Rýma nebo zápal plic německého průmyslu?

V září popisovaly srpnová data z Německa skandální titulky. Je ale skutečně Německo na prahu podobného propadu jako v roce 2009?

Největší meziměsíční propad německé průmyslové produkce od finanční krize! Objednávky klesly nejvýrazněji od ledna 2009! Export se zhroutil! Takové titulky v září popisujovaly srpnová data z Německa.  Je ale skutečně Německo na prahu podobného propadu jako v roce 2009? A co za slábnutím průmyslu, které je už nějakou dobu evidentní a nepomíjí ani po srpnu, stojí?

Na první otázku musí zaznít zřetelné „ne“. Uznáváme, že propad exportu a objednávek o více než 5% m/m a produkce o více než 4% m/m vypadá hrozivě, už letmé nahlédnutí pod povrch jasně ukáže minimálně trojici důvodů, proč situace srovnatelná s rokem 2009 není. Zaprvé, měsíc předtím, v červenci, se exportu i průmyslovým objednávkám vedlo dobře  - export dosáhl historicky nejvyšší hodnoty (101 mld. EUR) a proti červnu přidal skoro 5%, o více než 5% proti červnu vzrostly i průmyslové objednávky. A zadruhé, ačkoliv to také není žádná velká sláva, čísla za další velké ekonomiky neukazují na opakování roku 2009 –  španělský průmysl přidal desetinu procenta, francouzský desetinu naopak ubral, italský si polepšil o tři desetiny %. Německých –4,3% m/m je tak zcela jiná liga. 

Co se tedy v Německu stalo? Definitivně budeme vědět až po datech za září, vypadá to ovšem tak, že se statistikou zamávaly školní prázdniny. V Německu se totiž začátek i konec školních prázdnin liší každý rok a (aby to nebylo jednoduché) také napříč spolkovými zeměmi.  Firmy, zejména velké strojírenské podniky, se pak snaží vyjít vstříc rodičům a plánují dovolené tak, aby se časově kryly s prázdninami. Vzhledem k tomu, že v letošním roce začínaly prázdniny v drtivé většině spolkových zemí až koncem července (později než v roce 2013) a že jsou u skoro všech zemí primárně koncentrovány do srpna, dovozujeme, že došlo k současnému výpadku mnoha závodů právě v tomto měsíci. Tuto hypotézu potvrzuje i struktura oné srpnové německé průmyslové produkce – největší propad (o čtvrtinu oproti červnu) zaznamenala produkce vozidel. 

To ale neznamená, že se v září vrátily zlaté časy. Německý motor – průmysl – neběží hladce. Nějakou dobu to již naznačují indikátory jako IFO či PMI i samotná data z průmyslu: průměrné tempo jeho meziročního růstu ve 4. čtvrtletí roku 2013 činilo skoro 4%, ve druhém čtvrtletí letošního pouze 1%. A předstihové indikátory se od té doby dále zhoršily, index PMI se v září poprvé od léta 2013 dostal pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu, což ukazuje na další zpomalení ve 4. kvartálu.

widgety

Příčiny tohoto vývoje nejsou úplně zřejmé.  Mohla by to být stále slabá evropská ekonomika, ovšem pohled na letošní německý vývoz do Francie (+2% r/r), Španělska (+10%), Itálie (+2,1%) či Nizozemí (+3,2%) o tom nevypovídá. Je tu samozřejmě rusko-ukrajinský konflikt, který je dle mnohých pozorovatelů hlavním důvodem zpomalování. Možné to je, ale jistě ne přímo – německý vývoz do Ruska totiž klesá již od poloviny roku 2013, k výraznější akceleraci poklesu letos nedošlo.  

Nabízejí se tak dvě reálná vysvětlení. Zaprvé, zhoršená očekávání firem pod vlivem stále slabé Eurozóny nebo situaci na východě Ukrajiny. To je domněnka, kterou potvrzují zejména ukazatele mapující očekávání (IFO).  A zadruhé, vypadnutí jednorázových efektů jakými je např. naakumulovaná investiční či spotřebitelská poptávka, což zase potvrzují samotná německá data – u aut je po jeho výrazném urychlení v roce 2013 v letošním roce zřetelně vidět klesající tempo růstu tržeb.