Roční výročí čínské devalvace se blíží a jüan si dál vesele slábne

Pozítří tomu bude přesně rok, kdy Čína šokovala globální finanční trhy a nečekaně devalvovala svoji měnu.

Jüan sice 11. srpna 2015 oslabil jen o méně než 2 %, avšak viděno z perspektivy ročního výročí devalvace jsou jeho kumulativní ztráty viditelně vyšší.

S výjimkou nešťastné britské libry totiž mezi hlavními měnami vyspělých států nenajdeme měnu, která by proti jüanu oslabila. Totéž ovšem platí pro všechny asijské měny a třeba také pro středoevropské. Pro zajímavost koruna a potažmo euro za rok posílily proti jüanu o 8,4 %. To není úplně málo, přičemž nepříjemné je, že depreciace jüanu zdá se ani zde nekončí a plíživě pokračuje dále. Tlak na jüan by přitom z titulu odlivu kapitálu ze země neměl být velký, neboť devizové rezervy zůstávají stabilní a čínský obchodní přebytek se opět začal nafukovat.

Nehledě na proklamace zemí G20 ohledně zákazů kompetitivních devalvací tedy Číňané, kteří jsou továrnou na spotřební zboží pro zbytek světa, dále znehodnocují svoji měnu. Jüan tedy i po roce spolu s ropou představují hlavní globální deflační riziko, což globální lídry překvapivě vůbec netrápí. Tedy snad s výjimkou republikánského kandidáta na úřad amerického prezidenta D. Trumpa. Jeho postoje a výroky, které se neustále mění, však nikdo nebere příliš vážně. To bude přitom platit do té doby, dokud jeho ztráta v předvolebních průzkumech na Hillary Clintonovou bude bezpečně nad statistickou chybou a jüan, resp. Čína se nestane jedním z hlavních témat prezidentské volební kampaně v USA.