Silný dezinflační trend trápí i ECB

Již zítra se sejde vedení ECB. Nejenom česká ekonomika se potýká se silnými dezinflačními tendenci hrozícími přejít do deflace a následné deflační pasti.

Již zítra se sejde vedení ECB. Nejenom česká ekonomika se potýká se silnými dezinflačními tendenci hrozícími přejít do deflace a následné deflační pasti. Obdobné hrozby jsou patrné i v ekonomice eurozóny. Připomeňme, že na předchozím zasedání rozhodla ECB o snížení své měnověpolitické sazby o 25 bb na 0,25 %. Závěr minulého týdne přinesl listopadové čísla inflace a říjnová data nezaměstnanosti. Inflace se odrazila od čtyřletého dna, když meziroční růst cen zrychlil z říjnových 0,7 % na 0,9 %, míra nezaměstnanosti se pak o desetinu snížila ze své historicky nejvyšší úrovně, když poprvé po třech letech o desetinu klesla. Tato čísla omezila potřebu opětovné bezprostřední akce ze strany ECB.

widgety

Pozornost tak bude směřovat především k aktualizované prognóze. Očekáváme snížení inflačního výhledu. Domníváme se, že ECB bude volit poměrně holubičí tón a otevře si prostor pro případný další zásah v budoucnu.

Jaké nástroje může v případě nutnosti ECB k uvolnění měnových podmínek využít? Na straně úrokových sazeb již zbývá prostor pouze pro jedno snížení klíčové sazby na „technickou“ nulu. Na rozdíl od Česka, kde vykazuje bankovní sektor přebytek likvidity, situace v eurozóně je opačná a nástroje k povzbuzení likvidity zde mají smysl. Zejména se jedná o možnost poskytnutí úvěrové facility bankovnímu sektoru ve formě LTRO, v úvahu připadá i záporná depozitní sazba, která by měla motivovat banky, aby zdroje neukládaly do ECB, ale posílaly je do ekonomiky. I u ECB si lze představit intervenci na devizovém trhu proti silnému euru, což by ale zřejmě vyžadovalo koordinaci v rámci skupiny G20.