Šest průšvihů, o které si koleduje Amerika

Kaši, do které se Spojené státy dostaly, s nimi bude vyjídat bohužel i Evropa. Jak vratký je finanční domeček z karet a co by se dělo při bankrotu USA?

Není tomu tak dávno, co se ukázalo, že na stejně rozvrzané židli sedí kromě zadlužené Evropy i Spojené státy. Co zachránilo Americe zadek tentokrát? Jen to, že si hlasováním posvětila další zadlužování. Žádná nová přidaná hodnota, žádná zvýšená produktivita, jen umělé přifouknutí americké žvýkačky, která unese ještě větší dluh.

A také strach celého světa z toho, co by se stalo, kdyby USA opravdu zbankrotovaly. Na americké ekonomice jsou totiž všichni natolik závislí, že bankrot by podrazil nohy celému světu. Jenže není to snad bankrot, když ho oddálí pouze administrativní navýšení možného zadlužení? Nebyly by snad USA v platební neschopnosti, kdyby si svůj strop nenavýšily? A není právě toto důležité?

Snad alespoň snížení ratingu jednou z největších agentur přimělo Američany k tomu, aby se zamysleli nad rozeběhnutým kolosem zadlužení. Přibrzdit a začít šetřit ale nebude tak jednoduché. Křehký ekonomický růst se musí hýčkat a úspory ho zrovna moc nepodpoří.

Jaké trable hrozí přímo Spojeným státům a v čem mohou USA ohrozit i celý zbytek světa? Zeptali jsme se moudrých analytiků. 

Kde se vzal, tu se vzal?

Kde vlastně spojené státy k takového dluhu přišly? Odpověď je jednoduchá. Nůžky mezi příjmy a výdaji se rozevřely více, než se sluší. Je s podivem (nebo není?), že se to stalo tak snadno a zrovna v místě, které nejvíce symbolizuje nálepka civilizace.

Spojené státy trápí rozpočtové deficity (až na období 1998 – 2001) už od roku 1960. Skutečným mezníkem však byl rok 2007, kdy se průměrný deficit propadl z úrovní kolem 2,6 % HDP na 10 % HDP a dluh k HDP na 64 %. 


Zdroj: www.research.stlou­isfed.org

Zadlužení USA v bilionech USD jako % k HDP

Příjmy USA vzhledem k HDP měly spíše stabilní vývoj a oscilovaly kolem 18 % HDP. Od roku 1974 se ale začaly výrazně zvyšovat výdaje, které vzrostly z průměrných hodnot kolem 18,3 % HDP do roku 1974 na průměrných 20,8 % HDP do roku 2007.


Zdroj: www.research.stlou­isfed.org

Příjmy a výdaje jako % HDP, státní deficit

Teprve finanční krize ale znamenala pro americké zadlužení skutečnou divočinu. Během tří let  vzrostlo o 4,5 bilionů dolarů a dosáhlo 93,2 % HDP.

Čím si USA zavaří?

Není pochyb, že si Spojené státy uvařily pěknou kaši. Třeba ale nebude tak horká, jak se zdá. Důkazem budiž americké dluhopisy, u kterých se očekával pro snížení ratingu propad zájmu, snižování ceny a tedy růst výnosů. Realita ale překvapila. Dluhopisy jsou nyní nejdražší v historii a náklady USA na obsluhu dluhu tedy naopak klesají. To mimo jiné ukazuje, že USA mají stále obrovskou kapacitu půjčovat si, jediné, co je omezuje, je umělý strop zadlužení daný zákonem, vysvětlil Ľuboš Mokráš, analytik z České spořitelny. Jen aby obrovská kapacita k dalšímu zadlužování nebyla spíš na škodu.

I nenapravitelní investoři jsou totiž tolerovat jen určitou míru zadlužení (a přiznejme jim, že v případě USA jsou velice trpěliví). Pokud by se tak zavedení úsporných opatření protahovalo kvůli politickým neshodám, jak je provést, mohla by americké ekonomice podražit nohy nedůvěra investorů.

Pokud by všeobecně nízká důvěra trvala delší dobu, nevyhnutelně by to negativně ovlivnilo i reálnou ekonomiku. Mohli bychom se tak dočkat velmi nejistého ekonomického růstu, ne-li mírné recese. To by bylo spojeno s růstem nezaměstnanosti, snížením ekonomické aktivity, a to jak v průmyslu, tak v obchodě a také s případným dalším zhoršením financování chodu státu, nastínil serveru Měšec.cz Petr Gapko, analytik GE Money Bank. A právě zpomalující ekonomika je to poslední, co deficitní rozpočty Spojených států potřebují.

