Hlavní navigace

Řecko a cesta ze záchranné sítě

7. 3. 2017
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Řecký HDP za poslední čtvrtletí poklesl o 1,2 % mezičtvrtletně a jeho meziroční tempo vykázalo –1,4 %. Chatrnými ekonomickými výsledky trpí i veřejné finance, které zatím nejsou schopné si zajistit financování svých potřeb na finančním trhu.

Řecký statistický úřad včera zveřejnil statistiky růstu HDP za poslední čtvrtletí minulého roku. Ten poklesl o 1,2 % mezičtvrtletně a jeho meziroční tempo vykázalo –1,4 %. Na tomto výsledku se podepsal negativní vývoj investic. Domácnosti naopak utrácely více. Bez ohledu na relativně slabší výsledek ve čtvrtém čtvrtletí řecký HDP za celý rok přidal 0,3 %, stejně jako v roce 2014 po loňském poklesu o 0,2 %. Řecký ekonomický výkon za poslední tři roky o mnoho nepokročil. A i tento nízký růst je pouze cyklický. Potenciální růst nedosahuje ani jednoho procenta. Řecku totiž stále chybí provedení zásadních strukturálních reforem. Nejdůležitější je nižší ochrana zaměstnanců a tedy flexibilnější trh práce. Ekonomiku také svazuje nadměrná regulace ekonomických odvětví, která je i přes dílčí úpravy stále vyšší ve srovnání s průměrem EU.

Chatrnými ekonomickými výsledky samozřejmě trpí i řecké veřejné finance. Ty zatím nejsou schopné si zajistit financování svých potřeb na finančním trhu a musí spoléhat na věřitelský výbor Institucí ECB, Evropské komise a MMF. Lednové setkání Euroskupiny v tomto smyslu nepřineslo povzbuzující závěry, protože po něm zůstalo ještě několik bodů k vyřešení. Čas k uzavření jednání se, ovšem blíží. V polovině března jsou volby v Nizozemí a další náročná politicko-volební agenda by mohla znamenat další zpoždění. Situace jako každý rok bude gradovat v létě, kdy řecká vláda musí splatit přibližně 5 mld. EUR hlavně ECB a soukromým věřitelům, což je konečný termín dohody na prodloužení podpory Řecka ze strany institucí.

Dokončení přezkoumání řecké situace je předpokladem pro vyplacení peněz z fondu ESM, otevření diskuze ohledně odpuštění části dluhu, jak bylo lehce nastíněno v závěrech z loňského květnového setkání euroskupiny, a zapojení řeckých dluhopisů do programu nákupu aktiv ECB.

Mezi výzvy fungování programu počítáme dosažení primárního (bez nákladů na dluhovou službu) rozpočtového schodku na úrovni 3,5 % HDP v příštím roce a závazku dodržení primární bilance rozpočtu na této úrovni ve střednědobém horizontu. Euroskupina požaduje, aby toto bylo implementováno zákonnými normami. V neposlední řadě také provedení reforem trhu práce a změny v regulaci některých ekonomických sektorů.

skoleni_15_4

Ať už bude dohoda uzavřena kdykoliv, tak bude skýtat mnoho rizik. Prvním jsou předčasné volby v Řecku, které jsou stále na spadnutí. Druhým je velikost primárního rozpočtového přebytku, ke kterému by se měla řecká vláda zavázat, což bude v důsledku definovat rozpočtovou přísnost nejen pro příští rok ale pro dekády do budoucna. V poslední řadě se celé řešení může zkomplikovat finanční neúčastí Mezinárodního měnového fondu, což by mohlo ohrozit celý záchranný program, protože účast MMF požaduje jako podmínku pro schválení německý parlament. MMF ale požaduje nějakou formu odpuštění dluhů. Rozetnutí tohoto gordického uzlu zůstává pro politiky výzva.

Z našeho pohledu bude jistá forma odpuštění dluhu nutná, protože bez toho řecký dluh nebude ani dále v budoucnu udržitelný. Jeho výpůjční potřeby by vzrostly na 30 % HDP v roce 2033 a na více jak 50 % v roce 2060. Úroky by dosáhly minimálně na 6,5 %, což zdaleka není v možnostech nominálního ekonomického růstu. Efekt sněhové koule by brzo dostal dluh opět až na 300 %. Tato simulace tedy ukazuje, že k nějaké formě odpuštění dluhu bude muset dojít, jinak Řecko se nebude moci financovat na finančním trhu a muselo by fungovat v nějaké formě programové pomoci po celou dohlednou budoucnost.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).