Hlavní navigace

Ruská centrální banka před neřešitelným rébusem

12. 12. 2014
Doba čtení: 1 minuta

Sdílet

Volný pád ropy pokračuje dál – včera se poprvé za pět a půl roku propadla americká ropa WTI pod hranici 60 dolarů za barel.

Volný pád ropy pokračuje dál – včera se poprvé za pět a půl roku propadla americká ropa WTI pod hranici 60 dolarů za barel. A řada ekonomik závislých na vývozu černého zlata z toho má těžkou hlavu. Na prvním místě samozřejmě Rusko, na kterém se podepisuje vražedná kombinace padající ropy a evropsko-amerických sankcí. Včera rubl propadl vůči dolaru na nová historická minima (57 rublů za USD) a od začátku roku již odepsal více než 40 %. Včera mu nepomohla ani další akce centrální banky – zvýšení sazeb o 100 bps na 11,5 %.

dan_z_prijmu

Pro řadu tržních hráčů je reakce ruské centrální banky příliš pomalá a opatrná. Na jedné straně chce bojovat proti inflaci, která atakuje 10 %. Na druhé straně se bojí, že by agresivnější růst sazeb ještě více zatopil ekonomice mířící v roce 2015 do recese. Proto se zdráhá krotit inflaci agresivnějším způsobem. Druhou možností by bylo více kontrolovat kurz rublu, jehož masivní propad je hlavním strůjcem rostoucích inflačních tlaků.Devizové rezervy začínají být ale v Rusku vzácnějším zbožím. Na začátku prosince spadly na 360 miliard dolarů. To je sice na první pohled stále působivé číslo, ale sankce západu a padající ropa ho staví do o poznání horšího světla. Kvůli finančním sankcím západu jsou ruské podniky a banky tlačeny do okamžitého vypořádání splatných zahraničních závazků. A v příštím roce mají Rusové splatný dluh za zhruba 130 miliard dolarů. Navíc dalších zhruba 150 miliard dolarů rezerv se nedá jednoduše použít, protože je zaparkováno ve státních fondech. 

Sečteno podtrženo ruská centrální banka musí devizové rezervy spíše šetřit na splatný zahraniční dluh a nemůže s nimi plýtvat na dennodenní obranu rublu. Je tak v zásadě před neřešitelným rébusem – měla by bojovat proti inflaci, aniž by urychlila pád ekonomiky do recese a současně bránit rubl bez výraznější ztráty devizových rezerv.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).