Řecké téma opět na stole pátečního jednání Euroskupiny

Společná evropská měna v uplynulém týdnu ztratila vůči dolaru necelé procento své hodnoty, když se kurz posunul z kotací na 1,1400 USD/EUR na počátku minulého týdne až k 1,1250 USD/EUR v jeho druhé polovině.

Americká průmyslová výroba za březen zaznamenala hluboký pokles o 0,6 % m/m, zatímco trh čekal pouze mírné snížení o 0,1 % m/m. Využití výrobních kapacit v USA se tak snížilo z únorových sestupně revidovaných 75,3 % na březnových 74,8 %.

Průmyslová aktivita z okolí New Yorku (Empire Manufacturing) zaznamenala za duben nečekaně výrazné zlepšení na 9,56 bodu z březnových 0,62 bodu. Tržní konsensus počítal se zlepšením na 2,00 bodu.

Předběžná dubnová data americké spotřebitelské důvěry (University of Michigan) zklamala poklesem na 89,7 bodu z březnových 91,0 bodu. Trh přitom čekal zlepšení na 92,0 bodu.

Meziroční růst registrací nových aut v EU27 zpomalil z únorových 14,3 % na březnových 6,0 % y/y.

Sezónně očištěný přebytek zahraničního obchodu eurozóny zaostal za únor za tržním očekáváním ve výši 21,5 mld. EUR, když dosáhl pouze 20,2 mld. EUR. Na druhé straně byl ovšem směrem k lepšímu revidován lednový výsledek, a to z původně udávaných 21,2 mld. EUR na 22,8 mld. EUR.

ECB tento týden měnovou politiku nezmění

Společná evropská měna v uplynulém týdnu ztratila vůči dolaru necelé procento své hodnoty, když se kurz posunul z kotací na 1,1400 USD/EUR na počátku minulého týdne až k 1,1250 USD/EUR v jeho druhé polovině. Dolar profitoval zejména z příznivého vývoje na komoditních trzích podpořených lepšími čísly z Číny. Aktuální čínské statistiky pomalu dávají zapomenout na svou slabost z přelomu loňského a letošního roku. Pokud jde o makro-ekonomické indikátory z eurozóny a USA, ty vesměs zklamávaly. Závěr týdne přinesl přeci jen určitou korekci dolarových zisků k 1,1300 USD/EUR, když americká měna reagovala na slabší data z USA – zejména průmyslové produkce, ale i indikátory spotřebitelské důvěry.

Klíčovou událostí tohoto týdne v Evropě bude čtvrteční zasedání ECB k projednání měnové politiky. Změnu v nastavení měnové politiky neočekáváme – stejné by měly zůstat úrokové sazby i rozsah programu kvantitativního uvolňování. Pozornost bude směřovat k detailům programu TLTRO II a programu odkupu korporátních dluhopisů, který by měl být spuštěn v červnu. Celkově by se měl udržet holubičí tón evropských centrálních bankéřů, zdůrazňována zřejmě budou externí rizika. I když nutno podotknout, že dosavadní ekonomické ukazatele za Q1 byly ve srovnání s očekáváním ECB spíše lepší. Otázkou zůstává, jak se centrální bankéři postaví k současnému vzestupu cen komodit. V kombinaci s nízkou statistikou základnou to vytváří pro druhou polovinu letošního roku prostor pro vyšší inflační překvapení.

Celkem plný je i evropský ekonomický kalendář. Hned zítra zveřejní ECB výsledek průzkumu kreditních podmínek, které by měly ukázat další uvolnění kreditních standardů v bankovním sektoru eurozóny pro podniky, standardy pro domácnosti by měly zůstat nezměněné. Ve čtvrtek se dočkáme podílu veřejného dluhu eurozóny k HDP za rok 2015. Poprvé od roku 2007 by měl být vykázán pokles, a to na na 91,1 % z předchozích 92,1 %. Stále platí, že existují velké rozdíly v hospodaření jednotlivých členských zemí. Zatímco například Německo vloni dosáhlo přebytku hospodaření s veřejnými financemi ve výši 0,6 % HDP, Španělsko vykázalo naopak –5,2 %, tedy hluboko pod cílovou hodnotou –4,2 %. Bohužel další zhoršení zaznamenalo Řecko, které bude předmětem páteční diskuse Euroskupiny. Mírné zlepšení nálady evropských domácností by měly odhalit čtvrteční údaje spotřebitelské důvěry v eurozóně za duben. Známky stabilizace by pak v závěru týdne měly přinést i předběžné dubnové PMI měřící aktivitu v průmyslovém sektoru i sektoru služeb eurozóny i jejích klíčových zemí.

