméně platí, že pokles cen ropy je pozitivní šok. A na jeho prvotní efekty centrální banky reagovat nemají.

V souladu s tržním očekáváním ponechala maďarská centrální banka úrokové sazby beze změny na úrovni 2,10 %. Polská ekonomika vykázala za celý loňský rok tempo růstu ve výši 3,3 %. Na velmi slušné výkonnosti ekonomiky se podílela především domácí poptávka, když spotřeba domácností vzrostla o 3 % (v roce 2013 se jednalo pouze o růst ve výši 1,1 %), zatímco fixní investice stouply o vysokých 9,4 % ve srovnání se 1,3 % v roce 2013. Polské maloobchodní tržby si v prosinci polepšily o 1,8 % y/y, zatímco trh počítal s nepatrně lepším výsledkem (+2,2 % y/y). Nezaměstnanost v Polsku dopadla ve srovnání s konsenzem o jednu desetinu lépe, když v prosinci vzrostla pouze na 11,5 %.  

Dnes bude zveřejněna pouze maďarská míra nezaměstnanosti za měsíc prosinec. Ta by se měla zvýšit z listopadových 7,2 % na 7,3 %. V Polsku a České republice bude kalendář ekonomických událostí prázdný.

Česká výnosová křivka včera mírně zvýšila svůj sklon, když na krátkém konci vzrostla o 1 bb, zatímco na dlouhém si připsala 2 bb.