Roman Koděra: Futures na burze jsou krok správným směrem

Co zaručuje likviditu na pražské burze? Může jí konkurovat mimoburzovní trh? Investovat můžete v České republice, ale i do rychle se rozvíjejících trhů. Jak na to? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky naleznete v rozhovoru s Romanem Koděrou, vedoucím makléřem Patria Direct.

Roman Koděra - Patria Direct

Jaký dopad může mít akvizice RM-Systému skupinou Fio z pohledu mimoburzovního trhu a z pohledu ostatních obchodníků s cennými papíry?

Je třeba se na to dívat ze dvou úhlů pohledu. V České republice funguje burzovní trh – pražská burza, ten má určitou strukturu, jejími vlastníky jsou akcionáři… organizovaný trh má stanovená pravidla, dozorčí orgány, správní radu, výbory pro kótování a tento aparát je vůči mimoburzovnímu trhu, který nabízí jeden organizátor, jedna makléřská firma, trochu jiný.

Oba trhy se liší ve škále nabízených produktů. Pražská burza bude vždy nabízet standardizované transakce. Pokud trh organizujete jako jeden subjekt, produktů může být více a jejich uvádění na trh bude rychlejší. Na druhou stranu likviditu trhu dodává pouze jeden tvůrce trhu, kdežto na pražské burze je více tvůrců trhu, kteří zajišťují likviditu.

RM-Systém má zájem o rozšíření počtu tvůrců trhu a dle svých slov jedná s dalšími potenciálními tvůrci trhu, čímž by se mohla zvýšit jak likvidita, tak perspektiva mimoburzovního trhu. Jak se na toto díváte?

Je zcela logické, že se bude RM-Systém snažit oslovit další makléřské společnosti, ale budou to spíše ty, které nejsou členy burzy a jejichž cílovými klienty jsou drobní investoři a akcionáři společností, které byly z obchodování na BCPP vyřazeny. Oslovovat obchodníky, kteří obchodují pro domácí institucionální investory nebo pro zahraniční investory by zprvu nemělo příliš velký smysl. Tito investoři hledají trhy s dostatečnou likviditou a taktéž ne každý chce podstupovat vyšší míru rizika, kterou takovýto mimoburzovní trh představuje. Proto je zatím předběžné hodnotit, zda by se likvidita mohla přenést z burzy jinam. Ovšem pro menší makléřské společnosti, které na pražské burze obchodují a které musí své objednávky realizovat přes tvůrce trhu, tak vzniká šance obchodovat bez jejich asistence.

Uvažuje Patria Direct, která se také zaměřuje na drobnou klientelu, o tom, že by se ujala role tvůrce trhu na RM-Systému?

Nic takového jsem od vedení nezaslechl a nemohu to blíže specifikovat, protože toto není v mé kompetenci rozhodování. Nicméně si osobně myslím, že by tento krok byl v současné době předčasný, naším domovským parketem zůstává BCPP.

Ohledně likvidity pražské burzy. Na pražské burze platí pravidlo, že každý tvůrce trhu musí být přítomen na straně nabídky a poptávky právě jedním pokynem, nemůže tedy umístit pokynů více. Nemyslíte si, že toto nařízení snižuje likviditu trhu? Kdyby mohli tvůrci trhu umístit na trh více pokynů svých klientů, byla by větší hloubka trhu a tím by byl trh i likvidnější.

To si nemyslím. Trh by byl transparentnější pouze v případě, že tam pokyny umístíte a ukážete je jako celek. Nicméně většina tvůrců trhu, makléřských firem, dostává od svých klientů strukturované objednávky, kde není stanoven pouze cenový limit, ale například jde o objednávku typu „být jedna třetina zobchodovaného objemu“ nebo „nebýt horší než průměrná cena všech realizovaných obchodů“. Tento úkol nelze nechat jen na náhodu, ale zde vystupuje do popředí úloha obchodníka. Je-li obchodník dobrý a zkušený, může v dané chvíli pro danou nabídku jednoho klienta nalézt adekvátní poptávku jiného klienta a tím celou transakci zprostředkovat, aniž by na trhu došlo k jedinému obchodu na kotacích.

Možná se nezasvěcenému zdá hloubka trhu nižší, nicméně tvůrci trhu mají povinnost být na trhu přítomni po celou dobu otevřené fáze a jen technické překážky je této povinnosti zbavují.

