Sedm důvodů proč cena zlata ještě poroste

Cena zlata se letos vyšplhala na nové historické maximum a překonala hranici 1500 dolarů za unci. Momentálně se nachází ve fázi korekce a již brzy ho zase bude dobré kupovat.

Shrnutí

Cena zlata se v průběhu letošního roku vyšplhala na nové historické maximum a překonala hranici 1500 dolarů za unci. Komoditu stále podporují dlouhodobé faktory, které jsme již několikrát uváděli v předchozích analýzách (inflace, problémy předlužených států, devalvace americké měny, solidní investiční poptávka, vzrůstající zájem ze strany centrálních bank). Zvyšování úrokových sazeb, kterého jsme aktuálně v některých zemích svědky, sice zlatu příliš nepřeje, nicméně dlouhodobé podpůrné fundamenty by měly v následujících měsících převážit a komodita by měla dosáhnout na nové historické maximum.

Na základě technické a fundamentální analýzy jsme dospěli k názoru, že by cena komodity mohla v horizontu 3–6 měsíců nadále růst. Aktuálně prochází žlutý kov korekční fází, která ještě neskončila. V jejím průběhu je vhodné navyšovat pozice, a to na úrovních mezi 1400 – 1450 dolary za unci. Zlato by se mohlo vyšplhat v následujících 3–6 měsících až k hranici 1580 dolarů za unci.

Cena zlata – nearest graf (Zdroj: CSI)

Faktory podporující růst ceny zlata:

1. Reálné riziko státních bankrotů

Finanční krize v roce 2008 vedla k bezprecedentním záchranným krokům, které v historii nemají obdoby. A to jak v případě monetární, tak v případě fiskální politiky. Zároveň definitivně oddělila nezodpovědné od zodpovědných. Země, které si v minulosti žily nad poměry a nedbaly fiskální disciplíny, se nyní potýkají s vážnými problémy. Příkladem za všechny je Řecko, které bylo nuceno požádat o pomoc EU a MMF. Opět se však ukazuje, že preferování krátkodobých řešení není onou správnou cestou. Po několika měsících se totiž opět dostáváme do situace, kdy země potřebuje další finanční prostředky. Řecko žádá EU a MMF o prodloužení splatnosti záchranného úvěru (110 miliard eur) a snížení úrokových sazeb.

Dále země jedná se svými partnery v eurozóně o možnosti získání dalších 27 miliard eur. Objevila se dokonce i zpráva, že šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet navrhuje, aby eurozóna půjčila krachujícímu Řecku dalších 50 miliard eur pro roky 2012 a 2013. Země je plně závislá na pomoci MMF a EU, bez níž by se neobešla. Výnosnost dvouletých dluhopisů se pohybuje na úrovni 25,4 %, v případě desetiletých pak na 15,6 %. Je zjevné, že země není schopna při těchto úrovních své dluhy financovat. Ratingová agentura Standard & Poor's pokračuje ve snižování úvěrového hodnocení Řecka. Agentura snížila známku dlouhodobých obligací o dva stupně na B z BB-. Na trzích se již spekuluje o nevyhnutelné restrukturalizaci řeckého dluhu. Pesimisté dokonce hovoří o vystoupení země z eurozóny.

Řecko však není jediné. O záchranu již požádalo i Irsko a aktuálně i Portugalsko. Fiskální situace se však zhoršuje i v jiných zemích. Pod drobnohledem je aktuálně Španělsko, Itálie a Belgie. Se zvyšujícím se zadlužením nicméně bojují i Spojené státy. K prvnímu varování se odhodlala ratingová agentura Standard & Poor's, která revidovala výhled hodnocení Spojených států ze stabilního na negativní. Odůvodnila to velkými rozpočtovými deficity a rostoucí zadlužeností vlády. Nervozita spojená s vysokými dluhy jednotlivých států ještě zdaleka neskončila a v budoucnu bude i nadále podporou pro žlutý kov.

