Řecko čekají další úspory a čtvrtý rok propadu ekonomiky v řadě

Novoroční optimismus začal včera pomalu narážet na zástup bobtnajících euro-problémů. Řecký premiér Papademos chce po svých občanech další úsporná opatření, která by se měla dotknout platů a penzí.

Ty budou pravděpodobně nutné pro novou dohodu s Evropskou komisí, MMF a finančními institucemi, které přislíbili Řekům odpuštění části dluhu. Dohoda na novém záchranném balíku v hodnotě 130 mld. eur by měla být ušita do konce ledna a Řekové budou potřebovat peníze nejpozději do začátku března, kdy mají splatný dluh za 14,5 mld. eur.

Je ale otázkou, jak vysoké škrty Řekové ještě snesou – ekonomika má po 5ti-procentním propadu v roce 2011 tento rok padat čtvrtým rokem v řadě a nezaměstnanost se blíží 18 %. Každé nové úspory přitáhnou do ulic více lidí a popularita nového premiéra Papadema začala podle některých průzkumů překvapivě brzo klesat.

Nový plán pro Řecko je navíc dalším v řadě odsouzeným k přepsání – i když vše dobře půjde (zatím to v Řecku nikdy dobře nešlo), měl by dluh spadnout na 120 % HDP (dnešní úroveň Itálie) do roku 2020. To bude těžko trhům stačit. Odpis řeckého dluhu tak nakonec může být vyšší (finanční instituce se teď dobrovolně snaží odepsat 50 %) a pravděpodobně zasáhne širší paletu investorů (i penzijní fondy).

Veselo není ani ve Španělsku. Nová španělská vláda počítá s tím, že banky budou potřebovat odepsat až 50 mld eur dalších špatných aktiv (4 % HDP), ztráty prý ale značná část z nich dokáže pokrýt svými zisky. Uvidíme, protože na mezibankovním trhu v eurozóně přetrvává na rozdíl od letošní zimy mrazivá atmosféra. Banky uložily v úterý za velice “nevýhodnou” sazbu 0,25 % u ECB přes noc rekordní obnos 453 mld. eur. Finanční instituce si přitom u ECB přes noc i na delší období (až tři roky) současně půjčují nemalé peníze. Nedůvěra je zkrátka i po posledním tříletém tendru ECB zatím vysoká – všichni radši hromadí hotovost a čekají, co bude…

Autor je hlavním ekonomem Era Poštovní spořitelny