Šest největších rizik spojených s dluhopisy

Dluhopisy se na první pohled mohou jevit jako velmi bezpečná a jasná investice. Na druhé straně je však potřeba mít na paměti také rizika, která se s tímto instrumentem neodmyslitelně pojí.

Dluhopisy mohou být skvělý nástroj pro generování příjmů a jsou obecně považovány za bezpečnou investici, a to zejména při srovnání s akciemi. Investoři si nicméně musí být vědomi některých úskalí a rizik vyplývajících z držení korporátních nebo státních dluhopisů. V následujících odstavcích článku postupně odhalíme a zaměříme se na šest největších rizik, která mohou čekat na krádež našich občas těžce vydělaných výnosů v souvislosti s dluhopisy.

1. Úrokové riziko

Úrokové sazby a ceny dluhopisů jsou v inverzním vztahu, což vychází z výpočtu současné hodnoty přes diskont budoucích cash-flow spojených s držbou dluhopisu. Pokud úrokové sazby klesají, ceny dluhopisů obchodovaných na trhu rostou. Naopak, když rostou úrokové sazby, tak ceny dluhopisů mají tendenci klesat. Toto se děje, protože když mají úrokové sazby spíše klesat, investoři se budou snažit zachytit nebo uzamknout nejvyšší sazby po co nejdelší dobu. K provedení tohoto kroku budou vybírat existující dluhopisy, které platí vyšší úrokovou sazbu v porovnání se sazbou tržní. Tento nárůst poptávky se promítá do zvýšení cen dluhopisů. Na druhé straně při růstu tržních sazeb se budou přirozeně investoři zbavovat dluhopisů, které vyplácí nižší úrokové sazby, což by vedlo k poklesu cen těchto dluhopisů.

Podívejme se na názorný příklad. Investor vlastní dluhopis, který se obchoduje za takzvanou „par“ hodnotu (= 100 % z nominální hodnoty dluhopisu) a nese 4% výnos. Předpokládejme, že tržní úroková sazba vzrostla na 5 %. Co se stane? Investor bude chtít prodat dluhopis, který vynáší 4 %, za dluhopis s 5% výnosem, což bude tlačit cenu prvního dluhopisu pod „par“.

2. Reinvestiční riziko

Další nebezpečí, kterému může investor čelit, je reinvestiční riziko, což je riziko, které plyne z reinvestice výnosů za nižší sazbu, než za kterou byly před tím vydělány. Jeden z hlavních způsobů, jak se toto riziko projevuje, je v případě poklesu úrokových sazeb v průběhu času a vykoupení vypověditelných dluhopisů ze strany emitentů. Tato výpovědní funkce umožňuje emitentovi splatit dluhopisy před původně stanoveným datem splatnosti. V důsledku toho držitel dluhopisu obdrží nominální hodnotu, která je často s mírným navýšením nad „par“.

Nicméně finální nevýhoda vypověditelného dluhopisu pro investora spočívá v tom, že je ponechán s hromadou peněz, které nemusí být schopný reinvestovat za podobnou sazbu jako v případě původního dluhopisu. Toto reinvestiční riziko může mít hodně nepříznivý dopad na výnos investice v průběhu času. Pro kompenzaci tohoto rizika investoři obdrží vyšší výnos z dluhopisu, než by měli u podobného dluhopisu, avšak bez vypověditelnosti. Aktivní investoři s dluhopisy by se mohli pokusit zmírnit reinvestiční riziko v jejich portfoliích přes různá a nestejnorodá data předčasných výkupů dluhopisů emitenty. Toto snižuje pravděpodobnost, že nastane situace, kdy by hodně či většina dluhopisů z portfolia bylo odkoupeno najednou. Takto by tyto situace mohly nastávat v daném či postupném pořadí.

3. Riziko inflace

Když si investor kupuje dluhopis, má jistotu obdržení výnosové míry po celou dobu splatnosti dluhopisu bez ohledu na to, jestli je fixní nebo variabilní. Co se však stane, když významně vzrostou životní náklady a inflace, a to rychleji než příjmy z investice? Pokud se toto stane, uvidí investoři narušení jejich kupní síly a mohli by tak dosáhnout negativní míry výnosnosti při vzetí inflace v úvahu. Jinak řečeno, předpokládejme, že investor získá z dluhopisu míru výnosu na úrovni 3 %. Pokud by inflace vzrostla po nákupu dluhopisu na 4 %, tak by míra výnosnosti investora byla –1 % z důvodu poklesu kupní síly, což je samozřejmě negativum.

4. Úvěrové (kreditní) riziko

Když si investor kupuje dluhopis, kupuje si v podstatě potvrzení o dluhu. Jednoduše řečeno se jedná o zapůjčené peníze, které musí být splaceny emitentem v průběhu času spolu s úroky. Mnoho investorů si neuvědomuje, že splacení korporátních dluhopisů (v poslední době i státních) není garantováno důvěrou a dobrým jménem jako například v případě Spojených států amerických. Místo toho splacení závisí na samotné schopnosti korporace splatit dluh.

Investoři musí zvážit možnost defaultu emitenta při investičním rozhodnutí. Jako jedny ze zajímavých možností analýzy případného defaultu ze strany analytiků a investorů se jeví takzvané krycí poměry (coverage ratios) společnosti před provedením investice. Může se jednat o oblast úroků (Interest coverage ratio = EBIT / úrokové náklady), dluhové služby (Debt-service coverage ratio = EBIT / [splátky jistin + úrokové náklady]) nebo aktiv (Asset coverage ratio = [(Celková aktiva – nehmotná aktiva) – (běžné závazky – krátkodobé dluhové obligace)] / celkový zbývající dluh). Čím větší poměr čitatele ke jmenovateli, tím by investice měla být bezpečnější, protože se bude úvěrové (taktéž kreditní) riziko ve finále snižovat.

5. Riziko poklesu ratingového hodnocení

Schopnost společnosti spravovat a splácet své dluhy je často hodnocena ratingovými agenturami, mezi které můžeme zařadit ty největší S&P, Moody's a Fitch. Tato hodnocení mají podobu písmen a čísel (od A = vysoká bonita do D = default) ve specifickém tvaru a dělí se na investiční a spekulativní stupeň (high-yield). Mnoho investorů svá rozhodnutí může vázat na verdikty nejenom těchto agentur. Pokud je ratingové hodnocení společnosti nízké nebo je její schopnost spravovat a splácet dluhy nejistá, banky a jiné úvěrové instituce si toho všimnou a mohou společnosti naúčtovat vyšší úrokové sazby na budoucí půjčky. To má následně samozřejmě negativní dopad na schopnost společnosti uspokojit své věřitele například v podobě držitelů dluhopisů, kteří se těchto pozic budou chtít co nejrychleji zbavit, což však může být poměrně problém, protože jejich nabídka nemusí být na trhu uspokojena.

Ratingová stupnice


Zdroj: Prezentace J&T Banka

Kompletní ratingová stupnice

6. Likviditní riziko

Zatímco téměř vždy je trh připravený na odkup státních dluhopisů, korporátní dluhopisy tuto výsadní pozici vždy mít nemusejí. Existuje zde proto riziko, že investor nebude schopen rychle prodat korporátní dluhopisy kvůli slabému trhu s pár kupujícími a prodávajícími. Nízký zájem o konkrétní emisi dluhopisů může vést ke značnému kolísání ceny a případně může mít nepříznivý dopad na celkový výnos držitele dluhopisu po prodeji. Stejně jako u akcií, které se obchodují na slabém trhu, můžou být ve výsledku investoři nuceni přijmout mnohem nižší cenu, než za kterou původně chtěli jejich pozice spojené s dluhopisy uzavřít.

Závěr článku

Dluhopisy mohou generovat tok příjmů pro investory a v závislosti na jednotlivých emisích mohou také pomoci snížit celkové riziko portfolia. Mějme však na paměti šest hlavních rizik spojených s investováním do dluhopisů ideálně ještě před tím, než se o tyto poměrně oblíbené dluhové cenné papíry začneme opravdu detailněji zajímat. Nic není v investičním světě tak jednoduché a jasné, jak by se kolikrát na první pohled mohlo zdát, což platí i o dluhopisech.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 12. 2014 4:07