Smíšené fondy a jejich hodnocení

Termínovaný vklad nevynáší, stavební spoření, penzijní připojištění a životní pojištění nechci nebo už mám… Co teď? Nechat peníze na běžném účtu nebo ve slamníku? Možností jsou podílové fondy. Co jsou smíšené fondy a jaká nesou rizika? Není smíšený fond jako smíšený fond – rozdíly mohou být značné.

Každý z nás se jistě již několikrát zamyslel nad tím, kde zhodnotit své vydělané peníze. Stejně tak každý slyšel o státem podporovaném stavebním spoření, penzijním připojištění nebo kapitálovém životním pojištění. Všechny tyto produkty přinášejí, mj. také díky státní podpoře, zajímavé výnosy, ale zároveň se jedná o produkty dlouhodobé, s minimální likviditou. Co však dělat v případě, kdy malý zájemce o zhodnocení svých úspor již zmíněné produkty využívá nebo naopak o ně nemá zájem?

Kromě tradičních bankovních depozit, jako jsou např. termínované vklady, může využít investice do cenných papírů, jako jsou akcie nebo např. hypoteční zástavní listy. Mimo bankoví úložky, kde se jedná o investici s většinou známým, poměrně nízkým výnosem, nese individuální investice do cenných papírů určitá rizika. Kromě cenového rizika, kdy může z nějakých předem neznámých příčin dojít k poklesu hodnoty nakoupeného aktiva, je tu i riziko totální ztráty investovaných peněz z důvodu úpadku emitenta cenných papírů. Drobný investor, který nedisponuje majetkem v řádu statisíců až miliónů korun, se individuální investicí vystavuje nepřiměřenému riziku. Jedním z řešení může být institut tzv. kolektivního investování. Co to je?

Pojem kolektivního investování v sobě zahrnuje možnost podílet se na výhodách investování společně s dalšími zájemci o investování. Pokud se sloučí peněžní prostředky více drobných investorů, mohou si za výsledný objem peněz dovolit nakoupit podstatně více cenných papírů od různých emitentů, stejně jako část peněz uložit na termínovaný vklad v bance, ovšem za zcela jiných podmínek než by dostal jednotlivec. Banka zcela pochopitelně přistupuje jinak k investorovi s balíkem 50 000 Kč a jinak s balíkem 5 miliónů. Kolektivní investování podléhá pravidlům daným zákonem a dozoru prováděnému Komisí pro cenné papíry.

Kolektivní investování a otevřené podílové fondy jako takové mají původ ve Spojených státech amerických, kde vznikaly již na počátku minulého století. Jejich rozvoj nastal zejména po druhé světové válce, v západní Evropě v 70. a následně pak zejména 90. letech minulého století. U nás pochopitelně v podstatě ihned po pádu komunistického režimu. Jaké se nabízejí možnosti investování?

Základní rozdělení OPF
Otevřené podílové fondy se dělí na čtyři základní kategorie podle typu aktiv, do kterých převážně umisťují peníze svěřené investory. Jsou to:

fondy peněžního trhu – investují převážně do krátkodobých dluhopisů tak, aby průměrná doba jejich splatnosti nebyla delší než jeden rok, dále do termínovaných vkladů bank či státních pokladničních poukázek. Tyto fondy jsou nejvhodnější pro uložení prostředků na dobu 6 měsíců až 1 rok. Výnosnost investice do těchto fondů by se měla pohybovat mírně nad úroky v bankách.

fondy dluhopisové – jak už z názvu vyplývá, investují převážně do dluhopisů, mohou však investovat i do akcií, ale jejich podíl nesmí překročit hranici 10 % majetku fondu. Investice do těchto fondů je vhodná na dobu cca 2 let, výnosově by měla být o něco lepší než investice do fondů peněžního trhu.

fondy akciové – min. 66 % majetku těchto fondů je investováno do akcií. Investice by měla být, s ohledem na rizikovost kvůli možnému výraznému kolísání kurzu, dlouhodobého charakteru, tzn. min. na dobu 5 let. Možný očekávaný výnos lze označit jako vysoký.

fondy balancované (smíšené) – tyto fondy jsou mixem výše uvedených fondů. Svojí rizikovostí i doporučenou dobou investice se pohybují mezi fondy dluhopisovými a akciovými. V dalším textu se budeme zabývat právě touto kategorií fondů.

Dělení smíšených fondů
Smíšené fondy jsou zpravidla veřejnosti představovány jako ideální nástroj pro střednědobé investice v horizontu 3 a více let. Příliš se však již nezdůrazňuje fakt, že i mezi smíšenými fondy mohou být propastné rozdíly, které mohou zcela změnit původní očekávání investora.

