Silné a slabé chvilky nejslavnějšího indexu světa S&P 500

S&P 500 je považován za barometr americké ekonomiky, je přímým nástupcem akciového indexu představeného již v roce 1923. Možná však neznáte všechny jeho tváře.

Co to vlastně S&P 500 je?

Celý název, Standard & Poor 500, vypovídá o tom, že se jedná o index z dílny americké finanční společnosti Standard & Poor, jejíž historie sahá až do roku 1860. Jedná se o přímého nástupce akciového indexu S&P 90, který až do roku 1957 sledoval vývoj akcií 423 společností, od března téhož roku převzal tuto roli právě S&P 500, který se díky zastřešování 500 nejvýznam­nějších amerických akciových a na burze obchodovatelných společností stal jakýmsi barometrem americké ekonomiky.

Z původních 44 bodů, s nimiž akciový index uzavíral obchodní seanci první dubnový den roku 1957, je dnes nějakých 1300 bodů, tedy zhodnocen cca 30 000 %. Index však ve své historii, stejně jako americká ekonomika, musel překonat spoustu překážek.  Jaké překážky to byly a jaký měly dopad na vývoj tohoto indexu, si povíme níže.

Recese 1957

Na první zatěžkávací zkoušku nemusel S&P 500 čekat příliš dlouho, již v srpnu roku 1957 vypukla v USA recese a nově představený index tedy již ve svém roce zaznamenal pokles hodnoty o 23 %. Již po roce od vypuknutí recese však S&P 500 dosahoval nových maxim  a utěšeně pokračoval v růstu.

Recese 1960 – 1961

Recese z let 1960 a 1961 byla výsledkem zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky v roce 1959, ekonomika USA se během ní propadla o 1,6. S&P 500 pak jen v lednu roku 1960 ztratil více než 7 % své hodnoty, v celoročním vyjádření však posílil o více než 11 %, rok 1961 byl pak ve znamení růstu na přibližně stejné úrovni.

Recese 1969–1970

Po více než 8 letech utěšeného růstu se americká ekonomika opět objevila v recesi. Důvodem pak nebylo nic menšího než s financováním vietnamské války rostoucí deficit státního rozpočtu USA a rostoucí inflace. A ačkoliv technicky se USA do recese dostaly až v prosinci roku 1969, na akciových trzích docházelo k výprodejům již od června téhož roku. Stejně jako přechází výprodeje na burze ekonomickému poklesu, přechází rostoucí počet kupců i ekonomické oživení, a tak již v červenci roku 1970 zaznamenal S&P měsíční nárůst o více než 7 %, recese v USA definitivně skončila v listopadu téhož roku.

Všechny indexy světa najdete na

Recese 1973 – 1975

V té době nejdelší a nejhlubší poválečná recese, během níž se americká ekonomika propadla o 3,2 %. Nebylo toho opravdu málo, co v tomto období investory trápilo. Ekonomická stagflace, konce neberoucí válka ve Vietnamu, ropný šok, pád na burze. S&P  pak ztratil ze svých maxim, jichž dosáhl v září roku 1973 více než 41 %, na hodnoty před pádem na burzách se vrátil až po dlouhých 6 letech.

Recese 1980

Sotva si v září roku 1979 zahojili investoři své bolístky, byla tu další zatěžkávací zkouška. Neutuchající inflace ze sedmdesátých let nutila americkou centrální banku dramaticky zvyšovat úrokové sazby, což mělo na druhou stranu pochopitelně negativní vliv na ekonomický růst, a tak přišla na svět další recese, vedle té předchozí se však jednalo pouze o malý oddech v ekonomickém růstu.  Recese totiž ustala již po 6 měsících a americká ekonomika poklesla „jen“ o 2,2 %. Investorům, kteří utrpěli rány během recese v letech 1973 až 1975, a kteří své akcie neprodali v září roku 1979, si na další přesun do zelených čísel museli počkat až do května roku 1980.

Přehled indexů (nejen) evropských burz najdete na trhy.měšec.cz

Recese 1981 – 1982

Uplynul pouhý rok, a americká ekonomika měla opět potíže. Rostoucí ceny ropy a stále velmi utažená monetární politika FED vyústily v další recesi, která již byla o poznání vážnější než ta předchozí, americká ekonomika během ní klesla o 2,7 %. Jak to vypadalo na burze? V srpnu 1981 sice S&P 500 zaznamenal pokles o více než 6 %, již v listopadu však zaznamenával nová maxima. V únoru 1982 se více než 6% pokles opakoval, tentokrát si však investoři museli na zotavení počkat až do září 1982, recese jako taková skončila v USA v listopadu stejného roku.

Recese 1990 – 1991

Více než 7 let neznala americká ekonomika nic jiného než růst, tomu byl však konec v červenci roku 1990. Malý ropný šok, rostoucí zadlužování státu a narůstající pesimismus amerických spotřebitelů uvrhl ekonomiku do další recese. Jen v srpnu roku 1900 S&P 500 poklesl o více než 9 %, následující měsíc byl pak ve znamení poklesu o více než 5 %. Až únor 1991 byl pro investory příležitostí slavit, zástupci FED si na příležitost k oslavám museli počkat o měsíc později, v tu dobu totiž recese odezněla definitivně.

Recese 2001

A aby snad nemusela být pojem recese přeřazen z učebnic ekonomie do učebnic dějepisu, připomněly se obyvatelům v roce 2001 špatné časy. Zpomalování ekonomické aktivity podniků by však nemuselo nevyhnutelně vyvolat recesi, příčinou bylo splasknutí takzvané internetové bubliny, a podle odborníků také teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku 11.9.2001. První obchodní den po tomto činu zaznamenal  S&P 500 pokles o téměř 5 %, další 4 obchodní dny byly ve znamení ztrát. Recese to ovšem byla mělká a krátká, již po 8 měsících byla americká ekonomika v konjunktuře. Maxima dosaženého 24.3.2000 však S&P znovu dosáhl až po téměř 7 letech.

Recese 2007 – 2009

Posledním v pořadí není nic menšího než nejhlubší a nejdelší poválečná recese, která vypukla v USA po splasknutí bubliny subprime hypoték, což vedlo ke kolapsu cen na realitním trhu a vyústilo v nucenou podporu několika významných finančních institucí jakými jsou AIG, Fannie Mae a Freddie Mac či Bear Stearns, nejznámější „obětí“ této recese je pak investiční banka Lehman Brothers, jejíž pád dále umocnil výprodeje na burzách.  Rozdíl mezi měsíčním maximem z října roku 2007 (1549,38 bodů) a měsíčním minimem z února roku 2009 (735,09 bodů) činí neuvěřitelných –52,5 %!

A co dál?

Oficiálně poslední recese americké ekonomiky skončila v červnu roku 2009, na dosažení nových maxim na indexu S&P si pak budeme muset, jak ukazuje historie, počkat třeba i několik let, možná i desetiletí. Ale stejně tak historie ukazuje, že i přes všechny překážky v podobě ekonomických stagflací, ropných šoků a válečných konfliktů se tento index vždy dokázal opět nadechnout k růstu, aby znovu a znovu dosahoval nových rekordních úrovní.

Stejně jako tu však budou růsty akciových trhů, budou tu i jejich pády, ekonomický cyklus je součástí každé tržní ekonomiky, centrální bankéři mohou recesi oddalovat, zmírňovat, ale ne zcela odstranit. Pamatujte tedy, že po poklesu zpravidla přichází růst, a že první výprodeje nemusí znamenat konec kapitalismu, tak jak nás tím masírují bulvární média.