Na trhu také někdo spekuluje na určitý vývoj, a pak začíná nakupovat, prodávat s tím, že rozhýbe trh, čímž se zvyšuje volatilita a také likvidita. Kdyby všichni vložili své objednávky jako v systému KOBOS, tak by pasivně čekali, až se něco zobchoduje. Takto je komunikace mezi obchodníkem a jeho klientem více interaktivní, protože makléř klientovi říká, jak se poptávka s nabídkou pohybuje, a také díky těmto změnám dává impuls klientovi, jestli má začít prodávat, nebo kupovat.

Připouštím však, že způsob tvůrců trhu v případě, že bude narůstat počet emisí, je do budoucna neudržitelný.

Otázka ohledně likvidity byla inspirována situací na začátku léta, kdy docházelo k tomu, že aktivované stop-loss pokyny „vybraly“ všechny příkazy stojící na straně nabídky a určitý technický čas zabralo, než tvůrci trhu nasadili nové – než se dozví, že jejich příkaz byl realizován, než dají nový pokyn, protože každý pokyn musí autorizovat makléř, nelze to dělat zcela automaticky… nějaký čas to zabere a může se stát, že všechny nabídky jsou realizovány a na trhu nestojí žádný pokyn.

S tím nesouhlasím. Tvůrce trhu má pouze 3 minuty na to, aby se v případě realizovaného nákupu či prodeje na jeho kotaci na trh vrátil se svými kotacemi a opět začal plnit funkci tvůrce trhu. Burza postupně nastavuje ochranné parametry pro případ chybně vložené kotace, nebo nadměrnému poklesu či růstu kurzu, ale nadále hlavní roli hrají všichni tvůrci. Tvůrci evidují pokyny klientů, jen je tam nemohou zobrazovat. Kdybyste například jako investor tušil, že díky stop-loss objednávce cena vámi sledovaného titulu klesne o 50 Kč, budete s největší pravděpodobností spekulovat a vaší objednávku dáte ještě o něco níž… chcete přece vydělat více.

Ve čtvrtek 5. října bylo na pražské burze zahájeno obchodování s deriváty. Jaký vidíte jejich potenciál?

Je to segment, ve kterém burza zaostávala za ostatními vyspělými trhy. Pražská burza byla poslední, která ve středoevropském regionu nenabízela možnost s futures obchodovat.

Myslím si, že je to krok správným směrem. Určitě bude chvíli trvat, než si investoři, hlavně ti domácí, na nový produkt zvyknou. Zúčtování probíhá v krátkém čase, na konci dne jsou spočítány veškeré zisky a ztráty a z klientského účtu jsou okamžitě převáděny finanční prostředky na krytí otevřené pozice, nebo na něj připíše obchodník zisky.

Není to tedy jako koupit akcii, držet ji šest měsíců a po uplynutí daňového testu ji prodat.

Investor obchoduje futures z toho důvodu, že spekuluje na růst nebo pokles podkladového aktiva, kterým je na pražské burze index PX, a výhodou je, že spekuluje s mnohem menší částkou, a to, že spekuluje na pokles, neznamená, že si musí půjčit cenné papíry, aby je na sekundárním trhu prodal, ale vezme si tento derivát, který prodá, a tím to pro ně sice začíná, ale veškerá agenda s tím spojená končí.

Tyto deriváty mohou být využívány jako spekulativní instrumenty, ale také jako instrumenty, které nabízí krytí otevřených pozic. To je zajímavé zase pro investora, který nakupuje akcie a má portfolio, které chce držet oněch šest měsíců, ale obává se poklesu.

Pákový efekt umocňuje potenciální zisk, ale samozřejmě také potenciální ztrátu.

Jeden ze tří největších retailových on-line brokerů, BrokerJet, neumožňuje zatím svým klientům obchodování s deriváty na pražské burze a zdůvodňuje to tím, že jeho klienti mají přístup k derivátovým produktům i na české tituly a český index na jiných burzách, které mají větší páku, větší variabilitu.

Myslím si, že se postupem času bude škála nabízených derivátů pražskou burzou rozšiřovat s tím, jaký zájem o ně budou mít obchodníci a jejich klienti. Pražská burza se bude snažit, aby se nabídka derivátů rozšířila na jednotlivé tituly z indexu PX.

