Rok 2010 nejen na měnových trzích: přežije euro?

Uplynulý rok byl z hlediska globální ekonomiky nevypočitatelný jako odskok osmihranu. Za pochodu se psala historie, která bořila předpoklady a dosud známé pravdy.

Rok 2010 byl na finančních trzích rokem plným nejistoty a vysoké volatility. Faktorů, které ovlivňovaly dění na trhu bylo samozřejmě mnoho. V zájmu výrazného zjednodušení však můžeme říci, že hlavními prvky, na které trhy reagovaly, byly evropská dluhová krize a očekávání druhého kola kvantitativního uvolňování v USA.

Na začátku roku 2010 se začaly naplno objevovat obavy z výše deficitů vládního rozpočtu a stavu veřejných financí v mnoha zemích EU. Tyto obavy se výrazně rozvířily potom co se ukázalo, že Řecko dlouhodobě a systematicky falšovalo statistické výsledky popisující ekonomický stav země. Ze začátku se tedy tyto obavy zaměřovaly pouze na Řecko. Během poměrně krátké doby se však obavy začaly rozšiřovat i na další země, zvláště Portugalsko, Irsko, Španělsko a částečně i Itálii a Belgii.

Výnosy dluhopisů postižených zemí začaly růst, což je známka, že investoři žádají extra výnos kvůli vyšší míře rizika, které jejich investice podstupuje. Také cena pojištění těchto dluhopisů dosahovala rekordních úrovní. Vyšší výnosy dluhopisů mají za následek to, že půjčování finančních prostředků je pro vlády postižených zemí dražší, což dále zhoršuje situaci a snižuje šanci efektivního vyřešení.

Společná měna euro kvůli krizi výrazně oslabila a vůči mnoha měnám dosáhla rekordně nízkých úrovní. Vysoká míra nejistoty a averze k riziku také vedla v průběhu dubna k pádu na většině světových akciových indexů a zároveň k vyššímu USD, které v průběhu krize těžilo ze svého statutu bezpečného přístavu. Ze statutu bezpečného přístavu také těžilo zlato a stříbro.

Graf zobrazuje vývoj eura proti US dolaru (zobrazeno černě) v průběhu roku 2010. Modře je vyznačen vývoj USD Indexu. Na první pohled je patrné, že měnový pár EUR/USD vykazuje velmi vysokou korelaci s USD indexem. Je to proto, že USD index obsahuje 57.6% hodnoty eura a oslabující euro tedy vede k posilujícímu USD indexu. Čtěte také: Výhled na vývoj měn v roce 2011

Na začátku května došlo k výraznému obratu jak na měnových tak i akciových trzích poté, co se státy eurozóny spolu s Mezinárodním Měnovým Fondem dohodly na společné pomoci Řecku v hodnotě 110 miliard eur. Když se potom finanční ministři zemí eurozóny dohodli na vytvoření “fondu evropské finanční stability”, trhy si oddychly, protože se zdálo, že krize je zažehnána. Akciové trhy začaly růst a USD začal oslabovat.

Jak je to v médiích běžné, stav veřejných financí přestal být po několika měsících atraktivním tématem a média tedy začala hledat nějaké nové téma. Nakonec se upnula na možnost druhého kola kvantitativního uvolňování v USA, které se začalo z důvodu zhoršujícího ekonomického vývoje zdát pravděpodobné. Kvantitativní uvolňování má nepochybně negativní vliv na sílu měny a proto jsme byli svědky postupného výprodeje USD, které pokračovalo až do listopadu.

Jedním z možných problémů způsobených kvantitativním uvolňováním je vyšší inflace. Obavy z inflace vedly výraznému nárůstu hodnoty zlata, které globální hráči začali skupovat právě jako ochranu před inflací. Jak je vidět na přiloženém grafu, zlato získávalo na hodnotě na začátku roku z důvodu statutu bezpečného přístavu a v druhé části roku zase z důvodu ochrany před inflací. Investorům se tedy koupě zlata výborně vyplatila, protože žlutý kov nabyl na hodnotě více než 20%. Čtěte také: Začala měnová válka

Padající US dolar také zvýšil tlak na rostoucí cenu ostatních komodit. Pokud je komodita obchodována v USD a USD oslabuje, je celkem logické, že cena komodity musí jít vzhůru, protože zkrátka potřebujeme více slabšího USD k nákupu komodity. Za růstem komodit však stálo i něco jiného: kvantitativní uvolňování je vlastně jen sofistikovaný výraz pro obyčejné “tisknutí peněz”, kdy centrální banka vytvoří nové peníze “z ničeho”. Komodity se tedy staly oblíbeným terčem pro investory, kteří se chtěli ochránit před možnou inflací a následným znehodnocením “papírových” peněz. Centrální banky světa se sice můžou snažit vyřešit zadlužení svých zemí vytisknutím nových peněz, ale vytisknout zlato nebo platinu naštěstí nedokážou.

V listopadu americká centrální banka FED skutečně druhé kolo kvantitativního uvolňování oznámila. V té době však byla americká měna již natolik slabá, že cena tento vývoj již reflektovala. K dalšímu oslabování USD již tedy nedošlo, naopak USD začal výrazně posilovat. USD byl v té době velmi “přeprodaný” takže bylo nutné vybrat zisky uzavřením profitabilních pozic. Navíc, od října se opět začaly zvyšovat výnosy dluhopisů některých členů eurozóny, což značí nervozitu a obavy investorů. A nesmíme také zapomenout na to, že po půlročním zájmu média a analytici potřebovali nové téma.

Šíření evropské dluhové krize se opět stalo diskutovaným problémem, stejně jako snižující se rating mnoha členských států eurozóny. Euro je tedy již skoro dva měsíce opět pod tlakem a dokud se neobjeví skutečné řešení problémů zadlužených států eurozóny, jen těžko si lze představit, že by se trend oslabujícího eura otočil.

Anketa

Přežije euro příštích pět let?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 12. 2010 16:24