Silné euro dusí exportéry

Euro během minulého týdne vystoupalo na své dvouleté maximum vůči americkému dolaru. Na trzích se množí debaty, co stojí za tímto vývojem, který příliš neodpovídá současnému stavu obou ekonomik.

Euro během minulého týdne vystoupalo na své dvouleté maximum vůči americkému dolaru, když prorazilo hranici 1,38. Na trzích se množí debaty, co stojí za tímto vývojem, který příliš neodpovídá současnému stavu obou ekonomik, ať vezmeme rozdíl v hospodářském růstu či odlišný postoj k měnovým politikám americké a evropské centrální banky. Z makroekonomického pohledu je tak dosavadní posilování eura nelogické. Vysvětlení tak nyní můžeme hledat spíše v sentimentu trhu, který se projevuje ve vyšších kapitálových tocích mezinárodních investorů. Pumpování peněz do ekonomiky americkou centrální bankou v kombinaci s relativně atraktivním oceněním evropských aktiv se nabízí jako určité odůvodnění.

widgety

Na druhou stranu síla eura snižuje ziskovost evropských exportérů a potažmo výkonnost celé eurozóny. Dlouhodobé posílení eura o 10 % se může v následném roce promítnout na snížení růstu HDP až o 0,7 pb. Euro již od loňského července, kdy dosáhlo svého minima, zpevnilo vůči koši měn o více jak 9 %. Tyto šoky se pak nejvíce odrážejí především na vývoji států na jihu EMU. A právě silné úrovně eura mohou i částečně vysvětlit nedávné propady v říjnových indikátorech důvěry. 

Nabízí se otázka, jak bude reagovat Evropská centrální banka. Ta sice již opakovaně trhům připomíná, že necíluje úroveň měnového kurzu, nicméně s inflací a měnovými agregáty pod jejím cílem by měla být ECB schopna obhájit svůj boj proti silnému euru. Další snížení úrokových sazeb by ale zřejmě přineslo jen minimální efekt. Řešením by tak mohlo být představení dalšího kola dlouhodobých repo operací, v rámci nichž by ECB půjčila potřebnou likviditu komerčním bankám. Na to, jak ECB zareaguje, si ale budeme muset počkat minimálně na příští čtvrtek, kdy se uskuteční její pravidelné měnověpolitické zasedání.