Na druhou stranu emitentů derivátů je celá řada, jsou to renomované banky. Nabídka certifikátů je nepřeberná. Stejně jako si můžete vybírat mezi akciemi, tak si můžete vybírat mezi těmito instrumenty.

Jednou z výhod uvedení futures a certifikátů na pražskou burzu je, že investoři provádějí tyto investice v české koruně. Pokud investor má své investice rozložené do několika produktů v zahraničních měnách, je pro něj obtížné tuto pozici zajistit proti měnovému riziku.

Ohlédneme-li se, zjistíme, že řada investorů, kteří měli úspěchy v investování např. ve Spojených státech, na vývoji kurzu koruny ztratila velkou část svých zisků.

BrokerJet dále uvádí, že přibližně polovina obchodů jeho klientů se týká derivátových produktů. Jaký jste zaznamenali vy zájem o deriváty?

Také Patria Direct nabízí klientům obchodování s deriváty na zahraničních trzích. Je to něco, co umožňuje klientům obchodovat s menší částkou tituly, které by jinak museli obchodovat s mnohem větším kapitálem.

Co se týče obchodování na pražské burze, ještě nemůžeme říci nějakou statistiku. Jestli se nepletu, tak se první den udělaly asi čtyři transakce. Četnost obchodů bude samozřejmě postupně narůstat. Ze začátku to bude zajímavé především pro retailové investory a až se časem zvýši likvidita, může to být zajímavé i pro větší institucionální klienty.

Patria Direct obchoduje pro retailové klienty i na dalších středoevropských trzích. Jaký je zájem o tyto obchody?

Největší zájem ze středoevropských trhů je o polský trh. Je to dáno také tím, že díky propojení skupiny KBC máme v Polsku možnost nabízet vlastní analytický servis. Polský trh je podle nás velmi perspektivní, protože obsahuje více emisí a je možné lépe diverzifikovat portfolio i o společnosti ze sektorů, které se na pražské burze neobchodují.

Maďarský trh v poslední době strádá na nestabilitě a na volatilitě maďarského forintu, což je trochu brzdou pro naše investory, protože je třeba zajistit i měnovou stránku obchodu.

Často jsou skloňovány BRIC countries, ale ani to nejsou všechny země, kam se dá s velkým potenciálem investovat. Velmi zajímavé výnosy měly burzy na Blízkém východě, které dosahovaly zhodnocení sta procent. Má český investor šanci se na tyto burzy dostat, nebo může jen sledovat, jak rostou?

Češti investoři mohou na jejich růstu participovat tím, že si nakoupí certifikát nebo ETF dané burzy. Ty se dají obchodovat ve většině případů na amerických nebo německých burzách, přičemž kupujete hlavní část daného indexu. Dá se nakoupit většina nejdůležitějších trhů – brazilský index, indický index, ruský index, čínský index atd.

Přímé propojení na tyto trhy je zatím vzdálené. Vysoké náklady, časový posun, regulatorní omezení, nedostatek informací jsou jedním z faktorů, které stále drží české obchodníky v odstupu od těchto trhů.

Nemohu se nezeptat na nějaké doporučení.

Na domácím trhu se nám při současných úrovních zdají zajímavé akcie Telefónicy, při vyjasnění situace kolem cen ropy může být při poklesu opět zajímavý Unipetrol na úrovních kolem 190 korun a nemůžeme opominout naši dominantní společnost ČEZ. Přeci jen těch spekulací o možném prodeji či neprodeji státního podílu proběhlo příliš mnoho a v momentě, kdy víte, že vláda v brzké době nejspíš sestavena nebude a spíš to spěje k předčasným volbám, tak prodej státního podílu není možný. I když na druhou stranu kdyby byla sestavena úřednická vláda, tak se to stát může. Úřednická vláda privatizovala i v minulosti.

Četl jsem názor, že politická nestabilita neovlivňuje příliš vývoj na pražské burze.

Neřekl bych, že neovlivňuje, ona ho ovlivňuje v tom, že investoři vyčkávají. Česká republika prochází podobnou politickou krizí jako Maďarsko a jako Polsko. Investor, který má v regionu zainvestované své peníze, musí přemýšlet o tom, co s nimi udělá. A přestože ví, že všechny jeho společnosti jsou kvalitní a budou generovat zisky, tak nejistota ohledně vývoje na politické scéně může znamenat, že investor bude čekat. To bylo patrné v posledních dnech, kdy se aktivita sice zvýšila, ale nedosáhla té, která tu byla na začátku roku.