O to více by se také staly USA závislé na čínské kasičce. I přes to, že si Čína stěžuje na hrozící inflaci, stále americké dluhopisy kupuje. Závislost USA na financování svých dluhů Čínou se nepochybně bude promítat i do globální politiky a povede k větší toleranci americké vlády vůči čínskému komunistickému režimu, odhadl Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank.

Další nepříjemností, kterou mohou USA své ekonomice připravit, je vytlačování soukromého kapitálu. Kapitál, který je na trhu k dispozici, stáhne pro své financování stát a na firmy a domácnosti nezbude tolik. A co je vzácnější, je i dražší, a tak by mohlo dojít ke zdražení nákladů na půjčování peněz. Tento důsledek by byl o to nešťastnější vzhledem k tomu, že touha firem investovat a chuť domácností utrácet a podpořit tím ekonomiku by byla ještě menší.

Důsledkům se nevyhne nikdo

Negativním vlivům by se v případě bankrotu USA nevyhnul nikdo a bohužel ani ty státy, které už nějaký ten čas utahují opasky. Třeba proto, že americké dluhopisy jsou středem vesmíru. Vždy považované za ty nejprémiovější je najdete v krátkodobé i dlouhodobé verzi takřka v každém portfoliu.

Navzdory očekávání ale výnosy dluhopisů po snížení ratingu klesaly (tzn. že rostla jejich cena, kterou nesnížil nezájem investorů). Očekávat by se ale dal spíše opak, tedy to, že nebude o jejich nákup žádný zájem, cena tak půjde dolů a výnosy naopak porostou. Osobně si to vysvětluji tím, že si investoři uvědomili, že nás čeká dlouhé období velmi nízkých úrokových sazeb, a proto upravili své očekávání, okomentoval vývoj Gapko. Nebo si nenapravitelní investoři řekli, že i přes snížený rating jsou americké dluhopisy pořád ještě jedny z těch nejbezpečnějších.

Ruku v ruce s tím bychom byli svědky ohromné nervozity na trzích a zřejmě také hromadných výprodejů. Stačilo pozorovat výprodeje, když Spojeným státům snížila agentura Standard & Poor´s rating. V případě Spojených států můžeme vidět, že americká vláda již neplánuje velké výdaje a spíš chce šetřit, případně zvýšit daně. To znamená, že podniky a domácnosti budou mít nižší příjmy, což se investorům do akcií nelíbí, řekl serveru Měšec.cz Boris Tomčiak, analytik ze společnosti Colosseum.

Neméně závažný globální dopad by představoval oslabující dolar. Že je to problém Spojených států? Chyba lávky. Dolar je hlavní rezervní měnou nepotěšily vůbec nikoho. Zhruba 60 % všech devizových rezerv je v dolarech a není jasná alternativa, řekl serveru Měšec.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. Prudké propady jeho hodnoty by tedy nepotěšily vůbec nikoho. Jak Sklenář vysvětlil, vzhledem k tomu, že jej zatím není čím nahradit, centrální banky i velké fondy budou i přes nižší rating dále nakupovat americké dluhopisy. Možná i toto je tedy vysvětlení, proč zájem o americké dluhopisy, ani při nižším ratingu, neopadá. 

Kdo se může z aktuální situace radovat, je majitel zlatých prutů a cihliček. Neklid na trzích totiž přesouvá zájem investorů k bezpečnějším aktivům a výrazný růst ceny zlata (i přes náhlé korekce) je důkazem, kolik z nich považuje zlato za dobrý uchovatel hodnoty. Kvůli nervozitě jsou investiční prostředky přesouvány do bezpečnějších aktiv. Mezi ně patří i zlato. Jak jsme v tomto roce mohli sledovat v Řecku nebo Portugalsku, tak nervozita vyvolaná špatným stavem veřejných financí může přerůst až do panického výběru peněz z bank a nákupu zlata, nastínil Boris Tomčiak.

Nezbývá než doufat, že americká kaše není tak horká, jak se uvařila a že vystřízlivění povede k odpovědnější rozpočtové politice, než tomu bylo doposud. I škrty v amerických výdajích ale budou znamenat pro Evropu trnitou cestu. Světová ekonomika je silně propojena. To znamená, že dopad snahy o redukci dluhu v USA na Evropu bude citelný. Prostředníkem by se stal zahraniční obchod. Americké společnosti by mohly u evropských nakupovat měně výrobků a služeb, uzavřel Tomčiak. Evropa tak získá z USA svůj příděl potíží. Jako by jich sama neměla dost.

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 10. 2011 3:33