Situace na Kypru ovlivňuje regionální měny. Jak?

Dění okolo Kypru je hlavním magnetem investorů na finančních trzích. Jak reaguje forex a akciové burzy? Připisují zisky.

Páteční zprávy a události

Německá podnikatelská důvěra v březnu mírně klesla po čtyřech měsících růstu v řadě, když její index se snížil na 106,7 bodu z předchozích 107,4 bodu. Oslovení analytici přitom očekávali nepatrný růst na 107,6 bodu.

Polské maloobchodní tržby v únoru klesly meziročně o 0,8 %, zatímco konsensus ukazoval na růst o 0,4 %.

Míra nezaměstnanosti v únoru vzrostla na 14,4 % z předchozích 14,2 % (odhad 14,5 %).

Euro asi zkoriguje. Na dlouhodobější trend to nevypadá

Minulý týden ovládla dění na globálních finančních trzích situace na Kypru, jehož bankovní systém se dostal do obrovských problémů a je odkázán na pomoc eurozóny. V pátek pronikla na trhy zpráva, že Kypr se dohodl s Řeckem na převzetí řeckých divizí kyperských bank řeckými finančními ústavy. Naopak vyjednávání s Ruskem skončila krachem, kyperskému ministru financí se nepodařilo dohodnout zmírnění podmínek splácení stávajícího dluhu ve výši 2,5 mld. EUR. Ministr ani nepřesvědčil ruské firmy, aby investovaly do kyperské ekonomiky, a ruské banky se odmítly podílet na sanaci tamějších finančních ústavů. Rusové nemají zájem ani o zásoby plynu u kyperských břehů. Během víkendu se zástupci euroskupiny a Kypru dohodli na restrukturalizaci bank. Druhá největší kyperská banka (Laiki) bude rozdělena na zdravou a špatnou část. Zdanění vkladu se bude nakonec týkat pouze objemu nad 100 tis. EUR a v této souvislosti by stát mohl takto získat 4,2 mld. EUR. Zbylá částka do požadované sumy 5,8 mld. EUR, kterou musí ostrovní stát získat, aby dostal finanční injekci 10 mld. EUR, by pak měla přitéct prostřednictvím příjmů z privatizace a zvýšení daní z kapitálových zisků a příjmů právnických osob. Každopádně se nyní zdá, že úvěrová linka z ECB, skrz kterou plynou do kyperského bankovního sektoru finanční prostředky, zůstane otevřená. Pokud se vyjednávání podaří úspěšně a rychle ukončit, první záchranné prostředky by mohly na ostrov připlout v průběhu května.

Euro tak od pátku postupně vymazává své předešlé ztráty a vůči dolaru podražilo o zhruba jeden cent. V dnešních ranních hodinách se obchodovalo poblíž úrovně 1,30 USD/EUR. Zdá se, že to nejhorší je na Kypru snad již zažehnáno, z čehož by společná evropská měna mohla mírně profitovat. Nelze však očekávat masivní otevírání dlouhých eurových pozic, na to zde stále přetrvávají velká rizika. Navíc ekonomický obrázek rozhodně růžový není. Zatímco v minulých měsících mu určitou naději dávaly předstihové indikátory, které se lepšily měsíc od měsíce, v minulém týdnu přišlo zklamání v podobě indexů evropských PMI či německého Ifo indexu. Reálná data se pak stále nacházejí na slabých úrovních.

Situace na druhé straně Atlantiku je rozhodně optimističtější. Údaje ze Spojených států ukazují na zlepšování v sektoru nemovitostí, trhu práce či průmyslové výrobě. I během tohoto týdne by měla být zveřejněna příznivá data o dlouhodobých objednávkách nebo cenám nemovitostí.

Mimo makroekonomický kalendář a kyperskou situaci bude důležitý i vývoj v Itálii, kde byl Pier Luigi Bersani jako vítěz únorových voleb pověřen sestavením vlády. Ač se Bersani o sestavení vlády pokusí, nebude to vzhledem k výsledkům nijak lehký úkol. Pravděpodobnost předčasných voleb zůstává poměrně vysoká, a pokud k sestavení vlády nedojde, konaly by se zřejmě v září.

Tato konstelace ekonomických a politických událostí by měla spíše nahrávat americkému dolaru. Přestože na začátku týdne nemůžeme vyloučit určitou korekci eurových ztrát, nemělo by se rozhodně jednat o dlouhodobější trend.   

Regionální trhy ovlivněny situací na Kypru

Dění okolo Kypru je hlavním magnetem investorů na finančních trzích. Na zprávy o páteční dohodě mezi Řeckem a Kyprem o převzetí řeckých divizí kyperských bank řeckými finančními ústavy jsme zaznamenali pozitivní reakce akciových burz, které tak umazávaly svoje ztráty. Zisky si připisovalo i euro a v mírném plusu končily páteční seanci i regionální měny. Česká koruna v závěru týdne zpevnila pod hranici 25,80 CZK/EUR. Za celý týden však oslabila vůči společné evropské měně 0,85 % a její ztráty tak byly nejhlubší ze všech ostatních regionálních měn. Tomuto vývoji napomohla i realizace nastavených stop-loss příkazů, které ztráty české měny umocnily.

Maďarkému forintu, který se rovněž v pátečních odpoledních hodinách držel poblíž čtvrtečního závěru, bránilo ve výraznějších ziscích prohlášení ratingové agentury Standard & Poor’s, která zhoršila výhled hodnocení závazků na negativní a varovala před snížením ratingové známky kvůli nedávným změnám v centrální bance a soudnictví.

Tento týden zasedá ČNB, změny nečekáme

Z domácího prostředí bude tento týden nejvíce sledované zasedání České národní banky, které se bude konat ve čtvrtek. Výraznější změny v rétorice centrálních bankéřů či hodnocení ekonomické situace neočekáváme. Od minulého zasedání ČNB, které se konalo na začátku února, se kumulují spíše antiinflační rizika. Spotřebitelská inflace byla v únoru 0,3 pb pod prognózou ČNB a meziroční růst HDP ve Q4 12 byl také 0,3 pb pod prognózou ČNB. Je ale pravděpodobné, že centrální bankéři vyhodnotí celková rizika k minulé prognóze jen jako mírně protiinflační. S úrokovými sazbami na technické nule můžeme počítat až do okamžiku, dokud se neobjeví významné inflační tlaky. A to by mělo být minimálně do konce roku 2014. Devizové intervence dle našeho názoru momentálně nehrozí. Ty by ČNB použila pouze tehdy, pokud se objeví deflační tlaky. A z tohoto pohledu není důležité, zda spouštěčem bude příliš silná česká koruna, pokles inflačních očekávání či hlubší krize v eurozóně.