Rizika, kterým čelí každá akcie

Investování do akcií v sobě může nést specifická rizika v závislosti na společnosti a odvětví, v rámci něhož budeme investovat naše peníze. Tento článek se však naopak zaměřuje na univerzální rizika, která se dají spojit s každou akcií.

Existuje mnoho specifických rizik na úrovni jednotlivých odvětví a dokonce i jednotlivých společností při investování. V tomto článku se však budeme zabývat vybranými univerzálními riziky, kterým čelí každá akcie bez ohledu na daný koncept byznysu a prostředí působení.

Riziko změn cen komodit

Riziko změn cen komodit je zjednodušeně řečeno riziko vyplývající ze změn v cenách komodit, které se týkají daného podnikání. Společnosti, které prodávají komodity, profitují, když jdou ceny nahoru, ale zároveň ztrácí, pokud jdou ceny naopak dolů. Společnosti, které používají komodity jako vstupy pro jejich byznys, to mají přesně opačně. Nicméně, dokonce i společnosti, které nemají nic do činění s komoditami, čelí tomuto riziku. Jak ceny komodit stoupají, mají spotřebitelé tendenci držet své výdaje na uzdě (méně spotřebovávají) a to má vliv na ekonomiku jako celek přes negativní ovlivnění hrubého domácího produktu země.

Mediální riziko

Mediální riziko je riziko spojené s tím, že příběhy obecně v médiích poškodí byznys dané společnosti. S nekonečným přívalem nových a nových zpráv propíraných po celém světě každý den není žádná společnost jakkoliv chráněná před tímto rizikem. Například zprávy o havárii jaderné elektrárny Fukušima umístěné v Japonsku během roku 2011 potrestaly akcie jakéhokoli na tuto oblast napojeného byznysu, a to od důlních společností těžících uran až po americké společnosti působící v oblasti jaderné energie. Jeden kousek ze špatných zpráv může vést trh k celkovému odporu vůči konkrétní společnosti nebo celému odvětví (často obojí). Větší rozsah špatných zpráv, jak tomu bylo například v rámci dluhové krize některých zemí Eurozóny v letech 2010 a 2011, může potrestat jednotlivě celé ekonomiky a mít také citelný dopad na celosvětový aspekt a eskalaci celého problému, protože je svět víceméně propojený.

Riziko ratingu

Riziko ratingu nastane kdykoli, když je společnosti dáno číslo v rámci ratingu vybranou ratingovou agenturou (například Moody's, Standard and Poor's, Fitch), kterého je potřeba dosáhnout nebo jen udržet pro klid na duši investorů. Pro společnosti, kterým byl přidělen kreditní rating, je toto číslo velmi důležité, protože přímo ovlivňuje náklady, které platí tyto společnosti dalším subjektům, mezi které můžeme zařadit především banky, za možnost vlastního financování. Nicméně, veřejně obchodované společnosti mají ještě také jiné číslo, na kterém záleží stejně (ne-li více) jako na kreditním ratingu. Toto číslo je nazváno ratingem analytiků. U jakýchkoli změn ratingu analytiků se zdá, že mají mnohem větší psychologický dopad na trh jako celek. Tyto změny v hodnocení, ať už jsou brány jako pozitivní nebo negativní, často způsobují výkyvy mnohem větší než původní odůvodněné události, které vedly analytiky k tomu, aby upravili svá ratingová hodnocení na novou a odlišnou úroveň.

Riziko zastarání

Riziko zastarání je takové, kdy byznys společnosti zůstává na úrovni éry „dinosaurů“. Skutečně velmi málo společností se dožije sta let svého působení a z těch mála společností, kterým se to podařilo, určitě žádná nepoužívá stejné procesy v rámci byznysu, které měly kdysi dávno na začátku podnikání. Největším rizikem zastarání je situace, když je někdo schopný udělat podobný výrobek za nižší cenu. Díky vlivu globální konkurence, která se stává více důvtipnou po stránce technologií a zmenšuje tak občas propastné rozdíly ve znalostech na úrovni jednotlivých zemí či především konkrétních společností, se bude riziko zastarání pravděpodobně neustále všem zvyšovat v blízké i o něco vzdálenější budoucnosti.

