Řecké volby vyhrála pro-evropsky orientovaná strana Nová demokracie. Co se bude teď v Řecku dál dít?

O víkendu se v Řecku konalo druhé kolo parlamentních voleb. Nejvíce hlasů, 29.7 procent, získala parlamentní strana Nová demokracie, jejíž volební program je pro-evropsky orientován.

Chtěla by udržet zadlužené Řecko v eurozóně a je proto ochotna plnit podmínky mezinárodních dohod. Na druhém místě se umístila levicově orientovaná strana Syriza s 26.9 procenty hlasů. Za ní následovala dřívější vládnoucí strana Pasok s 12.3 procenty. Bonus ve výši 50 křesel, který náleží vítězné volební straně, zajistí programově blízkým stranám Pasok a Nová demokracie parlamentní většinu. Obsadí 162 křesel z celkového počtu 300.

Jak se nyní vítěz voleb popere s tak obrovským státním deficitem?

Řecko momentálně čelí velkému schodku státního rozpočtu. Množství peněz, které je schopno vybrat od občanů, ani zdaleka nepokrývá výdaje státu. Kromě toho má na svých bedrech obrovské dluhy. Existuje indikace, že ke konci měsíce bude opět bez peněz a odkázáno výhradně na další záchranný balíček, kterým by se vyhnulo krachu.

Matematika a účetnictví říká, že tato balkánská země by měla hledět na obě strany rozvahy. Jak na stranu příjmovou, tak na stranu výdejovou. Dosud ucpávala díru v systému svých financí zejména škrtáním výdajů, což vlastně pro občany znamená bolestivá úsporná opatření. K takovému postupu byla víceméně přinucena podmínkami mezinárodní pomoci. „Troika“, sponzor Řecka, musel být k Helénské republice přísný, protože to byl jediný způsob, jak jejich dosavadní bujarý sociální systém přiblížit k evropským standardům. Krácení výdajů je tím nejcitlivějším způsobem snižování zadlužení země nejen pro občany, ale rovněž brzdí dalšímu rozvoji ekonomiky. Kromě toho tak obrovitý deficit není možné vyrovnat jenom upravováním jedné strany bilance.

Helénská republika by se po volbách měla začít soustředit také na růst příjmů státního rozpočtu. Dokázat všem, že to s eurozónou myslí vážně a začít s privatizací státních podniků. Tento krok je se u občanů střetá s menším odporem než úsporná opatření a dokáže také zmenšit propast mezi výdajovou a příjmovou stranou státních financí. Příjmy by měly také vzrůst zlepšením výběru daní. Černá ekonomika se na balkánském poloostrově příliš rozmohla a ve značné míře ochuzuje státní finance.