Situace v Číně zaváží do evropských indexů PMI

Oslabení čínské ekonomiky by se mělo promítnout do evropských indexů PMI. Německá spotřebitelská důvěra by ale otřesena být neměla.

Situace v Číně zaváží do evropských indexů PMI

Zprávy a události

Průmyslová produkce ve Spojených státech v červenci rostla o 0,6 % m/m a překonala tak tržní očekávání ve výši 0,3 %. Využití kapacit v souladu s očekáváním vzrostlo na 78,0 %.

Růst HDP v eurozóně ve druhém čtvrtletí dosáhnul 0,3 % q/q (trh +0,4 %), což odpovídá 1,2% růstu v meziročním vyjádření (trh +1,3 %). Inflace v EMU za červenec byla potvrzena na 0,2 % y/y, jádrová inflace pak na 1,0 %.

Český HDP vzrostl ve druhém čtvrtletí o nečekaných 0,9 % q/q (trh –0,2 %), což odpovídá meziročnímu nárůstu o 4,4 % (trh +3,4 %).  Polská ekonomika vzrostla v souladu s očekáváním o 0,9 % q/q, meziročně to znamená růst o 3,3 % (trh +3,6 %).  Maďarský HDP vzrostl o nečekaných 0,5 % q/q (trh +0,7 %), což odpovídá meziročnímu nárůstu o 2,7 % (trh +3,2 %).

Kurz renminbi by tento týden dál oslabovat neměl

V průběhu uplynulého týdne si společná evropská měna připsala proti dolaru zisky okolo 1,3 %. Euru pomohla hlavně dohoda s Řeckem, která otevírá cestu k dalšímu úvěru od evropských institucí. Navíc americkému dolaru nepomohla změna nastavení kurzu čínského renminbi. Jeho určování by se mělo nyní více řídit tržními silami. Ihned poté, co byla tato změna provedena, čínská měna oslabila, což na světových devizových trzích vyvolalo vlnu rozruchu. To vyvolalo obavy i v americké ekonomice. Nižší dovezená inflace by totiž mohla ohrozit zářijové zvyšování úrokových sazeb.

Nicméně údaje z americké ekonomiky zatím obavy ohledně zahájení cyklu utahování měnové politiky nenaznačují. Maloobchodní tržby vzrostly v souladu s očekáváním analytiků a navíc došlo k příznivým revizím minulých údajů. Dokonce nad očekávání rostla americká průmyslová produkce, což je další signál ekonomického růstu v USA, který naznačuje zvyšování sazeb již na zářijovém zasedání Fedu.

V Evropě se na konci týdne zveřejňovaly dynamiky HDP. Zklamání jsme se dočkali ve Francii a v Německu, a tak evropský růst musel být tažen Španělskem. Celkově eurozóna v druhém čtvrtletí přidala pouze 0,3 % q/q a potvrzuje se, že oživení na starém kontinentě je velmi pozvolné.

Tento týden bude na data z obou břehů Atlantiku chudší. Sledovat se bude kurz renminbi, který by podle ekonomů v krátkém horizontu dál oslabovat neměl, v dlouhodobější perspektivě však očekávají další mírné znehodnocení. Oslabení čínské ekonomiky by se mělo promítnout do evropských indexů PMI. Německá spotřebitelská důvěra by ale otřesena být neměla. Stále těží z klesající nezaměstnanosti a nižších cen pohonných hmot. Situace by se mohla znovu vyhrotit v Řecku, kde tisk spekuluje o roztržce ve straně Syriza, která by mohla vyústit v předčasné volby. Ve Spojených státech bude zveřejněn vývoj cen a údaje z nemovitostního trhu. Díky poklesu cen energií by meziměsíční inflace měla v červenci zpomalit na 0,2 %, což odpovídá nejnižší hodnotě růstu od dubna tohoto roku. Stejně by měl růst i index očištěný o pohonné hmoty a potraviny. Indikátory z trhu nemovitostí by měly nadále ukazovat solidní situaci na americkém trhu. V neposlední řadě budeme sledovat zápis z jednání Fedu, který vrhne více světla na uvažování amerických centrálních bankéřů.

Česká ekonomika nečekaně rostla i ve druhém čtvrtletí

Kurz české měny se minulý týden držel ve velmi úzkém pásmu těsně nad hladinou kurzového závazku ČNB. I obchodování s polským zlotým a maďarským forintem bylo v uplynulém týdnu poklidné. Vzruch přinesla pouze změna stanovování kurzu čínského renminbi. To následně oslabilo a spolu s sebou strhlo i další měny rozvíjejících se ekonomik. Nicméně oba regionální protějšky koruny ztráty způsobené vlivem Číny do konce týden smazaly.

V celé Evropské unii byly v pátek zveřejněny odhady růstů HDP ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika překvapila velmi vysokým růstem. V mezičtvrtletním srovnání si polepšila o 0,9 %, zatímco většina analytiků očekávala pokles HDP. Meziročně si tak HDP polepšilo o 4,4 % a Česko tak znovu dobývá svou ztracenou pozici premianta regionu, když v Maďarsku statistici zaznamenali růst pouze o 2,7 % y/y, v Polsku o 3,3 % y/y a na Slovensku o 3,2 % y/y. Ačkoliv zatím neznáme strukturu růstu, z komentáře ČSÚ odvozujeme, že největšími přispěvateli na výdajové straně byla spotřeba domácností a hlavně investice, které jsou podporovány přílivem ze strukturálních fondů EU. Z produkční strany by měly rovnoměrně růst všechny složky. Vzhledem k tomuto nečekaně vysokému růstu jsme se rozhodli revidovat náš výhled pro růst za celý rok na 4,6 %. Pro příští rok zůstává naše prognóza beze změny na 2,7 %, když odezní příliv prostředků z EU.

I další údaje z domácí ekonomiky ukazují na solidní formu českého hospodářství. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v červenci poklesla o 0,02 pb a podle našich výpočtů v červenci činila 6,5 %. Bez očištění stoupnul podíl nezaměstnaných o 0,1pb, což bylo způsobeno vstupem absolventů na trh.

Mírně pak v červenci klesly spotřebitelské ceny. Meziroční inflace tak v souladu s naším očekáváním zpomalila na 0,5 %. Inflace se tak nachází o dvě desetiny procentního bodu pod prognózou ČNB a vzdaluje se i tolerančnímu pásmu kolem inflačního cíle. Za meziměsíčním poklesem stojí hlavně ceny potravin, zatímco ceny pohonných hmot působily mírně kladně. Meziměsíční pokles cen potravin byl do velké míry dán sezónními faktory, které zlevňují ovoce a zeleninu. Mírným překvapením byl neutrální příspěvek cen pohonných hmot.

Tento týden zveřejní statistický úřad dynamiku průmyslových cen za červenec. Vzhledem k červencovému poklesu cen ropy na světových trzích očekáváme, že i české výrobní ceny se sníží, podle našeho odhadu o 0,5 % m/m, což odpovídá meziročnímu propadu o 3 %.

Ekonomická data potvrzují dobrou kondici české ekonomiky a tím se vytváří i tlak na posilování koruny. Nicméně jejímu pohybu k silnějším hodnotám brání kurzový závazek ČNB. Proto na domácím devizovém trhu očekáváme znovu poměrně klidný vývoj.