V nedávné době proběhly zprávy o odhadu celosvětového růstu kolem 5 %, Mezinárodní měnový fond uvádí dokonce 5,1 %, což je poměrně vysoké tempo na celosvětovou ekonomiku, na druhou stranu je varováno před zpomalením tohoto růstu, že by světová ekonomika mohla být přehřátá, což by mělo dopad i na akciové trhy.

Zároveň FED přestal zvyšovat úrokové sazby, předpokládá se dokonce, že by je mohl začít snižovat, přestože ve své rétorice uvádí, že inflace není zcela zažehnána, ale ekonomika zpomalila natolik, že si nedovolí dál držet vysoké sazby, Evropská centrální banka naproti tomu již dvakrát zvýšila sazby, což jsou všechno jevy, které stojí proti růstu ekonomiky, respektive akciových trhů. Maji se investoři spíše obávat a opustit akciové trhy, nebo to burzy přečkají a dál porostou?

Vyspělé trhy se dostaly na svá dlouhodobá maxima – americký index Dow Jones pokořil své historické maximum, západoevropské jsou blízko svého pětiletého maxima. Ekonomiky byly ve velmi dobrém stavu, teď se dostaly na svůj horizont a všichni čekají, co se potvrdí. Pokud se potvrdí, že zisky společností porostou i nadále, přestože ekonomika např. Spojených států snižuje své tempo růstu, pak není důvod opouštět akciový trh.

Investor by neměl investovat do akcií proto, že poroste celý trh, ale měl by se zamyslet také nad tím, do jaké společnosti investuje.

Pokud by ale současný stav narušilo jakékoliv negativní překvapení, které může přijít kdykoli v následujících týdnech, protože jsme na začátku výsledkové sezóny za třetí kvartál, pak může dojít k velmi rychlému vybírání zisků, a poté se bude čekat na potvrzení trendu, který jste zmiňoval.

Kdyby ceny ropy začaly opět prudce růst, projevovalo by se to na inflačních tlacích, pak by FED nebyl tak benevolentní se snižováním sazeb, ale naopak by mohl znovu sazby zvýšit. Jsou analytici, kteří tvrdí, že zvyšovat se bude, další, kteří říkají, že se půl roku nebude dít nic, a jsou analytici, kteří tvrdí, že v prvním čtvrtletí se bude naopak snižovat. Ta škála je hodně široká a bude záležet, jak se na trhu střetnou očekávané výsledky s realitou a jak je umocní makroekonomická data.

Pokud by se růst ukázal jako udržitelný, pak by došlo k doinvestování dosud volných prostředků. Výnosy dluhopisů jsou na úrovních, kdy jsou pro investory stále zajímavé akcie. Neopakuje se situace před půl rokem, kdy zvýšené úrokové sazby nabízely možnost investovat do dluhopisů se zajímavým výnosem a investoři prodávali svá akciová portfolia.

V našem regionu bude záviset na vyřešení politické situace a potvrzení dobrých výsledků, které trh očekává.

Je otázkou, jestli jsme na konci cyklu. Odhady analytiků se liší v rozmezí půl roku až jednoho roku. Kdyby konec růstu přišel za půl roku, bylo by to hodně brzy, tak to vidí Goldman Sachs a jejich hlavní analytička Abby Cohenová, když zvýšila cílovou hodnotu indexu S&P o osm procent, což vzhledem k letošním výsledkům okolo 9 % dává smysl nadále investovat do akcií.

Roman Koděra - Patria Direct

Roman Koděra (* 16. 12. 1972)

Roman Koděra stoupá nejen do výšin burzovních obchodů, s nimiž má zkušenosti z pražské i dalších burz od roku 1998, ale také horských masivů, když v létě roku 2005 pokořil nejvyšší horu Evropy Mont Blanc. Do společnosti Patria Direct na pozici vedoucího makléře přišel v dubnu 2002 z ING Bank. Je též významným přispěvatelem mnohých médií – od portálu Patria Direct, MF Dnes, Bankovnictví Finance a Hospodářských novin po komentáře v České televizi.

Anketa

Mají futures na pražské burze budoucnost?