Schválený rozpočtový schodek neodpovídá možnostem české ekonomiky

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 70 miliard. Takový deficit je při mírách současného ekonomického růstu neobhajitelný.

Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 70 miliard korun. Rozpočet počítá mimo jiné s růstem platů hasičů, učitelů, policistů, zdravotníků či úředníků nebo i s výdaji souvisejícími s aktuální migrační vlnou. Nyní návrh projedná Sněmovna a musí ho podepsat prezident.

Ministerstvo financí mělo být ambicióznější ve stanovování schodku. Měl být nižší než 70 miliard korun. Takový deficit je prostě ekonomicky neobhajitelný při mírách hospodářského růstu, který přesahuje čtyři procenta. Vláda by nyní už neměla dopustit, aby se opakovala situace z prvních let milénia. Tehdy také při vysoké míře růstu realizovaly příslušní politici poměrně laxní fiskální politiku. Výsledný nárůst zadlužení pak tuzemské ekonomice přitížil v čase, kdy ji zasáhly dopady světové finanční krize. Muselo dojít k výdajovým škrtům v době, kdy je takové utažení opasků sociálně i politicky poměrně náročné.

widgety

Schodek na příští rok se mohl ve skutečnosti pohybovat kolem úrovně 50 miliard korun. Ministerstvo financí má nyní – podle aktuálních údajů k plnění rozpočtu – nakročeno k tomu, aby za celý letošní rok vykázalo jeden z nejlepších výsledků svého hospodaření v novodobé české historii. Je tak nyní pravděpodobnější, že letošní rozpočtový schodek bude opět – podobně jako loni – výrazně nižší než schválených sto miliard korun, a to zhruba o 25 miliard. Právě i proto si ministerstvo financí mohlo dovolit být ambicióznější ve stanovení schodku na příští rok.

Příznivé ekonomické podmínky nemusí trvat věčně a je vhodné se právě v těchto časech snažit o redukci veřejného zadlužení. Při úspěšné realizaci této redukce bude ČR těžit z relativně velmi nízkých nákladů na obsluhu svého dluhu a z dobré reputace mezi mezinárodní investorskou komunitou. Oboje výrazně přispěje k jejím dalšímu ekonomickému růstu. Úspory plynoucí ze snížené nákladnosti obsluhy dluhu může totiž vláda následně využívat mnohem přínosněji, například na infrastrukturní investice.