Řekové mají v ruce (ne)úplnou dohodu

Řeckým politickým špičkám stále není jasno, zda chtějí spolupracovat se svými zachránci. Po celonočním jednání se politici shodli na většině úspor, ale nechce se jim do dalšího snižování penzí ve státní správě. V původním úsporném balíku tak zůstává díra v hodnotě 300 až 400 milionů eur, kterou Řekové budou muset rychle zalepit.

Taková částka by ale nemusela hrát nakonec kardinální problém a o náhradních opatřeních se může Trójka (EK, ECB, MMF) s Řeky pobavit na pátečním summitu. Ten zatím nikdo v reakci na (ne)úplnou dohodu řeckých špiček nezrušil.

Ve stínu řeckého lavírování bude zasedat Evropská centrální banka (ECB), která má v řecké šlamastice také důležité slovo. V tuto chvíli je poměrně jasné, že další snižování evropských sazeb není na pořadu dne. ECB bude mít současně možnost pochválit se za účinky poslední tříleté repo-operace, která pomohla vnést klid na španělský a italský dluhopisový trh. Z pohledu Řecka je ale zásadnější, zda ECB po zasedání potvrdí spekulace o tom, že je ochotná odprodat za nákupní ceny řecké dluhopisy fondu EFSF (eurovalu). Fond by je pak za nižší než nominální ceny prodal zpátky Řekům (na nákupy by jim samozřejmě musel napřed půjčit), a ti by tím ve finále snížili nominální hodnotu svého dluhu. Tento elegantní početní trik se pravděpodobně vyplatí všem včetně ECB. Ta sice na držbě řeckých dluhopisů nic nevydělá, na druhou stranu ale nebude realizovat ani žádné ztráty. Řekové zase nutně potřebují snížit dluh víc než jsou schopni odpustit soukromí věřitelé. Druhý záchranný plán pro Řecko ještě není schválen a už je oproti původním předpokladům v hlubokém skluzu. V lednu podle plánu MMF měly růst příjmy řeckého rozpočtu o 9 % a zatím o 7 % spadly. Navíc, i kdyby šlo vše podle plánu, řecký dluh by se měl do roku 2020 dostat na úroveň italského (120 % HDP). Bez dalšího řezání do dluhového sádla, a to i mezi oficiálními věřiteli (EFSF, členské státy eurozóny), se těžko obejdeme. 

Autor je hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny