Rizika přílišné diverzifikace našeho investičního portfolia

Diverzifikace je jako zmrzlina – je dobrá, ale jen v přiměřeném množství. Všeho bychom si měli dopřávat s mírou, což platí dvojnásob také ve světě investování.

Všichni jsme slyšeli finanční experty vysvětlovat, jaké jsou výhody diverzifikace. Není to pouze o vysvětlování. Osobní akciové portfolio musí být diverzifikované do určité míry, aby se snížilo přirozené riziko plynoucí z držby jedné akcie nebo jednoho druhu akcií. V tomto článku se zamyslíme nad tím, jak mohou mít investoři tendenci své portfolio diverzifikovat až příliš, a na druhé straně, jak si mohou udržet vhodnou vyváženost.

Co je diverzifikace?

Pokud se bavíme o diverzifikaci akciového portfolia, odkazujeme se na snahu investora, který chce snížit vlastní expozici vůči riziku díky investování do různých společností v různých sektorech, nebo dokonce v odlišných zemích. Většina investičních profesionálů se shodne na tom, že ačkoliv není diverzifikace 100% zárukou proti realizaci ztráty, jedná se o obezřetnou strategii, která nám pomáhá k dosažení našich dlouhodobých finančních cílů. Existuje mnoho odborných studií, které ukazují, jak diverzifikace funguje, ale pokud bychom to měli popsat jednoduše, jedná se o rozprostření našich investic přes různé sektory nebo průmyslová odvětví s nízkou korelací vůči sobě navzájem, což snižuje cenovou volatilitu.

Důvodem této skutečnosti je, že se různé sektory nebo průmyslová odvětví nepohybují nahoru a dolů ve stejný čas nebo ve stejném poměru. Pokud různě namícháme investice v našem portfoliu, bude menší pravděpodobnost, že zažijeme velké propady, protože když budou některé sektory zažívat těžká období, některé jiné mohou prosperovat. To umožňuje více konzistentní celkovou výkonnost portfolia. To také znamená, že je důležité si uvědomit, že nezáleží na tom, jak je naše portfolio diverzifikováno, protože riziko samo o sobě nemůže být nikdy úplně eliminováno. Můžeme sice snížit riziko spojené s jednotlivými akciemi (toto akademici nazývají nesystematickým rizikem), ale stále nám zůstanou přirozená tržní rizika (toto akademici nazývají systematickým rizikem), která ovlivňují téměř každou akcii. Ani sebevíce diverzifikace tomu nemůže ze své podstaty bohužel zabránit.

Můžeme se přes diverzifikaci zbavit nesystematického rizika?

Obecně uznávaným způsobem, jak měřit riziko, je pohled na úrovně volatility. To znamená, že čím prudčeji se akcie nebo portfolio pohnou v rámci daného časového období, tím rizikovější jsou tato aktiva. Statistický koncept nazvaný „směrodatná odchylka“ je používaný pro měření volatility. Takže pro účely tohoto článku si můžeme myslet, že směrodatná odchylka představuje vyjádření rizika. Podle moderní teorie portfolia bychom se měli přiblížit k optimální diverzifikaci po přidání asi dvacáté akcie do našeho investičního portfolia.

V knize „Moderní teorie portfolia a investiční analýza“ došli autoři k závěru, že je průměrná směrodatná odchylka (riziko) portfolia o jedné akcii na úrovni 49 %. Při zvýšení počtu akcií v průměrném dobře vyváženém portfoliu můžeme snížit směrodatnou odchylku portfolia někam na úroveň 19 % (toto číslo představuje tržní riziko). Nicméně, autoři také zjistili, že s portfoliem o 20 akciích bylo riziko sníženo na přibližně 20 %. Z tohoto důvodu by přidání třeba až dalšího tisíce akcií snížilo riziko jen o další 1 %, přičemž by prvních 20 akcií snížilo riziko portfolia asi o 29 % (= 49 – 20). Mnoho investorů v sobě nese zavádějící názor, že je riziko proporcionálně snižováno s každou další akcií, kterou přidají do svého portfolia. Tento názor je však v realitě poměrně daleko od pravdy. Existují přesvědčivé důkazy, že můžeme riziko snížit pouze na určitou úroveň, za kterou již nedochází k dalšímu prospěchu z diverzifikace.

Skutečná diverzifikace

Výše uvedená studie určitě nenaznačuje, že při nákupu jakýchkoliv 20 akcií dochází k optimální diverzifikaci. Všimněme si z našeho původního vysvětlení diverzifikace, že potřebujeme nakoupit akcie, které jsou od sebe navzájem odlišné například po stránce velikosti společnosti, sektoru, země a podobně. To ve finanční hantýrce znamená, že nakupujeme akcie, které jsou nekorelované – akcie, které se pohybují v různých směrech v odlišných časových obdobích. Také si všimněme, že tento článek hovoří pouze o diverzifikaci v rámci našeho akciového portfolia. Celkové investiční portfolio by mělo být také diverzifikováno mezi různé třídy aktiv, což znamená, že je část portfolia umístěna v určitém poměru například do akcií, dluhopisů, komodit, nemovitostí, alternativních aktiv a tak dále. Dalo by se jistě najít ještě spoustu dalších tříd aktiv, které by k tomuto cíli pomohly.

Podílové fondy

Pokud vlastníme podílový fond, který investuje třeba do 100 společností, také to nezbytně neznamená, že máme optimální diverzifikaci. Mnoho podílových fondů je sektorově zaměřeno, takže vlastnění podílového fondu v oblasti telekomunikace či zdravotní péče znamená, že jsme diverzifikováni v rámci tohoto odvětví, ale kvůli vysoké korelaci mezi pohyby cen akcií v tomto odvětví nejsme diverzifikováni do té míry, co bychom mohli být při investování do různých sektorů či průmyslových odvětví. Balancované (vyvážené) fondy nabízejí lepší ochranu před rizikem než jejich „kolegové“ se sektorovým zaměřením, protože tyto fondy ve finále vlastní 100 nebo více akcií napříč spektrem celého trhu.

Mnoho investorů do podílových fondů také trpí z přílišné diverzifikace. Některé fondy (především ty větší) mají tolik aktiv, že musí držet doslova stovky akcií, a v důsledku toho je držíme v podstatě i my. V některých případech toto způsobuje, že je pro fondy téměř nemožné překonat své výkonností indexy, což je mimochodem hlavní důvod, proč jsme do fondu s důvěrou zainvestovali naše finanční prostředky a platíme nějaký ten poplatek za správu.

Diverzifikace je jako zmrzlina – je dobrá, ale jen v přiměřeném množství. Běžnou shodou je, že nás dobře vyvážené portfolio o přibližně 20 akciích zbavuje velkého množství tržního rizika. Vlastnění dalších akcií snižuje výnosový potenciál, což ovlivňuje celkový zisk. Podobně tomu může být u velkých podílových fondů, které investují do stovek akcií. Podle Warrena Buffetta je rozsáhlá diverzifikace vyžadována pouze tehdy, když investoři nerozumí tomu, co dělají. Jinými slovy, pokud diverzifikujeme přespříliš, sice nemusíme o tolik přijít, ale také se ve finále limitujeme v tom, co bychom mohli naopak získat.

Inspirace podle originálního článku na serveru Investopedia.com.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 10. 2016 0:43