Situace na trzích by se v tomto týdnu mohla uklidnit

V tomto týdnu budou zveřejněny údaje o inflaci a HDP, a to nejen v české ekonomice. Obecně se očekává, že růst HDP v regionu by měl zůstat ve druhém čtvrtletí solidní.

Euro si nakonec oproti dolaru příliš nepohoršilo

Evropská měna si během uplynulého týdne připisovala další ztráty, když až do čtvrtka oslabovala z úrovní okolo 1,3430 USD/EUR až na 1,3333. Nicméně v pátek své ztráty téměř vymazala. Euru nepomáhala špatná data z evropské ekonomiky, když zklamaly zejména německé tovární objednávky a průmysl za červen (objednávky propadly již druhý měsíc v řadě). Italská ekonomika se pak dostala opět do recese (dle údajů o HDP za Q2 14), ačkoliv oživení na konci minulého roku mělo doopravdy jepičí život. Mezi další faktory, které tlačily euro ke slabším úrovním, patří rozhodně nové sankce vůči Rusku (a odvetné ruské sankce), které se negativně projeví na slabém a křehkém oživení v eurozóně.

Nakonec zasedání ECB, které proběhlo ve čtvrtek, nic zásadního nepřineslo. U sledovaného tématu případného nákupu ABS šéf ECB M. Draghi zmínil, že přípravné práce pokračují a měly by vyústit v aktivaci tohoto programu, samozřejmě vše bude záviset na inflačním výhledu (SG očekává zahájení nákupů těchto aktiv na začátku příštího roku v rozsahu 300 mld. eur, později může v případě potřeby dojít k rozšíření o nákupy státních dluhopisů). Rozdílné směry v měnové politice USA a EMU (v EMU další uvolňování měnové politiky zatímco v USA naopak ukončování nákupů aktiv a příprava na zvyšování sazeb) dle jeho slov dávají fundamentální důvod k oslabování eura proti dolaru, s čímž lze určitě souhlasit.

Tento týden budou zveřejněny údaje o HDP v zemích EMU. Dle ekonomů SG by německá ekonomika měla ve druhém čtvrtletí poklesnout o 0,1 % mezikvartálně, francouzská mírně přidat 0,2 %, stejně tak i celá eurozóna. Do určité míry slabší výkon během druhého čtvrtletí jde na úkor kalendářních efektů, které negativně ovlivnily květen, a mírná zima, která podpořila první čtvrtletí (což se samozřejmě pozitivně projevilo ve stavebnictví). Bohužel příznivé vyhlídky nejsou ani pro třetí čtvrtletí, kdy by se měly negativně projevit současné sankce. Kromě údajů o HDP se dočkáme i inflačních čísel (ve středu finální údaje z Německa a první údaje z Francie a Španělska) a také průmyslové produkce v EMU za červen, která by si dle ekonomů SG měla polepšit o 0,8 % meziměsíčně (v květnu klesla o 1,1 %).

Relativně nabitý kalendář bude i na druhé straně Atlantiku. Nejdůležitější indikátory budou středeční maloobchodní tržby a páteční průmyslová produkce za červenec. Maloobchodníkům by se měly zvýšit tržby o 0,4 % meziměsíčně, stejný výsledek očekávají ekonomové SG i u prodejů bez aut. Průmyslová produkce by si pak měla polepšit o 0,5 % meziměsíčně, čímž by se využití kapacit mělo dostat na 79,5 % (v červnu 79,1%). Průměr od roku 2000 dosahuje 77,1 %, takže využití kapacit v průmyslu v USA se nachází na relativně vysoké úrovni (poslední lokální maximum těsně před začátek finanční krize dosáhlo 80,8 %).

