Sociální dimenze evropské hospodářské politiky

Nikdy v historii hospodářské politiky EU nevzniklo tolik plánů, programů, strategií, koordinančních dokumentů i legislativy, jako během posledních tří let. Počátek října přinesl další střípek.

Uplynulé tři roky byly v rámci hospodářské politiky EU zcela bezprecedentní v tom smyslu, že nikdy v historii nevzniklo tolik plánů, programů, strategií, koordinančních dokumentů i legislativy, jež významným způsobem změnila obsah i výkon této politiky. Nehledě na to, že jak v oblasti finančních trhů, fiskální disciplíny, strukturálních či měnových opatření tato „inflace“ nástrojů vede k řadě duplicit a překryvů, často i obsahových protimluvů, a že je současně velmi obtížné výstupy všech těchto opatření účinně koordinovat a sladit, přinesl počátek října vznik dalšího střípku v mozaice.

widgety

 Je jím promítnutí sociálního rozměru (dimenze) do prostředí Hospodářské a měnové unie (EMU). Ono je to v zásadě logické a aktuálním potřebám odpovídající. Potřeba řešit následky hospodářské krize vedla k utažení kohoutů na veřejných i soukromých penězovodech jak v podobě úspor v některých typech veřejných výdajů, tak k daleko obezřetnějšímu chování bank a finančních institucí. Každá koruna či euro se dvakrát obrací před svým utracením, což je z pohledu udržitelnosti a stabilizace významné a přínosné, nicméně v ekonomikách, jež nejsou dostatečně strukturálně silné, může tento „nutný úklid“ vyvolat značné sociální pnutí. Jinak řečeno: jestliže krizí postižené ekonomiky začínají vykazovat výrazně zlepšené ukazatele fiskální disciplíny či stability finančních trhů, jejich indikátory pro trh práce či sociální oblast se stále buď výrazně zhoršují, či v lepším případě nezlepšují.

I z tohoto důvodu by v budoucnu měl být výkon hospodářské a měnové politiky hodnocen taktéž z pohledu jejích sociálních dopadů a jako takový zahrnut do koordinovaných hospodářských politik i do společného unijního monitoringu a vyhodnocování jeho výsledků. Z pohledu sociálních aspektů bude předmětem zájmu i oblast mobility pracovní síly, jež zůstává v rámci celé EU zatím nedostatečná. Jako nástroj k dosažení příznivějších sociálních charakteristik a výkonnosti trhu práce je spatřován zesílený sociální dialog na úrovni EU. Obsah a indikátory mapující tyto tři sféry budou v nadcházejícím období dopracovány a konkretizovány do té míry, aby příští rok mohl výkon koordinované hospodářské politiky na úrovni EU s existencí sociální dimenze nejenom počítat, ale též pracovat.