Riziko pozdějšího exitu se zvyšuje

Centrální banka je podle všeho spokojená se současným nastavením měnové politiky. Analytici očekávají, že závazek skončí ve třetím čtvrtletí roku 2016, po změně obsazení bankovní rady.

Česká národní banka je podle všeho spokojená se současným nastavením měnové politiky, a proto ani na nadcházejícím čtvrtečním zasedání neočekáváme žádné změny. Klíčová úroková sazba zůstane na „technické nule“ a dolní hranice kurzového závazku na 27 CZK/EUR. Současná diskuze se zaměřuje na načasování opuštění intervenčního režimu a na možné zavedení záporných úrokových sazeb. Domníváme se, že závazek skončí ve třetím čtvrtletí roku 2016 po změně obsazení bankovní rady. Nicméně riziko pozdějšího opuštění se zvyšuje. Záporné úrokové sazby zatím nejsou pro bankovní radu zásadním tématem, nicméně by se jím mohly stát v případě silného přílivu spekulativního kapitálu.

Na svém posledním zasedání se bankovní rada shodla, že současná měnová politika vede k dosažení 2% inflačního cíle. To posléze potvrdili i guvernér Singer a pravděpodobný budoucí guvernér Rusnok ve svých veřejných vystoupeních. I přesto, že inflace v posledních měsících výrazně klesla, ČNB byla překvapena hlavně poklesem cen potravin a pohonných hmot. Tyto volatilní složky nicméně nejsou pro ČNB tak zásadní, a proto na nadcházejícím zasedání nepředpokládáme další uvolňování měnových podmínek.

Diskuze o načasování i strategii ukončení kurzového závazku již začala a trhy již testovaly připravenost ČNB ho bránit. Na konci července centrální banka nakoupila přes 1 mld. EUR a násobně více vynaložila v srpnu . Členové bankovní rady byli několikrát dotazováni na nadměrnou akumulaci rezerv, ale jejich odpověď zůstává stejná: ČNB je připravena nakoupit takový objem eur, jaký bude nutný bez ohledu na výši devizových rezerv. ČNB se zavazuje, že k exitu nedojde dříve před Q3 16 a my se domníváme, že k němu dojde právě v Q3 16, poté co dojde ke změnám v bankovní radě. Jiří Rusnok by měl být jmenován guvernérem a představeni budou i dva noví členové rady. Prezident Zeman dal již jasně najevo, že nejmenuje někoho, kdo bude podporovat pokračování intervenčního režimu. Na začátku třetího čtvrtletí se rada bude pravděpodobně skládat ze tří příznivců kurzového závazku (Tomšík, Hampl a Lízal) a tří odpůrců (Řežábek a dva noví členové rady). Jiří Rusnok tak bude mít rozhodující slovo. My se domníváme, že také zvedne ruku pro zrušení závazku. Nicméně v posledním rozhovoru pro Hospodářské noviny se vymezil proti vměšování prezidenta Zemana do měnové politiky a chválil oslabení koruny. Riziko pozdějšího exitu se tak zvyšuje. Nicméně i kdyby Rusnok závazek zrušit nechtěl, odsune tím jeho konec pouze do začátku roku 2017, kdy dojde k výměně dalších dvou členů bankovní rady (Lízal, Řežábek). Po této výměně by odpůrci intervencí měli mít jasnou většinu.

Situace ohledně záporných sazeb zůstává nejasná. Zatímco současný guvernér Singer v nich vidí celou řadu nevýhod a je k jejich zavedení velmi zdrženlivý. Budoucí guvernér Rusnok jejich zavedení nevylučuje a předpokládá, že se o nich na nadcházejících zasedáních bude jednat. Podle našeho názoru by záporné sazby přinesly jen zanedbatelné uvolnění měnových podmínek a mohly by být zavedeny za účelem utlumení případného masivního přílivu spekulativního kapitálu. Domníváme se že devizový kurz je v současné chvíli lepší nástroj pro měnovou politiku v české malé otevřené ekonomice.