Zadlužení jednotlivých zemí k HDP (Zdroj: MMF)

Odhad rozpočtového deficitu jako % HDP pro rok 2011 (Zdroj: Economist)

2. Zvyšující se inflace a uvolněná měnová politika

Centrální banky a vlády se rozhodly bojovat s recesí prostřednictvím extrémně uvolněné monetární a fiskální politiky. Cílem bylo dosáhnout co nejdříve oživení hospodářského růstu. Do finančního systému zamířily obrovské objemy likvidních prostředků. Hlavní úrokové sazby byly v řadě zemí sníženy na historická minima. V USA a Velké Británii poklesly prakticky na nulu, výrazného poklesu jsme se dočkali i v eurozóně.

Monetární autority šly však ještě dál a představily nové netradiční nástroje měnové politiky v podobě programů kvantitativního uvolňování. To se nyní již začíná projevovat na úrovni inflace, která roste především v rozvíjejících se zemích. Tamní centrální banky na situaci reagují zvyšováním úrokových sazeb, což pro zlato není příliš dobrá zpráva. Pozitivní ovšem je, že úrokové sazby zůstávají za inflací a reálné úrokové sazby jsou tak v mnoha zemích záporné. Lidé se snaží ochránit své úspory a investují do reálných aktiv, kterým je bezesporu i zlato.

Inflace však již není problémem jen na emerging markets. Bank of England aktuálně oznámila, že by se inflace v zemi v tomto roce mohla vyšplhat až na 5% hranici. Prozatím však udržuje úrokové sazby na rekordně nízkých 0,5 %. Centrální banka navíc stále pokračuje ve svém programu nákupu aktiv. V uvolněné monetární politice hodlá pokračovat i americký Fed. Sazby hodlá i nadále udržovat na úrovních blízkých nule. V červnu sice končí program kvantitativního uvolňování (QE) 2.0, nicméně nelze vyloučit, že se do 6 měsíců dočkáme představení QE 3.0.

CPI a úrokové sazby v jednotlivých zemích – V případě Číny úr. sazby výpůjční a zápůjční  (Zdroj: Bloomberg)

3. Oslabující americká měna

Americký dolar je od přelomu tisíciletí v sestupném trendu. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl skončit. Kromě obrovského zadlužování Spojených států a extrémně uvolněné monetární politiky Fedu jsou pro něj nepříznivé i snahy jiných zemí o širší používaní národních měn. V této oblasti je velmi aktivní  Čína, která se svými obchodními partnery již uzavírá bilaterální smlouvy o větším využívání národních měn, a to zejména juanu. Úloha dolaru jako světové rezervní měny bude postupně klesat. To je vzhledem k vývoji světového hospodářství logické. Ještě v roce 2000 tvořilo HDP Spojených států přibližně 32 % světového. Nyní je to již jen 23 %. Dolar index, který zachycuje hodnotu americké měny vůči koši nejvýznamnějších světových měn, je blízko několikaletého minima. Oslabující dolar je pro zlato vodou na mlýn.

Dolar index (Zdroj: CSI)

4. Solidní investiční poptávka

Nejistota na finančních trzích podporuje zájem investorů o zlato. Podíváme-li se podrobně na strukturu poptávky (v tunách), zjistíme, že ani vysoké ceny kovu nesnížily v roce 2010 spotřebu zlata v oblasti šperkařství, kde meziročně došlo k růstu o 17 %. Růstu poptávky jsme byli svědky i v oblasti průmyslu (+12 %). Cenu nicméně i nadále podporuje velmi solidní investiční poptávka, která je i nadále zodpovědná zhruba za 35 % celkové poptávky. Celková poptávka po zlatě byla v roce 2010 nejvyšší za posledních deset let. Oproti předchozímu roku byla výše o 9 %.

Množství zlata v SPDR Gold Trustu v tunách (Zdroj: SPDR)

5. Centrální banky nakupují

Evropské centrální banky na konci 90. let uzavřely pětiletou smlouvu (označovanou CBGA 1) o limitech prodejů zlata z oficiálních rezerv, která byla později prodloužena o dalších pět let (CBGA 2). V prvním období bez problémů prodaly dohodnutých 2000 tun, avšak ve druhém se již zdráhaly dosáhnout zvýšený limit 500 tun/rok. Přijata byla již i nová smlouva CBGA 3, ve které se snížil roční limit oficiálních prodejů z 500 na 400 tun. V tom je již zahrnut i plán Mezinárodního měnového fondu prodat 403 tun. Centrální banky v posledních dvou letech výrazně omezily své prodeje a naopak začínáme být svědky nákupů. Obzvláště pak v případě asijských centrálních bank, které se tímto způsobem snaží diverzifikovat své devizové rezervy. 

Aktuální údaje Mezinárodního měnového fondu potvrzují vysoký zájem o žlutý kov ze strany centrálních bank rozvíjejících se zemí. V posledních měsících je na trhu nejaktivnější především Mexiko, Rusko a Thajsko. Od začátku roku nakoupilo Mexiko už 93,3 tuny. Rusko jen v březnu zvýšilo své zlaté rezervy o 18,8 tuny na 811,1 tuny. Thajsko přidalo 9,3 tuny a momentálně drží 108,9 tuny.

Oficiální zlaté rezervy v tunách (Zdroj: GFMS)

6. Geopolitická rizika

V posledních několika měsících jsme se stali svědky enormních nepokojů v arabském světě, které vyhnaly cenu ropy na několikaleté maximum. Masivní vlna protestů zasáhla Egypt, Tunisko, Bahrajn, Jemen, Libyi, Irán, Sýrii a další. Nespokojenost s režimem a životními podmínkami dávají tamní obyvatelé najevo v ulicích a hromadně demonstrují. Protesty se neobešly bez krveprolití. V Libyi dokonce vyvolaly občanskou válku. Konec nepokojů je zatím v nedohlednu. Geopolitická rizika jsou tak dalším z faktorů, které cenu žlutého kovu podporují.

7. Technická analýza

Pohled na týdenní graf zlata (upravený o efekt rolování) naznačuje, že se cena nachází již několik let v silném růstovém trendu. Na konci roku 2008 se zlato obchodovalo na komoditních burzách i za 705 dolarů za unci. Aktuálně je cena na 1506 dolarech. Růstový trend aktuálně mírně narušuje vývoj v minulém týdnu, kdy jsme na grafech svědky tzv. key reversalu, který naznačuje, že by cena zlata mohla v následujících týdnech korigovat předchozí růst.

Proto je vhodné vstupovat do long pozic až v rozmezí 1400 – 1450 dolarů za unci. Pohled na denní graf upravený o efekt rolování potvrdí předchozí řádky. Zlato se nachází v růstovém trendu, který je potvrzen i dlouhodobým, střednědobým a krátkodobým klouzavým průměrem. Od konce roku 2010 do dubna 2011 se pohybovalo v širokém obchodním pásmu mezi 1310 a 1440 dolary za unci. Následovalo vyražení vzhůru a nové historické maximum. Aktuálně se nacházíme v korekční fázi, která ještě neskončila.

Technická analýza – týdenní graf upravený o efekt rolování (Zdroj: CSI, Colosseum)

Technická analýza – denní graf upravený o efekt rolování (Zdroj: CSI, Colosseum)

Možná rizika

  • Velká závislost na investiční poptávce. Jakmile vyprchá, může nastat výrazný pokles ceny.
  • Na vysoké ceny reaguje i strana nabídky, která je nicméně poměrně neelastická. Otevření nových rentabilních dolů trvá několik let. Zlato je čím dál obtížnější najít a vytěžit.   
  • Vyšší ceny vedou k větší recyklaci zlata
  • Výraznější zvyšování úrokových sazeb ve světě
  • Fed ukončí svou extrémně uvolněnou měnovou politiku
  • Výrazné posílení amerického dolaru

Specifikace kontraktu

  • Futures kontrakt na zlato na burze Comex (New York)
  • Měsíc dodání červen 2011 (příp. další měsíce při dlouhodobé investici)
  • Objem kontraktu 100 uncí zlata
  • Kurz v US dolarech za unci
  • 1 bod = 100 USD (pohyb o 1 dolar znamená zisk/ztrátu 100 USD na kontrakt)
  • Margin 8102 USD/kontrakt
3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 4. 2012 22:53