Naproti tomu americký kalendář bude na nové zajímavé ekonomické ukazatele chudý. Dočkáme se pouze březnových statistik z trhu rezidenčního bydlení. Očekáváme mírné zvýšení aktivity v sektoru nově zahájených staveb a vydaných stavebních povolení, silnější aktivita by měla být patrná i v prodejích již existujících domů.

Vzhledem k tomu, že klíčovou událostí tohoto týdne je zasedání ECB, a protože euro se stále drží na relativně silnějších úrovních, dá se pro první polovinu týdne spíše očekávat, že se trh bude bát holubičího výstupu z jednání evropských centrálních bankéřů, což by mělo kurz USD/EUR tlačit spíše k nižším hodnotám.

Klidný týden na středoevropských devizových trzích

Uplynulý týden byl ve znamení klidného kurzového vývoje na středoevropských devizových trzích. Tradičně nejstabilnější byla česká koruna, která se po celý minulý týden držela přilepená k úrovni 27,03 CZK/EUR. Bez velkých změn skončil i polský zlotý. Ten měl sice na počátku týdne tendenci lehce posilovat. Nižší inflační čísla a potenciálně vyšší riziko dalšího uvolnění měnové politiky ale kurz vrátily zpět. Jedinou měnou regionu, která si minulý týden lehce polepšila, byl maďarský forint se ziskem necelé poloviny procenta.

V blízkosti kurzového závazku drží českou měnu solidní ekonomická data. Indikátory za první dva měsíce roku přinesly nečekaně povzbudivá čísla exportní aktivity, což se následně projevuje i v průmyslové výrobě, v číslech na trhu práce a v neposlední řadě i v maloobchodních tržbách. Jak ovšem ukázala březnová inflační statistika, centrální banka úplně spokojená být nemůže. Meziroční růst spotřebitelských cen totiž v březnu dále zpomalil na pouhých 0,3 % z únorových 0,5 % a nacházel se tak o 0,5 pb. pod prognózou centrální banky. Navíc naše krátkodobá prognóza ukazuje na to, že inflace se bude i v dalších dvou měsících snižovat, květnové číslo může dokonce atakovat nulovou hodnotu. I ve světle stále převažujících antiinflačních rizik v pátek člen bankovní rady ČNB J. Rusnok ne překvapivě uvedl, že česká ekonomika stále potřebuje uvolněné měnové podmínky a že podmínky pro opuštění kurzového závazku nastanou okolo poloviny roku 2017. Po exitu neočekává žádný výbuch ve smyslu obrovského posílení koruny. Pravděpodobnost zavedení negativních úrokových sazeb je podle něj poměrně nízká. Jejich využití by připadalo v úvahu na podporu kurzového závazku v případě, že by ostatní země snížily sazby hlouběji do záporného teritoria.

Krátkodobý inflační výhled, nejistota související s blížícím se červnovým referendem o setrvání Velké Británii v EU a dividendová sezóna jsou faktory, které by měly centrální bance a tlaku na kurzový závazek pro nejbližší období ulevit. Koneckonců intervenční objemy byly v únoru ve srovnání s lednem výrazně nižší (zatímco v prvním měsíci roku ČNB nakoupila 2,2 mld. EUR, o měsíc později to bylo už jen 0,6 mld. EUR) a za březen to podle našeho odhadu bylo ještě méně. A to navzdory tomu, že přebytek běžného účtu platební bilance se dále zvětšuje. Domníváme se, že z výše uvedených důvodů došlo k otočení spekulativního kapitálu, spekulace na exit se prozatím ukazuje jako předčasná.

Antinflační prostředí by mělo být v tomto týdnu potvrzeno březnovou statistikou vývoje cen průmyslových a zemědělských výrobců. Trh se obává dalšího prohloubení meziročního poklesu produkčních cen, a to z únorových –4,0 % na –4,3 % za březen. My se obáváme ještě hlubšího propadu ve výši –4,6% y/y. Z meziměsíčního pohledu tak očekáváme pokles cen ve výši 0,2 %, zatímco tržní konsensus předpokládá vzestup ve stejném rozsahu. Data s kurzem koruny nepohnou, mohou ale dále zmírnit tlaky na testování kurzového závazku. Ani pro tento týden tedy změnu v charakteru kurzového vývoje české koruny neočekáváme.

Z okolních regionálních zemí bude pozornost v tomto týdnu směřovat především k polským číslům, maďarský ekonomický kalendář je chudý. Hned dnešek přinese březnové statistiky o vývoji polských mezd a zaměstnanosti, v úterý se pak dočkáme maloobchodních tržeb a cen průmyslových výrobců, obojí též za březen. Očekávání jsou relativně optimistická a mohla by zlotému pomoci překlenout dopad nečekaně nízkých inflačních čísel