Řecko si i s finanční injekcí se svým dluhem samo pomoci nedokáže

Další jednání o pomoci Řecku ztroskotala. Němci nechtějí nic odepisovat a MMF nechce dát Řecku více času. Vypadá to, že ani finanční pomoc nezabrání dalšímu odepsání dluhu.

Nejčastěji skloňovanou zemí je v posledních týdnech Řecko. A pravděpodobně tomu tak bude i během následujících dnů. Evropští představitelé se totiž nedohodli na podmínkách, za kterých poskytnou zemi další finanční prostředky. Rozhodnutí tak odsunuli na pondělí 26. listopadu. Spekuluje se až o částce 44 mld. EUR, která by se skládala ze tří tranší, z nichž ta největší ve výši 31,5 mld. EUR měla být vyplacena již ve druhém čtvrtletí. Řecko si v minulém týdnu prosadilo odložení plnění podmínek o dva roky do roku 2016, což si však vyžádá dodatečné náklady na financování dluhu ve výši 32,6 mld. EUR. Vše směřuje k tomu, že Helénská republika nebude schopna udržet svůj dluh na uzdě a požádá o třetí balík pomoci.

Udržitelnost dluhu je hlavní překážkou pro vyplacení finančních prostředků. Dnes je již téměř jasné, že podmínka MMF pro dluh ve výši 120 % HDP v roce 2020 není splnitelná. Euroskupina pracuje s číslem 144 %, ale Mezinárodní měnový fond tvrdě stojí za svým požadavkem a je velmi těžké si představit, že Řecko tohoto čísla dosáhne bez odpisu dluhu ze strany veřejného sektoru (tzv. OSI – Oficial Sector Involvement) nebo transferu potřeby rekapitalizace bank z řeckého dluhu na záchranný fond ESM. Nicméně i s těmito kroky zde visí velké otazníky nad tím, zda bude situace v době hluboké recese nadále udržitelná.

Poslední prognóza Evropské komise počítá s řeckým dluhem v roce 2014 na úrovni 188,9 % HDP, což znamená zhoršení oproti předpovědím v prvním programu záchrany z května 2010 o 40,5 pb. A to nesmíme zapomenout, že odpis dluhopisů v soukromém sektoru (tzv. PSI – Private Sector Involvement) ubral z dluhu 37 pb! Na vině jsou samozřejmě účetní chyby, slabší vývoj v primární bilanci či nižší příjmy z privatizací, ale drtivou většinu tohoto „přestřelení“ jde na vrub hluboké recese.

Hospodářský růst v řešení dluhové krize se tak stává stále stěžejnější. Provedené fiskální restrikce v zemích eurozóny se podepsaly na slabším ekonomickém vývoji a dnes je patrné, že je zapotřebí přijmout taková opatření, která by pomohla ekonomikám opět na nohy a přinesla do veřejných financí nové příjmy. A právě nejistý ekonomický vývoj byl například jedním z citovaných argumentů agentury Moody’s pro úterní snížení ratingu Francie. Bez hospodářského růstu tak bude náprava veřejných financí prakticky nemožná.