Sazby u českých hypoték stále padají, opět pokořily rekord

Průměrná sazba hypoték se v listopadu propadla z říjnové hodnoty 2,51 procenta na 2,44 procenta. Jedná se tak o další rekordně nízkou hodnotu v řadě. Propad sazeb přitom stále není u konce.

Průměrná sazba hypotečních úvěrů poskytovaných tuzemských finančními ústavy bude dále klesat i v nadcházejících měsících.

Současná míra inflace zaostává za aktuální prognózou České národní banky. Ta počítala s meziročním přírůstkem indexu spotřebitelských cen ve výši 0,8 procenta jak v říjnu, tak v listopadu. Míra inflace přitom v daných měsících dosáhla 0,7, resp. 0,6 procenta. Do stavu české cenové hladiny se promítá řada dezinflačních tlaků, počínaje letošní dobrou úrodou, přes sankce namířené proti Rusku až po hospodářský útlum v eurozóně a aktuální citelný pokles ceny ropy. ČNB sice na svém dnešním (17. 12. 2014) měnověpolitickém zasedání nijak zásadně nezmění svůj postoj, tj. ponechá klíčové úrokové sazby na stávajících úrovních a bude signalizovat ukončení intervenčního režimu v roce 2016.

Bedlivě však jistě sleduje dopad nekonvenčních měnověpolitických opatření Evropské centrální banky. Míra inflace v eurozóně zaostává za tou českou nepřetržitě každý měsíc již od srpna, a ECB tak čelí ještě silnějším dezinflačním tlakům než ČNB. Je proto pravděpodobné, že ECB v prvním čtvrtletí roku 2015 rozšíří svůj arzenál nekonvenčních měnověpolitických zásahů, přičemž do něj možná zahrne i zásah svým rázem odpovídající plnohodnotnému kvantitativnímu uvolňování, tj. odkup vládních dluhopisů členských zemí eurozóny. Takový zásah by mohl alespoň na nějaký čas stabilizovat pokles cen v eurozóně, eventuálně dokonce přispět k jejich mírnému zvyšování v průběhu příštího roku. Teprve pokud by tento předpokládatelný krok ECB neměl svůj kýžený efekt, a vývoj cenové hladiny v ČR dále výrazně zaostával za cílem ČNB (2 procenta), sáhla by tuzemská centrální banka k rozšíření svého vlastního arzenálu nekonvenčních měnověpolitických zásahů – v prvé řadě by nejspíše oznámila prodloužení uplatňování intervenčního režimu až za horizont roku 2016.

Ve výše popsaném prostředí nemají tuzemské finanční ústavy důvod očekávat v dohledné době jakékoli zpřísňování měnové politiky. Naopak lze za jistých podmínek spíše čekat její další rozvolnění. V rámci poměrně intenzivního konkurenčního boje, který o příjemce hypoték již nyní finanční ústavy vedou a který se pravděpodobně dále vyostří, tak budou čelit silnému tlak k dalšímu snižování úrokových sazeb u hypoték.