Spása, nadšení a šetření

Evropská centrální banka poskytla v hrubém vyjádření zhruba jeden bilion eur finančním institucím. A trh přijal toto opatření velmi pozitivně.

 Možná mimo jiné i proto, že po dlouhé sérii negativních zpráv prostě chce věřit, že nás již čekají světlejší zítřky. Nicméně přehnané nadšení není oprávněné. Ano, akce ECB zamezila neřízenému kolapsu finančního systému v eurozóně. A ten se skutečně nebezpečně blížil. Nicméně toto opatření pouze koupilo čas evropským lídrům. Respektive eurozóně v podobě, jak ji dnes známe.

Navíc rozpočtové škrty, které přijímají jednotlivé státy v EMU, omezí poptávku. Jedna z ekonomických teorií říká, že snížení deficitů podpoří ekonomiku. Ano, ale ne hned. Navíc ne v situaci, kdy politická krize v EMU zvýšila nejistotu, a tudíž snížila důvěru domácností a podniků v budoucí ekonomický růst. V takové situaci nelze očekávat od domácností ani podniků nějaké stachanovské závazky, kolik že utratí navíc či investují, jen aby dnes podpořily ekonomiku.

dan_z_prijmu

Tím nechci říci, že fiskální škrty jsou špatné. Nepodporuji názor těch, kteří říkají, že vlády nemají šetřit, ale naopak dále pumpovat peníze do ekonomiky. Mnohokrát jsme v našich analýzách totiž ukazovali, že problém vyspělých ekonomik (tedy nejen EMU, ale i USA či Japonska) je příliš vysoká spotřeba. Spotřeba financována dluhem. A pokud chce EMU překonat svou dluhovou krizi, tak šetřit prostě musí. Pozor, než to někoho napadne: nejsem žádným zastáncem nulových růstů a podobných utopií. Naopak. Růst produktivity zmírní negativní dopady procesu oddlužení.

Mylné je však domnívat se, že jeden bilion EUR sám o sobě spasí eurozónu. A mylné je tudíž domnívat se, že nás v nejbližších měsících čekají z EMU jen pozitivní data. Trhy si tak opět projdou svou fází překvapení a pesimismu.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 3. 2012 21:03