Řečtí extrémisté na politiku barbarských škrtů neslyší - trhy to však zatím příliš netrápí

Probuzení (západní) Evropy do nové reality po francouzských a především řeckých volbách bylo opravdu tvrdé.

Některé evropské instituce jako např. ECB pak jakoby se nechtěly ze zlého snu probudit a opakují svoji mantru o tom, že Řecko musí dostát všem restrikcím, neboť k tomu není alternativy. Řecký vlak však uhání jinam, jelikož jej řídí extrémisté a ti neuvažují v intencích dlouhodobé racionální volby pro řeckou ekonomiku, kterou je potřeba co nejdéle nechat těžit z mezinárodní pomoci a pokusit se udržet v eurozóně. 

Krátkodobý kalkul řecké extrémní levice (a pravice) spočívá v tom, že i po restrukturalizaci řeckého vládního dluhu drží řecké subjekty jen zhruba pětinu dluhu. Klíčovými věřiteli pak jsou ECB, MMF a největší vlády v eurozóně. Pokud tedy řecká společnost pod vedením extrémistických seskupení odmítne barbarskou politiku škrtů a vydá se cestou nekontrolovaného bankrotu, doplatí na to především oficiální věřitelé Řecka. Pro západní Evropu by uznání takových ztrát mohlo být nakonec spíše politický než ekonomický problém.

dan_nemovitost

Je dost možné, že takto pragmaticky uvažují i globální finanční trhy, neboť jen tak si lze vysvětlit fakt, že např. americké akciové indexy jsou jen pár procent od svých několikaletých maxim a kurz eura se stále ještě obchoduje nad svým dlouhodobým průměrem. 

Pokud takto trhy opravdu uvažují, pak jde o skutečně velmi odvážnou sázku na to, že ani tváří tvář řeckému exitu z eurozóny nebudou zranitelné země eurozóny čelit brutální nákaze. Tento heroický předpoklad tržních pragmatiků ovšem bude již brzy testován vývojem na španělském a italském trhu s vládními dluhopisy.