Smíšené fondy se mohou dále dělit dle způsobu investování na defenzivní (konzervativní), neutrální a ofenzivní (agresivní) podle poměru akciové a dluhopisové složky. U defenzivních fondů jednoznačně převažují aktiva uložená v dluhopisech a nástrojích peněžního trhu, naopak u ofenzivních jsou převažující částí akcie.

Vliv na zařazení smíšeného fondu do konkrétní kategorie závisí na nastavení limitů pro jednotlivé typy investic a na jejich využívání jeho portfolio manažerem. Portfolio manažer má zpravidla možnost upravovat v rámci nastavených limitů skladbu portfolia podle aktuální situace na kapitálovém trhu. Jednou tak mohou převažovat akcie, jindy zas dluhopisy. Před vlastní investicí do smíšeného fondu by se měl investor mj. přeptat na strategii daného smíšeného fondu. Pro zkušenějšího investora by pak mělo být důležité sledovat příležitostně skladbu portfolia. Zejména při velmi širokém nastavení limitů pro jednotlivá aktiva nikde není psáno, že se z původně konzervativního smíšeného fondu nestane fond agresivní a naopak.

Další z možností mohou být smíšené otevřené podílové fondy s pevně nastavenými investičními limity. Nicméně takové fondy v podstatě nemají své místo na trhu, neboť si je může investor „poskládat“ z vhodně zvolených akciových a dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu. V takovém případě je pak pro jednodušší manipulovatelnost s fondy vhodné zvolit tzv. rodinu fondů, nebo-li nabídku od jedné investiční společnosti.

Jednotlivé části portfolia smíšeného fondu (a vesměs i fondů ostatních) se dále mohou dělit podle dalších kritérií. Mohou být:

teritoriální – tzn. podle oblasti světa nebo konkrétního státu, kam budou peníze alokovány

sektorové – tj. podle průmyslového odvětví

měnové – v jaké měně budou nakoupená aktiva a jaké měnové riziko pro investora z toho může plynout

U dluhopisů pak ještě můžeme provést dělení podle průměrné doby splatnosti aktiv.

Smíšené podílové fondy u nás
Nabídka smíšených podílových fondů je u nás poměrně široká, ačkoliv se v těchto fondech nenachází nejvíce finančních prostředků. Čeští investoři poněkud překvapivě preferují investice do fondů peněžního trhu a až na dalším místě do smíšených fondů. Je to škoda, protože prostředky ve fondech peněžních trhů leží – oproti předpokladům k charakteru investice – poměrně dlouho, a investoři se tak ani příliš nesnaží o možný vyšší zisk. Nakolik je to zapříčiněno neznalostí a nakolik strachem z případné ztráty, je otázkou.

V podmínkách českého trhu převažují fondy s aktivní správou majetku, tedy s širokými možnostmi pro portfolio manažera. Je ale možné setkat se i s fondy, jež mají pevně stanovené limity s předem určenou maximální odchylkou, které se portfolio manažer musí držet. Mezi tyto fondy patří např. fondy První investiční. Co se týče teritoriálního zaměření smíšených fondů, v nabídce tuzemských investičních společností jsou jak fondy globální, tak i fondy zaměřené výhradně např. na region střední Evropy, který je nám pochopitelně nejblíže. Jen pro zajímavost si uveďme přehled vybraných smíšených fondů a jejich základní charakteristiku.

Tabulka č. 500
Fond Správce Charakteristika Zaměření Limity dány statutem Skutečné portfolio
Živnobanka-KBF ŽB-Trust neutrální globální akcie 10–80 % akcie 36,66 %
        dluhopisy 10–80 % dluhopisy 47,55 %
        nástroje pen. trhu 10–80 % nástroje pen. trhu 14,16 %
Živnobanka -Interkonto ŽB-Trust konzervativní globální akcie 0–60 % akcie 11,77 %
        dluhopisy 0–80 % dluhopisy 63,79 %
        nástroje pen. trhu min. 5 % nástroje pen. trhu 20,60 %
1.IN Fond fondů * PIAS agresivní globální akcie 65 % akcie 70,90 %
        dluhopisy 30 % dluhopisy 21,97 %
        nástroje pen. trhu 5 % nástroje pen. trhu 3,04 %
        limity možno měnit +/-20 %  
1.IN Středoevropský fond PIAS neutrální střední a východní Evropa akcie 60 % akcie 40,44 %
        dluhopisy 35 % dluhopisy 34,17 %
        nástroje pen. trhu 5 % nástroje pen. trhu 10,74 %
        limity možno měnit +/-25 %  

* fond investuje do jiných podílových fondů, aktiva se tedy týkají PL akciových a dluhopisových fon­dů

Jak je v tabulce vidět, rozdělení smíšených fondů může být opravdu rozmanité. Podstatné pro stanovení přijatelnosti fondu pro naši investici je měřítko, podle kterého bychom prováděli porovnávání jednotlivých fondů. Např. 1.IN Středoevropský fond je sám o sobě fondem spíše neutrálním, ale s ohledem na jeho regionální zaměření je stejně tak možné zařadit jej mezi fondy agresivní, protože region střední a východní Evropy nepatří mezi nejstabilnější oblasti.

Nyní se pojďme podívat na jinou skupinu smíšených fondů. Mezi ně patří fondy, které naopak nemají stanoveny v podstatě žádné procentuální investiční limity. Jediným omezením je povinnost investovat na trzích OECD nebo do dluhopisů s předem stanoveným ratingem. Všechny tři fondy jsou z finanční skupiny J&T, z toho jeden ve správě investiční společnosti J&T Asset Management, dva ve správě společnosti investAGe.

Tabulka č. 501
Fond Správce Charakteristika Zaměření Limity dány statutem   Skutečné portfolio Měny
Perspektiva-S JTAM konzervativní globální bez omezení   akcie 21,81 % CZK 73,12 %
            dluhopisy 78,19 % SKK 11,97 %
              EUR 7,48 %
              PLN 7,43 %
AG 7 investAGe konzervativní globální bez omezení   akcie 35,09 % CZK 51,26 %
            dluhopisy 64,91 % USD 11,09 %
              GBP 5,16 %
              PLN 17,08 %
              HUF 15,41 %
AG 2000 investAGe agresivní globální u dluhopisů stanoven min. rating, jinak bez omezení   akcie 36,57 % CZK 22,18 %
            dluhopisy 63,42 % USD 16,86 %
              EUR 18,99 %
              PLN 15,00 %
              HUF 26,97 %

U těchto tří fondů samotné investiční společnosti samy uvádějí, jakého charakteru fondy jsou. Např. fond Perspektiva-S je označen jako fond s extrémně konzervativní strategií, čemuž odpovídá i složení majetku. Fond je určen pro tuzemské, tedy korunové investory, a portfolio je složeno převážně z dluhopisů. Převažující měnou je v portfoliu česká koruna.

Fond AG 7 od společnosti investAGe je prezentován jako fond s konzervativní strategií. Struktura majetku je již o něco dynamičtější než u fondu Perspektiva-S, ačkoliv stále převažují dluhopisy a tuzemská měna. Naopak fond AG 2000 se řadí mezi smíšené fondy s agresivní strategií, společností je označován jako „High Yield“. V portfoliu sice i v tomto případě převažují dluhopisy, ale již je zde poměrně výrazné měnové riziko. Tuzemská koruna je potlačena a fond více alokuje majetek především v regionu střední Evropy.

Nicméně uvedené měny (a je tomu tak u každého fondu) v jednotlivých portfoliích fondů vyplývají pouze z prosté struktury portfolia cenných papírů a nezahrnují měnové zajišťovací operace a další skutečnosti související s portfolii. Např. v portfoliu fondu AG7 jsou zahrnuty akciové fondy s porfoliem složeným z akcií EMU, tzn. denominovaných v EUR, ale kurz fondu je uváděn GBP. V takovém případě je sice samotný cenný papír denominován v GBP, ale do portfolia přináší riziko měny EUR, které je ale např. v tomto fondu zajištěno měnovým termínovým kontraktem. Stejně tak je měnovým termínovým kontraktem zajištěno riziko SKK a EUR u fondu Perspektiva-S.

Závěrem
Investování do otevřených podílových fondů není žádnou velkou vědou, jen si musíme před provedením investice upřesnit své priority a možnosti. V každém případě je důležité se raději vícekrát zeptat a zapřemýšlet, než udělat jedno chybné rozhodnutí ve spěchu. V tomto článku byl v tabulkách uveden skutečně jen minimální počet existujících fondů, ale jako vzorek toho, co se na trhu nabízí, plně dostačující. Smíšené podílové fondy jsou určeny mj. pro investory, kteří investicím příliš nerozumějí, ale hledají zajímavé výnosy v delším časovém horizontu. Nakonec i v tomto případě platí, že dlouhodobá investice nás může příjemně překvapit.

Autoři:

Martin Wojtěch
finanční poradce

a

Ing. Petr Vodička
portfolio manažer finanční skupiny J&T

Anketa

Jaké podílové fondy preferujete?