Ve čtvrtek budou zveřejněny údaje o HDP v regionu

Uplynulý týden nebyl opět pro regionální měny příznivý, když nové sankce vůči Rusku a odvetné sankce Ruska se promítnout negativně v hospodářském vývoji těchto zemí. Samozřejmě navíc nelze zamítnout ani možnost dalšího zhoršení situace v budoucnu, což může mít opět negativní dopad na regionální trhy a další riziková aktiva. Nicméně v tomto týdnu by se situace na finančních trzích alespoň na chvíli mohla uklidnit a nelze tak vyloučit korekci předchozích ztrát. Polský zlotý v uplynulém týdnu nakonec ztratil 0,3 %, maďarský forint pak přibližně stagnoval (obě měny v pátek odpoledne a k večeru posílily a mazaly své předchozí ztráty). Paradoxně největší ztráty si připsala česká koruna, která byla oproti začátku týdne slabší o 0,7 % a v pátek odpoledne se vůči euru obchodovala okolo 27,86 CZK/EUR (týden zahajovala pod 27,70 CZK/EUR). Největší ztráty pak dosahovala ve středu, když krátkodobě oslabila dokonce nad hladinu 28,00 CZK/EUR. Větší korunové ztráty vůči okolním regionálním měnám však neplynuly z důvodu vyšší citlivosti na růst rizikové averze, tomu je ve skutečnosti naopak, patrně sehrála roli výraznější objednávka na nákup eur za koruny na málo likvidním prázdninovém trhu.

Minulý týden jsme se dočkali první várky ekonomických údajů z české ekonomiky. Zatímco maloobchodní prodeje příjemně překvapily svým vysokým růstem o 8,2 % y/y, čímž překonaly i náš nejoptimističtější odhad, průmysl svým růstem o 8,1 % naši předpověď nenaplnil. Míra nezaměstnanosti na sezónně očištěné bázi se v červenci dále mírně snížila a potvrdila předchozí pozitivní trendy.

V tomto týdnu budou zveřejněny údaje o inflaci a HDP, a to nejen v české ekonomice. Obecně se očekává, že růst HDP v regionu by měl zůstat ve druhém čtvrtletí solidní. Náš polský kolega očekává růst tamní ekonomiky o 0,4 % mezikvartálně, maďarské HDP by se mělo dle konsensu trhu zvýšit o 0,6 % a u českého očekáváme zlepšení o 0,5 % (v prvním čtvrtletí vzrostlo HDP v Polsku a Maďarsku o 1,1 % a v Česku o 0,8 %). Dříve než HDP bude zveřejněna spotřebitelská inflace, která by v regionu měla zůstat v červenci na velmi nízkých úrovních. V Polsku se očekává dokonce propad do deflace z červnových +0,3 % y/y na  -0,2 %, v Maďarsku by deflace měla pokračovat (-0,1 % v červenci po –0,3 % v červnu). Česká inflace by se měla vydat mírně vzhůru z 0,0 % na +0,3 % (zveřejněna bude dnes). Samozřejmě sankce ohledně dovozu potravin do Ruska se promítnou v nižších cenách potravin až v nadcházejících měsících.

Inflace bude nízká letos i v příštím roce, což je pozitivní zpráva pro domácnosti a jejich spotřebu. Červnová meziroční inflace se nacházela na nulové úrovni, v dalších měsících by se již měla postupně posunovat nahoru. Do záporných hodnot se tak pravděpodobně nepodíváme, což byl i cíl intervenčního režimu české centrální banky. V červenci by se oproti předchozímu měsíci měly ceny zvýšit o 0,1 % (+0,3 % meziročně). Růst očekáváme u regulovaných cen (+0,1 % m/m), cen pohonných hmot (+1,0 %) a u jádrových cen (+0,36 %, respektive +0,07 % SA). Pokles by díky sezónnosti měly zaznamenat pouze ceny potravin      (-1,1 %, respektive +0,2 % SA).

Česká ekonomika se vymanila z recese v Q2 13 a vývoj během posledního kvartálu loňského roku a prvního čtvrtletí letošního roku nabral na obrátkách. Ve druhém čtvrtletí by ekonomika měla pokračovat v expanzi, když naše odhady založené na měsíčních datech ukazují na solidní růst o 0,5 %. To je stále dobrý výsledek vzhledem k tomu, že letošní zima byla velmi mírná a dobré počasí určitě pomohlo k silným výsledkům na přelomu roku. Pozitivní příspěvek očekáváme od průmyslu a soukromých služeb. Z poptávkové strany by nejvíce měly přispívat zásoby.