Ropa – vítězové a poražení

Ceny ropy zkraje nového roku atakují mnohaletá minima. Kdo jsou vítězové a kdo poražení rok a něco trvajícího ropného debaklu?

Ceny ropy zkraje nového roku atakují mnohaletá minima – WTI pro dodávku v únoru se propadla na 32 dolarů za barel, což je hodnota naposledy viděná na samém konci roku 2003, evropská ropa Brent na úrovně dubna 2004. Tvrdošíjnost Saúdské Arábie, která od roku 2014 brání namísto ceny svůj tržní podíl před břidlicovými a pískovými „usurpátory“ z USA a Kanady, společně se slabší poptávkou, je velmi dobrá zpráva pro jedny, špatná pro druhé. Kdo jsou vítězové a kdo poražení rok a něco trvajícího ropného debaklu?

Na straně vítězů jednoznačně stojí západní spotřebitel a farmář. Galon benzinu v Americe stojí polovinu toho, co před dvěma roky, v ČR jsou ceny také citelně nižší, byť díky daňové hamižnosti vlády jenom o zhruba 15–20 %. Takto před rokem jsme viděli znatelné urychlení růstu maloobchodních tržeb, letos se něco podobného, byť v menší míře, znovu zopakuje. Výdaje na nákup energií (nejenom pohonných hmot, ale i zemního plynu apod.) jsou totiž podstatnou částí spotřebitelských vydání, a jejich pokles se v situaci, kdy jsou domácnosti navíc nejoptimističtější od krize, musí projevit pozitivně.  V zemích odvislých od energeticky velmi náročného zemědělství se na zavlažování a produkci hnojiv (např. cena amoniaku, klíčové ingredience hnojiv, je z 80–90 %  složena z ceny zemního plynu) spotřebuje ročně obrovské množství energie a levnější ropa je tak pro farmáře, nacházející se převážně v chudších státech zemích, darem z nebes.

Na pomezí vítězů a poražených stojí vlády. Na jedné straně dostávají jejich ekonomiky v cenách ropy externí pozitivní šok, což fiskálně hladové vlády vítají, na druhé straně se však jejich centrální banky obávají, že nízké ceny ropy ovlivní skrze inflační očekávání i další (jádrové) cenové okruhy a tudíž dále sníží jejich schopnost dostat setrvale nízkou inflaci k cíli. Tento problém je vypuklejší v Eurozóně a Japonsku než v USA, přítomný je však všude.

widgety

Mezi poraženými jsou pak od exportu komodit závislé země, teroristé z ISIL a správci aktiv.  Saúdská Arábie, jejíž devizové rezervy za rok klesly o 100 mld. dolarů, od ledna zvedá cenu pohonných hmot o 50 %, ořezává dotace na elektrickou energii, mluví o privatizaci ropné společnosti Aramco a zavedení DPH. V ještě horší situaci je Venezuela, kde pro všechno to bolívarské revoltování v posledním desetiletí nezůstal prostor pro akumulování rezerv a kde je při těchto cenách ropy plnohodnotný kolaps pouze otázkou času. Rusko, Nigérie, Libye a ani teroristé z ISIL, kteří své výpady přes syrskou a iráckou poušť financují z ilegálního prodeje ropy skrze Turecko, nemají z cen radost.  Nakonec ani správci aktiv, kteří pečují o naakumulované petrodolary, se neradují – propady cen ropy nutí státní investiční fondy od Norska přes Záliv až po Kazachstán omezovat mandáty a stahovat peníze na lepení děravých rozpočtů.

Nevíme, jak dlouho budou ceny nízko, klíčovým v této otázce je postoj OPECu. Dobrou zprávou je, že v ČR nyní stojíme na lepší straně ropné barikády.