Rychlost zvyšování sazeb

V současnosti existuje jen pramálo motivů, které by mohly přesvědčit ČNB o změně měnové politiky. Do konce roku se pravděpodobně nic nestane s úrokovými sazbami ani kurzem koruny. Na změnu si musíme počkat až do roku příštího. Ten ovšem může být docela zajímavý.

Oživení ekonomiky nabralo obrátky, které ČNB nečekala. Nicméně inflace zůstává stále minimální. Z toho ČNB vyvozuje závěr, že recese ekonomiky byla horší, než se dosud předpokládalo, a zanechala za sebou větší mezeru výstupu, tj. nevyužitých kapacit v ekonomice. Při hlubší mezeře výstupu bude muset oživení ekonomiky trvat déle, než začne působit na ceny. Nicméně je těžké odlišit působení jednotlivých faktorů na inflaci: zpoždění mezi akcelerací ekonomiky a tlakem na růst cen, vliv reálného i cenového vývoj v zahraničí, či posun inflačních očekávání. Navíc k obratu ve vývoji inflace již patrně dochází. Za posledních šest měsíců se deflace v jádrovém cenovém indexu zmírnila z 0,7 procenta na pouhých 0,1 procenta. Je patrně jen otázkou příštích měsíců, kdy se podle tohoto měřítka česká ekonomika poprvé po téměř pěti letech vynoří z deflace.

widgety

Tato relativně detailní makroekonomická diskuze bude mít vliv na určení momentu opuštění kurzového závazku a následného vývoje úrokových sazeb. Pokud se vývoj ekonomiky výrazněji neodchýlí od poslední prognózy ČNB, mělo by k uvolnění kurzových stavidel dojít někdy v 1. čtvrtletí příštího roku. Velmi záhy by mělo dojít na zvyšování úrokových sazeb. V průběhu první poloviny příštího roku by mohla základní dvoutýdenní repo sazba ČNB stoupnout z 0,05 procenta na 0,75 procenta. V tržních úrokových sazbách ovšem tato úvaha zahrnutá není. 3měsíční PRIBOR dnes činí 0,37 procenta. Za rok by měl být přibližně na stejné úrovni, tvrdí forward FRA 12×15, který činí 0,35 procenta.

Přehodnotí-li ČNB ve svém modelu zápornou produkční mezeru k horšímu, logicky to povede k nižší prognóze inflace a posunu okamžiku exitu z kurzového závazku a zvyšování úrokových sazeb na později.