Riziko odhalení chyb nebo podvodů (reputační riziko)

Riziko odhalení chyb nebo podvodů nastává v situaci, když auditor, compliance program, regulátor nebo jiný orgán dohledu najdou nějaká pochybení na straně společnosti. Může se jednat například o vyvádění peněz vedením společnosti z byznysu, špatně sestavené účetní výkazy s cílem vytvořit lepší obraz o dané společnosti nebo jakýkoli typ finančních podvodů. Když tyto informace vyplují na povrch, zúčtování ze strany trhu přijde velmi rychle. Poškození reputace společnosti přes riziko odhalení chyb nebo podvodů může způsobit velké obtíže při následném napravování a získávání původní důvěry. V některých případech bude téměř nemožné získat důvěru ztracenou z důvodu rozsáhlých finančních podvodů zpět. Z historie jsou známé mnohé případy, které sem spadají – Enron, Bre-X, ZZZZ Best, Crazy Eddie's.

Legislativní riziko

Legislativní riziko představuje vztah mezi vládou a podniky. Konkrétně se jedná o riziko, že vládní opatření nějakým způsobem omezí dané společnosti nebo odvětví, což negativně ovlivní investory po stránce ochoty k držbě akcií těchto společností nebo zájmu o odvětví. Toto riziko může být realizováno v mnoha podobách – antimonopolní zákony, nové předpisy nebo normy, speciální daně a podobně. Úroveň legislativního rizika se liší v závislosti na odvětví, o kterém bychom se bavili, ale každé odvětví nějaké míře tohoto rizika čelí.

Teoreticky se vláda chová jako chrupavka, která docílí toho, že se zájmy společností a veřejnosti jako celku o sebe vzájemně neobrušují. Vláda tak může aktivně vstupovat do situací, kdy společnosti nějakým způsobem ohrožují zájmy veřejnosti, a nezdá se, že by tohoto jednání plánovaly samy zanechat. Prakticky může mít vláda tendence vytvářet mnoho zákonů. Legislativa zvyšuje veřejný obraz o důležitosti vlády a poskytuje jednotlivým politikům možnost vlastní publicity. Tyto silné podněty v hlavách zákonodárců mohou vést k vytvoření mnohem většího legislativního rizika, než by bylo ve skutečnosti vůbec třeba.

Inflační a úrokové riziko

Tato dvě rizika můžou působit odděleně nebo v tandemu. Úrokové riziko v tomto kontextu odkazuje na problémy, které rostoucí úroková míra způsobuje společnostem v rámci vlastního financování. Jak jdou náklady spojené s financováním nahoru díky rostoucím úrokovým sazbám, může být pro společnosti těžší udržet podnikání v chodu. Pokud k tomuto růstu úrokových sazeb dochází v době inflace (rostoucí úrokové sazby jsou běžným způsobem centrálních bank, jak bojovat s rostoucími inflačními očekáváními v dnešní době), mohly by společnosti vidět růst nákladů na financování ve spojení s klesající kupní sílou peněz a s růstem cenové hladiny. Ačkoliv je tato dvojitá past menším problémem pro společnosti, které můžou přesunout vyšší náklady časově dopředu, má inflace také tlumící účinek na spotřebitele. Růst úrokových sazeb a inflace v kombinaci se slabým spotřebitelem může vést k oslabení ekonomiky a v některých případech i k takzvané stagflaci, což je situace, kdy dochází ke stagnaci hrubého domácího produktu a k růstu cenové hladiny (inflaci).

widgety

Riziko modelů

Riziko modelů je riziko, že předpoklady základních ekonomických a obchodních modelů v ekonomice nejsou správné. Když jsou modely narušeny, společnosti, které se na ně spoléhají, budou poškozeny. Tím se může spustit takzvaný „domino“ efekt, kdy dané společnosti bojují o přežití nebo krachují, což následně ovlivní i společnosti, které jsou na ně napojené. Hypoteční krize z let 2008–2009 byla dokonalým příkladem toho, co se stane, když modely (v tomto případě model expozice k riziku) nebudou podávat pravdivé zobrazení skutečnosti, které se od nich očekává v rámci měření. K tomuto však v tomto případě nedošlo.

Zhodnocení

Dnes neexistuje něco jako bezriziková akcie nebo společnost. Ačkoliv každá akcie čelí těmto univerzálním rizikům a dalším rizikům specifickým pro daný byznys, mohou odměny plynoucí z investování tyto překážky mnohem převýšit. Pokud jsme investory, nejlepší věc, kterou můžeme udělat, je seznámení se s riziky ještě před provedením příkazu k nákupu. Možná nebude na škodu si pořídit také láhev whisky a speciální antistresový míček v dobách otřesů na trzích, ale tuto radu berme především s nadhledem a úsměvem na tváři.